|
- Čelakovský | - Slov. nár. písně | - |
Před sousedy na potůčku
husy se perou: -
Jdi, synečku, vem šavlenku,
zabij některou.
Milá sedí při stolíčku
jako z růže květ,
sama sobě povědala,
že jich měla pět.
Jeden se hú zamiloval,
druhý mu hú vzal,
a ten třetí srdce řeže,
že jí nedostal.
Ten čtvrtý si při muzice
šátečkem točí,
a ten pátý pod okénkem
utírá oči.
Přes ten prsten tráva roste,
zelená se.
Po té trávě choďá pávě,
perka tratě.
Staň, děvečko, staň z raníčka,
zber pérečka do věnečka.
A přijel k nám z Rakús Němec:
Daj, děvečko, daj ten věnec.
"Ež bych já ho Němcům dala,
radši bych ho posekala,
vraným koňům šlapať dala."
Ty zelený vršku!
ty jsi mně na závadě;
nevidím synečka
chodiť po zahradě.
Ani po zahradě,
ani travěnku kosiť:
Pomoz mně, ó Bože,
ten vršek roznosiť.
Ideme, ideme,
chodníčka nevíme;
roztomilý Bože,
jak my zabloudíme.
Ideme, ideme
přes hory zelené,
budeme tam trhať
maliny červené.
Ideme, ideme
chodníčka nevíme;
dobří lidé věďa,
oni nám pověďa.
Ideme, ideme7. Hledajicí milou
tou úzkou cestičkú,
však my tam najdeme
tu hezkou děvečku.
2. Kdo jste viděl, povězte,
mé srdéčko zarmoucené potěšte.
3. Já ji viděl přede dnem,
chodila tam po háječku jedlovém.
Bílé husy, bílé,
vysoko letíte,
daleko vidíte!
Zatočte se kolem
nad milého dvorem.
zkažte tam milému,
nech pro mne přijedou,
že se vdávať budu.
Mají pro mne jeti
koňma čtyřiceti,
vozma padesáti.
Kola perníkové,
košiny cukrové;
koníčky ve zlatě,
můj milý v šarlatě;
bič zlatem spletený -
spletal ho můj milý.
A přiletěl k němu černý pták,
rozehnal húsátka po horách.
Co ty, černý ptáčku, havránku,
rozehnals húsátka po zámku.
Co mi moja máti láť bude,
dy húsátek doma nebude.
Nelajte mi, mamo, nelajte,
radši vy mi svatbu dělajte.
Zabijte tu krávu Jelenu,
dělajte mi svatbu veselu.
Zabijte tu krávu rohatu,
dělajte mi svatbu bohatu.
A strčte ty rohy do zela,
ať je moja svatba veselá.
Ja, kdybych já veděla,
čí jsú to koníčky?
to bych jim nažala
zelené travičky.
Ja, kdybych já veděla,
že jsú Jeníčkovy,
dala bych jim přibiť
stříbrné podkovy.
Ja, kdybych já veděla,
že jsú to milého,
to bych jim nažala
ovsa zeleného.
2. Haj, haj, zelený hajičku!
již já mám při boku šavličku;
šavlička broušená,
to je moja žena,
ona mne vyseká, když bude potřeba.
Ješče mne v kolébce kolébali,
juž mi o vojně povědali.
Ješče jsem nevyrost, mám byť voják,
dyž mne odvedli, co mám dělať?
Dyž jsú mne odvedli s rekrutami -
abych já nechodil za pannami.
Čím se vám, maměnko, odměňuju?
Dy za vás dělať mám, od vás půjdu.
Ještě nevychodil měsíček,
a juž mi zazpíval slavíček.
Zpívaj, zpívaj, můj slavíčku!
do dne bílého,
až já půjdu od děvčátka
černookého.
Hle! tam sbírá ptáče do hnízdečka peří, -
každá panna blázen, co chasníkům věří.
A on sobia myslí, že on je jurista,
já bych tia nechtěla, keď bys měl čtyry sta.
Čtyry sta dukátů, padesát zlatníků,
já bych tia nechtěla, fortelný chasníku.
A ty sobia myslíš, že já tia chtět musím,
takové šuhaje v lelíku nenosím.
Nechoď k nám, synečku dokad ti nekážu,
sica ti chodníček kamením zahážu.
Nemyslíš poctivé, častěj voníš vínem,
nechoď k nám, synečku, my se svadbú minem.
Dycky mi maměnka říkávala,
abych si Valachů nevšímala;
a já přeci, a já přeci
mám je v srdci;
keď pak jsú Valaši šumní chlapci.
My máme stavení z dobrého kamení -
chodí k nám syneček, nedá pozdravení;
pozdravení nedá, že se na mnia hněvá:
keď sa ty máš hněvať, hněvajme sa oba,
nebudem rozpráviať celý týden slova,
a když na to přijde, ani půl slovečka,
snad jsem já pro tebe chudobná děvečka.
Mi to, můj synečku, tak mnoho neváží,
třeba jsem dceruška chudobné máteři.
Když budu otvírať, najprv se budu ptáť,
stojíš-li ty za to, můžeš k nám chodívať,
co robí tvá milá někdy sa podívať:
nestojíš-li za to? před námi je bláto,
štuchnu tia do něho: tu máš, synku, za to.
Za našima humny pěkná rovinečka,18. Nová věž
a v tej rovinečce malá zahradečka,
a v tej zahradečce stojí jablonečka,
na té jablonečce červená jablečka.
Červená jablečka po zemi se koulá,
moje potěšení po světě sa toulá.
(Hanácká)
Dolina, dolina -
níže Nových Zámků;
stavějó tam věžo
ze samých šuhajků.
Toho nejmladšího
na sám vršek dali,
aby makovičko
z něho udělali.
zpět na obsah 
Další: Zpěv slovenský