|
- Čelakovský | - Slov. nár. písně | - |
Sivý koni, sivý koni,
cos ty zamyslil se?
Nemáš mého tu děvčátka,
s kterým já těšil se.
Sivý koni, sivý koni!
najez se obroku;
v daleký kraj za děvčátkem
pojedem v poskoku.
Sivý koni, sivý koni,
těžko tobě bude;
pojedeme jakby vítr,
popastvy nebude.
Běž, koníku, běž, koníku,
juž se svečeřívá;
oj za lesem, tam má milá,
tam se rozednívá.
Vidím milou svou kochanku,
dívá se z okence;
skrze mraky a tmy noční
svítí se jak slunce.
Staňme, koni, staňme, sivý,
u chaloupky milé;
tu já volím věčně žíti
u dívky spanilé.
V Nemírově u vladyky hodoval pan Sáva,
nepomyslil, jaková mu nehoda nastává.
Navrátiv se pan Sáva zas do domu svého,
velí dáti koníkovi obroku dobrého.
Sedí Sáva za stolem, píše drobné psaní,
an děťátko kolíbá mladá jeho paní.
"Podej, chlapče, podej, hochu, podej mně pálenky,
ať vypiji za zdraví rozmilé mé ženky.
Podej, chlapče, podej, hochu, podej ty mně vína,
ať vypiji za zdraví zrozeného syna.
Podej, chlapče, podej, hochu, podej mně i medu,
zabolela hlava má, ztěžka víc vyjedu."
Kdo to tluče, kdo to hřmotí - Sáva se ohlíží,
aj, to Leší v síni tlukou, k Sávovi se blíží.
"Klaníme se, pane Sávo, čím se zabavuješ?
Z Ukrajiny k tobě hosti, čím je počastuješ?"
"A čímže vás, páni bratří, čím vás častovati,
když vy ke mně přicházíte hlavu s těla bráti?"
"A kdež jsou tvé, pane Sávo, dcerušky hezounké?
"Odvedli Leší, perou jim koŠilky tenounké."
"Nastalo boj, milý Sávo, podstoupiti tobě,
ztratit hlavu, Sávo milý, musíš v této době."
Hučí, hviždí ostrá šavle jako z lesa včelka;244
zůstala tu po Sávovi vdova mladá ženka.
Kdybys nepil, a mne nebil,
ráda bych tě měla,
každou neděli bych tobě
hlavičku umyla;
hlavičku umyla,
košiličku dala,
rozčesala tvé kučerky,
a tě políbila.
Poručila máti
ječmínek mi žáti:
Žni, žni, žni, milá panenko,
žni, žni, žni, milá dušenko!
Já ječmínek nežala,
na mezi jsem ležela:
Lež, lež, lež, milá panenko,
lež, lež, lež, milá dušenko!
Snopeček jsem nažala,
k srdéčku přitlačila:
Tlač, tlač, tlač, milá panenko,
tlač, tlač, tlač, milá dušenko!
Ječmenové zrnéčko
zbodalo mé srdéčko:
Trp, trp, trp, milá panenko,
trp, trp, trp, milá dušenko!
Oj, jáť jsem trpěla,
až jsem celá zemdlela:
Mdli, mdli, mdli, milá panenko,
mdli, mdli, mdli, milá dušenko!
Aby srdce zléčiti,
kozáka milovati:
Miluj, miluj, milá panenko,
miluj, miluj, milá dušenko!
Chci se, milá máti,
s kozákem toulati:
Toulej, toulej, milá panenko,
toulej, toulej, milá dušenko!
A ještě, milá máti,
chci jej milovati:
Miluj, miluj, milá panenko,
miluj, miluj, milá dušenko!
Hoj dívčino krásná,
kdes ty voly pásla?
Pod doubkami
s hošíkami,
kde travička krásná.
zpět na obsah 
Další: Zpěv srbský