|
- Dačický | - Paměti | - |
Jan Kavka, těch časuov hofmistr horní, a Hans Špis, ouředník mince tu na Horách Kutnách, obdarováni jsou od Jeho Milosti císařské Rudolfa, českého a uherského etc. krále, majestáty s erby malovanými, tak aby tejž Kavka znamení v štítu tří kavek pošikem malovaných s dědici svými užíval a psal jse z Tolnštejna. Nota: A tak, jsa rozený Čech, německého titulu dostal. A Hans Špis znamení kamzíka zvířátka a přitom štrychuov pokosných a aby se s dědici svými z Hertenfelsu tituloval.
Nota.
Dobré mravy, ctnost, šlechetnost
ozdobují urozenost;
kde jse pak to nenachází,
tu erbové nic neváží.
Jeden z horních probéřuov N., příjmím řečený Zeman, rozený Čech, z českých rodičův svých splozený tu na Horách Kutnách, neuměje nic německy, psal a tituloval jse sám od sebe titulem německým, totiž: z Seidnfeldu, což po česku jest: z hedvábného pole. Ale tovaryšstvo jeho jemu to přeformovali, poněvadž jest rozený Čech a německy neumí a nerozumí, aby jse tituloval česky, totiž místo Seidnfeldu: "z zadních falduov", a tak jej nazejvali; o čež s ním smích i váda bejvala až do servání.
V sobotu, den památky sv. Fabiána a Šebestiána, umřela Anna Netolická od Tobolářů, domu tak řečeného, manželka Jakuba Brodského, jinak Kubíčka, prokurátora městských rozepří, již byl, jsa vdovcem, také ovdovělou k manželství pojal, pomohše jí z škaredých řečí pošlých od nějakého Jana Nymburského.
Kněz mladý Václav, syn kněze Sixta, někdy děkana na Horách Kutnách, jmaje k manželství Annu. dceru Burjančinu tu na Horách Kutnách, i vandroval od ní preč, zůstávaje někde drahný čas. Ona pak mezitím s jiným, totiž Jindrou Kočím, jse k manželství oddala. Potom jse ten kněz Václav zase do Hory Kutny dostal, ana juž s týmž Jindrou dítě splodila, i počal na to neřádné manželství nastupovati; ale navykše jse toulati a jsa kolikasi kopami gr. ukojen, od ní upustil a zase preč odešel. Vrchnost potom domácí na to nastupovala, ale to také jest spokojeno.
V městě Čáslavi krov nový, baňatý, zelené barvy udělán a postaven na věž velkou kostelní po shoření krovu prvního.
V pondělí po památce sv. Panny Doroty umřel na Horách Kutnách Tomáš Klabal, konvář. Zanechal po sobě v vdovství Doroty Klikovic, manželky své, ženy svárlivé, se třemi dcerami jich rozevdanými.
Též umřela Lidmila stará Holoubková, žena letitá, pozůstalá vdova po Janovi Kašovi od Píšů, v ten outerej po pam. sv. Lidmily. Též Kristina Gronymuska, pozůstalá vdova po Zachariášovi Freisichselbstovi z Jihlavy, jedna z mokré čtvrti.
Vstoupili v stav manželský Václav, příjmím Samec, rodilý v městě Kolíně nad Labem, jsa v Praze na zámku při berních zemských písařem, s Mandalenou, dcerou nebožtíka Daniele Stejška Freisichselbsta, a v Praze jse spolu osadili. A hned při témž sňatku jich manželském tu na Horách Kutnách pan Mírek z Solopisk, syn nebožtíka pana Štefana Mírka, dal jse také k manželství oddati se panní Annou, vlastní matkou nadepsané panny Mandaleny, pozůstalou vdovou po nebožtíku Volfovi Heroltovi, jenž mince ouředníkem tu na Horách Kutnách byl; a to její třetí manžel.
Jeden mnich v klášteře Sedleckém, opivše se a když ještě v pivovaře z korbele dopíjel, upadl znak spátkem, a tím pádem krk sobě srazivše, umřel.
Ve vsi Malých Lošánkách za vsí Kbelem umřel Václav Lošanecký v neděli Křížovou , jenž jse tu byl z Brodu města Českého dostal a k Kateřině, rodilé ze vsi Kbela, stálé vdově po někdy Jiříkovi Lošaneckém jse přiženivše, osadil. Ve vsi Kbele v sínci kostelní jest pohřben.
Na Horách Kutnách umřel také Jakub Brodský, jinak Kubíček, jenž rodem byl z města Brodu Německého, řemesla postřihačského, a do Hory Kutny jse dostavše, jse tu osadil a prokurátorem rozepří soudných učiněn. Nevysokého zrostu byl. A jsa obce města Hory Kutny při horních nákladích při dolu řečeném Hruškách, ležícím mezi zahradami za branou Kolínskou, nemálo na počtu pozůstal, avšak není povědomo, je-li to vypraveno a zaplaceno, anebo z toho upomínáno. Nota. Ten důl řečený V hruškách dlouhé časy od Horníkuov města na náklad té obce pavován byl s velikou škodou, čákou a nadějí k užitku; ale nic není dosaženo a zase to opuštěno jest. - Nota. Havéři horní mají obyčej raditi a těšiti k takovým horním nákladuom, aby tu své vychování a pastvu jměli, buď nákladníku užitek nebo nebuď; skrze což mnozí, chtěje býti bohatí, k chudobě přicházejí. Oficírové horní toliko oužitek jmají; a mnozí pak z přinucení pavovati a nakládati musejí, že prej naděje Horníky zdržuje. Ale trošty a čekání činí z mnohých lidí blázny. Ačkoliv pak bylo jednou od vrchnosti nařízeno, aby ouředníci a oficírové horní táluov nejmívali a neujímali doluov horních, jsouce v podezření, jako by podle těch ouřadův (jmaje stance, platy téhodní peněžité) sobě naháněli; ale jest to zase zrušeno, nebo jim těžko bylo od toho upustiti a raději ouřady opustiti chtěli.
Jan Nedvěd, tak řečený, havéř, ten jsa na smyslu pošetilý, toulaje se a žebraje, zamordován jest zrádně v dole horním, kdež dělal, pro peníze, jež při sobě nosil, od Jakuba Vrátného, havéře, tovaryše svého, jenž s ním do toho dolu lezl; a jsa prve podezřelý, do vězení vzat a podán jsa ku právu outrpnému, k tomu mordu jse přiznal. A tu při právě Hor Kuten ortelován, vyveden, kleštěmi trhán a do kola vpleten. A tovaryš jeho, Jan Soběhrdů, též havéř, jenž na špehu stál při tom mordu, sťat jest. Nota. Ach, co musí těžká mysl býti rodičuov o budoucích činech dětí jich.
Od Jeho Milosti císařské, českého, uherského krále etc. nařízen a učiněn jest nejvyšším mincmejstrem království Českého pan Kryštof Želinský z Sebuzína, jenž předešle (trvaje z mládí při kanceláři české) místopísařem, potom místokancléřem a pánem svobodným s přilepšením štítu jeho učiněn od téhož císaře Rudolfa, Jeho Milosti.
Na Horách Kutnách umřel David Tapineus, v neděli Omnes gentes ante festum Transfigurationis Christi, byv rozepří právních soudních prokurátorem.
Pan Vilém Konecchlumský pojal k manželství paní Kristinu, rozenou Chobotskou z Prostředka, pozůstalou vdovu po panu Janovi Studeneckém z Pašiňovsi na Krchlebích, na sluch náramně nedostatečnou; svadbu v Praze jměli. Osočen tu pan Hynek Haugvic, s níž jse slib manželský jmíti pravil.
Na Nebovidech pod Kaňkem umřela paní Lidmila, rozená Hanykéřka z Semína, poslední toho rodu po meči, manželka pana Jana Jiřího Háši z Oujezda; a na ní ten štít Hanykéřův přestal, jenž byl zelená dubová větvička s listím a žaloudky.
V neděli po památce Narození blahoslavené Panny Marie9/9 vstoupili v stav manželský: Bavor, syn nebožtíka Hynka Baderského z Oujezda a v Nebovidech, mladý, urostlý, však nevycvičený člověk, se paní Eliškou, rozenou Robmhapkou z Suché, vdovou ctnou, pozůstalou po panu Hendrychovi Salavovi z Lípy, dobré paměti; což jse stalo mimo lidskou naději, zvláště vzáctných, kteříž ji k manželství jmíti žádali. A přátelé její téhož Bavora Baderského jí jeho vzíti zbraňovali a odrazovali; ale fata trahunt homines. Nebo s ním potomně zbýti nemohla pro jeho nespůsoby, kterýchž opustiti nebo nemohl, nebo nechtěl; a tak s ním jest rozvedena a on jí prázen býti a pokoj dáti musel, a z sebe bídného pobudu učinil. Já jsem jemu na žádost její a pánuov přátel její od ní odpuštění dával, což s pláčem přijal a jí prázen býti a se spokojiti připověděl.
Panna Dorota, dcera nebožtíka Jana Čechtického s Alžbětou Holoubkovic splozená, vdána k manželství Pavlovi, příjmím Primusovi, sousedu města Prostějova na gruntech N. pana z Lichtnštejna v markrabství Moravském, a tam z Hory Kutny dovezena.
Pan Pavel Hrabaně z Přerubenic a na Pečkách, jsa vdovcem, pojal k manželství paní Kateřinu, rozenou z Říčan, pozůstalou vdovu po panu Janovi Hendrychovi Hrabaňovi, strejci svém; a to její třetí manžel. Nebo předešlé v panenství svém dostala jse v manželství panu Vilémovi Všeborovi Libenickému z Vrchovišť na Libenicích.
Umřela na Horách Kutnách Anna, manželka Adama Hněvusického u Mejšnarů, žena letitá, jíž byl vdovy po N. mistru Šturmovi, bakaláři, dostal, a byv kantorem ve škole, při ní jse tu na Horách Kutnách osadil. Jejížto manžel, on Adam Hněvusický, když k pohřebu nešena byla, dal trubačům, pozounářuom troubiti na věži vysokostelské, snad radostí, že staré ženy zbyl, žádaje mladé, jakéž potom, však k svému hoři, dostal.
Též umřela v pátek, den památky Mláďátek, Regina Záborovská na Tarmarce, manželka Řehoře Vodičky, ten čas Jeho Milosti císařské rychtáře tu na Horách Kutnách, žena letitá, již byl vdovu pro peníze pojal. K pohřebu jejímu také trubači na věži vysokostelské troubili, jakžkoli tejž Řehoř Vodička na troubení nevražil. Tak jse toho roku na Horách Kutnách mrtvým babám ku pohřebu jich troubiti začalo, nad čímž jse mnozí zhoršovali.
Při konci tohoto roku umřel na Horách Kutnách v České ulici, kdež nájmem byl, pan Karel Robmhap z Suché, z nemoci vodnatelnosti, davše jse protínati, a mnoho nečistoty z něho vyteklo a zůstala na něm kůže jako měšec, zanechav po sobě v vdovství paní Lukrecie, rozerxé Krejštanky. Tělo jeho do kostela sv. Barbory vnešeno a potom odtad do Bohdanče ku pohřebu předkův jeho odvezeno.
Umřel Jan Rotleb od Bakalářů, domu hostinského, v tu sobotu po památce Mláďátek. Truhlářem a mincířem bejval. V kostele sv. Barbory v kaple pregýřské pohřben, zanechav Sabiny, manželky své, v vdovství.
Též umřel Matouš Slaměnský, mlynář, ve středu po památce Tří králův mudrcův a Anna, manželka Leopolta Šetlara, suken kráječe na Tarmarce, tlustá žena; byla dcera N. Kubína, mlynáře hotmilského.
Objednán a z Ledče přivezen do Hory Kutny kněz Havel Phaeton Žalanský, hlasatel slova božího vejborný, a správcím kostela sv. Barbory, farářem učiněn. Luceat per Spiritum sanctum!
V městě Kolíně nad Labem Burjan Zikota zastřelen od Němců vojenských, kterýmž, opiv jse, příčinu dal.
Hans Špis složen z ouřednictví mince na Vlaském dvoře a dán ten ouřad jakémusi přespolnímu Němci, řečenému David Endrle. Ten přibrav jse, dal sobě potom na Vlaském dvoře byt spraviti nad pregovnou (kdež před lety král český Vladislav přebejval) a tu obejval s ženou a dětmi jako dědičný pán. A podhofmistrem horním nařízen také přespolní Němec, řečený Šebestián Helzl, po česku Dřívko, kteréhožto podhofmistrství bezpotřebného nebejvalo. Tak při těch horách ouřaduov přibejvalo a užitku Jeho Milosti císařské jse nenacházelo, nýbrž na minci dluhu přibejvalo. Čechové a nákladníci horní museli jse na to dívati a říkati amen.
Umřel Řehoř Vodička, jsa Jeho Milosti císařské rychtářem tu na Horách Kutnách, člověk letitý. Ten od přirození nižádného nápoje (mimo samé vody) neužíval. Byl rodem z města Horažďovic, řemesla krejčovského, a do Hory Kutny jse dostav, tu jse osadil.
Vyhořelo několik dvoruov v Dobřeni pana Václava Voděradského; od kováře ten oheň vyšel.
Žofie Leonora, sirotek, dcera nebožtíka Víta Dobše v předměstí hloušeckém, dána k manželství Petrovi Bračickému z Chořov.
Umřela Kateřina, hotmilská mlynářka, pozůstalá vdova po Mikulášovi Chyžderovi; byla rodem ze vsi Kbela, dcera nebožtíka Beneše Dvořáka.
V sobotu před památkou sv. Jana Křtitele kroupy velké, hranaté hrozně a velmi hustě za čtvrt asi hodiny pořád na Horách Kutnách pršely a znamenitou škodu učinily na stromoví, ovoci nedozrálém, obilí osetém, zvláště pak na sklích v kostelích a domích.
Dorotě Čechtické, vdově, v domě jejím u fary vysokostelské ukradena a vynešena jest truhla železná s penězi, klenoty a jistotami na dluhy peněžité. Divná to krádež byla, že jse ta truhla ze sklepu klenutého a zamčeného tak stratila. Skrze což nastupováno bylo právem na Jana Barocha, jenž při městě Kolíně přebejval, byv o to v podezření, že bejvaje noclehem a hostem v témž domě, v tom sklepě noclehoval, ale on to odvozoval; a dlouho o to činiti bylo tu při právě na Horách Kutnách.
Po některém pak času jest ta truhla vybitá a prázdná v jedné pusté horní šachtě od havéřův nalezena. Avšak jak - a kdo to zlodějství tak mistrovsky spáchal a dovedl, vyhledáno není.
Václav, syn nebožtíka Matouše, mlynáře slaměnského, zastřelil jakéhosi pacholka selského, jenž jse za ním sháněl a jej bíti chtěl; nic mu o to říkáno nebylo.
Adam Hněvosický od Mejšňarů, jsa vdovcem, pojal k manželství Annu, dceru N. Pelanta, kováře v městě Čáslavi, hladkou, urostlou, mladou po staré, jsa také letitý. To manželstvo počalo jse nesnaditi a různo dávati; potom to smířeno, až sobě zvykli.
Vstoupili také v stav manželský: Kašpar, syn N. Purcle z Čáslavě, s Dorotou, dcerou Pavla Šprlinka na Horách Kutnách (to manželstvo jse k posledku různo rozvedlo); a Jan Šreter se pannou Rozinou, dcerou N. Tomáše Herolta.
Pan Pável Hrabaně z Přerubenic na Pečkách vdal pannu Annu, dceru svou, za Zdeňka, syna pana Karla Materny z Květnice a na Radovesnicích.
Jakub Sixt v městě Čáslavi, jsa tam prvním konšelem městským, a Václav, bratr jeho na Horách Kutnách, a s nimi N. řečený Primus v městě Prostějově na Moravě, dostavše nějakého majestátu na erb, od něhož, na které svědčil, odemřeli, i zjednali sobě společně na něj od vrchnosti obdarování, abý téhož majestátu a erbu užívali a psáti jse mohli a titulovati z Zvěřetína, ač v témž majestátu zní: z Zvěřinky.
Valentinus Šembek, opat sedlecký, bouřil jse proti Horníkuom Hor Kuten, šahaje některým sousedům na obilí na dědinách a rolích, jež pod plat k témuž klášteru Sedleckému vycházející drželi, chtěje jim to odjímati a sám toho užívati; o čež nesnáz byla.
Umřel na Horách Kutnách pan Karel Materna z Květnice, v domě svém na Koňském trhu.
Jiřík Lavička, řezník v České ulici, starý frejíř, jsa vdovcem, pojal k manželství Zuzanu, děvečku od Doroty Klabalové, konvářky.
Umřel Matěj řečený Dítě, pekař, a u Náměti pohřben. Pan Kryštof Želinský z Sebuzína, jsa nejvyšším mincmejstrem, obnovil šepmistry a konšely městské na Horách Kutnách a dal je pronuncovati po pořádku takto: Dobiáš Tříska Táborský, Adam Hněvusický od Mejšňarů, Václav Franc, Václav Sixt Čáslavský, Jindřich Labuška, Eliáš Knaur, kožišník, Jiřík Svoboda od Náměti, Ondřej Michalů, řezník, Jiřík Šrámek; jinak Růžička, Jan Endrle; Augustin Šmilauer Jihlavský, Joachym Souček, Jan Hubka Jaromířský, Jan Šoltys Slánský, Jan Špis, Pavel Ledecký, jinak Vodranecký, Mikuláš Vodňanský od Zlaté husy, Jiřík Hrdík Jičínský. A rychtářem městským učiněn Jan Kosař z Melhauzu.
Jan, syn nebožtíka pana Matěje Salavy z Lípy, pojal k manželství pannu Dorotu, dceru nebožtíka pana Karla Robmhapa z Suché; svadba na Horách Kutnách byla.
Radslav Hlavsa z Liboslavě, jsa mince písařem, učiněn puchalterem na místě Petra Keka, Němce, kterýž, nabyv tu peněz, zase jse do Prahy vrátil; a písařem mince učiněn Pavel Škréta.
Práva jakási horní nová jménem Jeho Milosti císařské jsou vydána a vytištěna v jazyku českém a německém a na Vlaském dvoře před mincí přibita; a když k užitku a platnosti nebyla, v nic přišla a opuštěna jsou.
Umřela na Horách Kutnách paní Kristina Chobotských z Vostředka, manželka pana Viléma Konecchlumského; a na Třebonín ku pohřebu jest dovežena.
Pan Jan Šatný z Olivetu a na Hlízově, přišedše do domu Pilgramovského na Horách Kutnách, a v tom ho nějaká těžkost smrteldná napadla, takže tu hned umřel, zanechav po sobě v vdovství manželky své, paní Elišky rozené Mírkovny z Solopisk, s dětmi nezletilými v sirobě; u kostela sv. Panny Barbory tu na Horách Kutnách podle předkův jeho jest pohřben.
Jan, syn nebožtíka Zikmunda Kozla, pojal k manželství pannu Dorotu, dceru kněze Dicasta Jiříka z města Jičína pánuov Trčkuov.
Umřela na Libodřicích paní Anna, rozená Báderská z Oujezda, manželka pana Jindřicha Mírka z Solopisk, již byl, byv vdovcem, vdovu pozůstalou po nebožtíkovi panu Divišovi Hostačovském k manželství pojal. Ku pohřebu na Voděrady jesť dovezena.
Pan Adam z Říčan, dostav jse do Hory Kutny ku paní Voršile Budské, jinak Karlovské, vdově, a zamilovav dceru její Martu Barboru, učinil s ní slib k stavu manželskému. Když mu pak toho manželství od pánuov přátel jeho bráněno a zhajováno bylo, jel s ní do Bohdanče a tam spolu oddáni jsou.
V pondělí před památkou sv. Ondřeje apoštola Páně Václav Voděradský vdával dceru svou, pannu Kateřinu, se paní Annou Dorotou, rozenou Kamejtskou z Elstiboře, manželkou svou, splozenou, za pana Ondřeje Horňateckého z Dobročovic a na Zbraslavicích. Actum na Suchdole.
Umřela při Horách Kutnách v Nových mlejních v předměstí páchovském Dorota mlynářka, po rodu svém Koutská z Kostelce, manželka Jakuba mlynáře, již byl, jsa při ní tovaryšem mlynářským, k manželství dostal. Čtyry manžely jměla: prvního Matyáše řečeného Mládka v Praze, druhého N., přijmím Kuře, tovaryše svého mlynářského, třetího Jana Zlonického, čtvrtého nadepsaného Jakuba, mlynáře, jenž ji živobytím přečkal.
Též umřel na Horách Kutnách pan Jan Jiří Háša z Oujezda, jsa vdovcem, a na Nebovidy, sídlo své, kteréhožto byl statku po manželce své, rozené Hanykéřce z Semína, dostal, jest mrtvý dovezen. Mnoho po něm dluhů zůstalo, kterýchž věřitelové těžce dobejvali.
Zikmund Stejšek Freisichselbst na Horách Kutnách prodal statek svůj Konárovice bratřím Klusákuom z Kostelce, jejž byl od nadepsaného pana Jana Jiřího Háši koupil.
V sobotu den začetí léta nového Václav, příjmím řečený Soused, tovaryš řemesla ševcovského, dostav jse do domu mistra Johanesa Benicia, písaře radního, jenž sluje u Staňků, a jmaje srozumění v freji s Annou, děvečkou služebnou v témž domě, skryl jse na noc nahoře na půdě, na touž děvečku očekávaje; ale jest tam po dusání ucejtěn od jiných, jenž nahoru šli, aby zvěděli, co by jse to dálo. On pak, chtěje odtad jinou stranou vylézti, upadl dolů na dvorec a tím pádem se zabil, a tak se pro frej o hrdlo nebohý připravil. Ta pak děvečka do vězení vzata přiznavše jse, že s ním zle živa byla, avšak jí to odpuštěno; potomně přece sobě pankharta uhonivše, preč od Hory utekla. Tožt ten milej frej! Nota. Nejmistrnější věci jse přiházejí na tom světě v freji a myslivosti, s mnohým přitom nebezpečenstvím; protož šetř, aby pro zajíc a pomlsky hlavy nesrazil.
Umřela na Smrkovicích paní Salomena, rozená Hrabaňka z Přerubenic, manželka pana Jiřího Vachtle z Pantenova, již byl pozůstalou vdovu po nebožtíkovi panu Simeonovi Mírkovi z Solopisk na Plaňanech pojal; šilhavá byla.
V sobotu den památky Gregorii umřel na Horách Kutnách pan Hrdibor Hrabaně z Přerubenic, zanechav po sobě v sirobě paní Kuňky z Konecchlumí; ve vsi Pečkách blízko Hor Kuten pohřbena.
Jan Hubryk, z Slezka rodilý, vzav těžký pád s koněm, umřel na Horách Kutnách v domě svém, jejž byl koupil.
Jan Šoltys, rodilý z města Slaného, kterýž jse tu na Horách Kutnách, byv nejprve kantorem ve škole, oženil a osadil i zbohatl, obdarován erbem, aby jse tituloval z Felsdorfu podle majestátu německého, jehož byl dostal, a žádný jse k tomu majestátu nehlásil. Znamení toho erbu: rys zvíře a podle něho tři šamrhy, jako nimi točívají.
V outerej po neděli Cantate Jakub, mlynář novomlejnský, jsa vdovcem, pojal k manželství pannu Lidmilu, dceru nebožtíka Ludvíka Šafara na Kaňku.
V pátek v noci na sobotu po též neděli Cantate umřel Pavel Šprlink, jenž horním štolmistrem bejval.
Burjan Vlčkovský a někteří tu domácí na Horách Kutnách, učinivše mezi sebou sváďu v. České ulici, v kteréžto svádě zabit jest mezi nimi Petr Janůvka z Čáslavě; praveno, že od Zikmunda mladého Kozla.
V outerej 12. dne měsíce Julii, července, umřel na Horách Kutnách, jsa vdovcem, Zikmund Freisichselbst, jemuž vůbec říkali Stejšek; ale on tomu nechtěl a psal jse z Freidnpachu; a zbohatl byl na Horách Kutnách horami, na kteréž nakládal. Zanechal po sobě jediného syna Petra a dcery Kateřiny, s Dorotou, dcerou nebožtíka Petra Bernáška; manželkou, zplozenými. Otec jeho byl Jakub Freisichselbst; rodilý v městě Jihlavi v Moravě, jenž jse byl do Hory Kutny dostal a tu jse oženiv a osadiv, handlem v vlnách a víních uherských zbohatl a rychtářem městským, potom císařským byl. V kostele sv. Panny Barbory před chůrem v levé straně pohřben.
Kolo velké uděláno s mustrem u Nových mlejnův nad Páchem a uvedena na ně voda z svrchního Páchu, aby voda vodu nahoru z doluov horních hmala pumpami, na starém cougu kralickém, kdež vnově nákladníci horní pavovali.
Ve středu po památce Galli umřel Leopolt Šetlar na Tarmarce, suken krojič, jsa Jeho Milosti císařské rychtářem tu na Horách Kutnách, rozený Germanus, jenž dostay jse před lety do Hory Kutny, tu jse osadil a čtyrykrát oženil. První manželku jměl N. Zývaldovic; druhou pannu Annu, dceru Dobiáše Šafara, ten čas horního puchaltera; třetí Annu, dceru Jakuba Kubína, mlynáře hotmilského; čtvrtou Mandalenu, dceru nebožtíka Bartaloměje Vokáčka, řezníka; a ta ho přečkala. Bejval také rychtářem městským, V kostele sv. Barbory v kaple mincířské pohřben a žádných dětí nepozůstavil. Po smrti jeho učiněn a nařízen Jeho Milosti císařské rychtářem Václav Sixt Čáslavský, jenž apateku při rathauze spravoval.
Jan Kavka, jsa hofmistrem horním mnoho let pořád, jest z toho ouřadu pro sešlost věku svého a že jse na ten ouřad jiní, zvláště Němci, třeli, propuštěn a provisionem, platem téhodním, opatřen. A dán ten ouřad Šebestiánovi Helzlovi, Němci, jenž na to číhal a od jiných Němcuov k tomu fedrován byl, jako by jse k tomu z Čechuov žádný nehodil. Špatné užitky těch časuov Jeho Milosti císařské a kverkům a nákladníkům vycházely z těch hor; sotva pro ouředníky, jenž sobě hleděli.
Jan Vinkler, vdovec, kramář z města Nymburka nad Labem, pojal k manželství nadepsanou Annu, pozůstalou vdovu po Leopoldovi Šetlarovi, v ten pátek po památce hromnic pospíchaje, aby nezmeškal. Vdovila 15 téhodnuov.
A v tejž den umřela Eva.Kotková, konvářka, manželka Jindřicha Křepelky, konváře, letitá žena, kteráž předešle jměla Ondřeje Kotka, konváře.
Pan Mikuláš Horňatecký pojal k manželství pannu Kateřinu, rozenou Kamejtskou z Elstiboře; svadbu v Praze jměli.
Též vstoupili v stav manželský: Burjan Vlčkovský s panuou Kunkou z Šaratic.
Paní Kateřina, pozůstalá vdova po dobré paměti panu Štefanovi Mírkovi z Solopisk na Horách Kutnách, umřela ve vsi Hiízově pod Kaňkem u pana Jana Šatného z Olivetu; zetě svého; a u kostela sv. Barbory na Horách Kutnách pohřbena.
Ve čtvrtek v noci na pátek před památkou sv. Jiří umřel na Dobřeni, sídle svém, pan Václav Voděradský z Hrušova, zanechav po sobě v vdovství paní Anny Doroty, rozené Kamejtské z Elstiboře, manželky své; pohřben v truhle cejnové, pěkně udělané, tu v kostele dobřeňském. Zůstala po něm pěkná od knih rozličných bibliotéka, což od přátel jeho různo rozebráno.
Páni šepmistři a konšelé na Horách Kutnách dali vůkol rathauz svuoj zrejsovati s figurami rozličnými a nad radní velkou světnicí na štítu devět makovic baňatých pozlacených postaveno.
V městě Kouřimi umřel Václav Pech; byl velmi tlustý člověk.
A na Horách Kutnách umřela v domě svém na Koňském trhu paní Anna Klucká, rozená Maternová z Květnice, vdova letitá, byvše v dlouhotrvající nemoci; a u chrámu Barborského pohřbena. Manželé její byli: první pan Vilém Hanykéř z Semína na Nebovidech, a ten, byv starý v letech, nižádných fousuov na bradě nejměl od přirození; druhý pan Václav Báderský z Oujezda, třetí Jindřich Klucký z Libodřic; avšak dětí nepozůstavila.
Jeden člověk z města Českých Budějovic, jenž jse Danilem a jinde jináč jmenoval, dostav jse do Hory Kutny, namluvil sobě a dostal k manželství Marianu, vdovu u Kubkuov, podle masných řeznických krámuov dolejších, a pobyv s ní nedlouho, vzat do vězení šatlavního; nebo po něm původ byl, že falešné a podvodné listy na konšely budějovské o dluhy sobě zdělal a nimi upomínal, davše sobě pečeť jich městskou sformovati. Pročež vyslány byly z města Budějovic osoby a ty naň nastoupily podle práva; a on jste k tomu přiznavše, jest k outrpnému právu podán, ortelován a mečem sťat. Pečeť ta falešná, z mosazi udělaná, kteréž v městě Kouřimi, chtěje jse tam také ženiti, zanechal, jest ku právu do Hory Kutny odeslána a týmž vyslaným Budějovským s listem falešným zachovacím, jejž sobě taky na něho svědčící pod touž pečetí sformoval, na dvé přetatá, odevzdána. Divná šibalství na tom světě.
Okolo času památky sv. Martina umřel na Břežanech, sídle svém, pan Kryštof Želinský z Sebuzína, jsa nejvyšším mincmejstrem království Českého, jenž jse nemnoho s tím ouřadem zaneprázdňoval. Manželka jeho s dítkami pozůstalá, paní Mandalena, dcera nebožtíka pana Jiříka Voděradského z Hrušova na Dobřeni. Tělo jeho do Prahy přivezeno a potom léta 1607 dominica Oculi v kostele farním sv. Mikuláše v Menším Městě pražském jest pohřbeno; nebo evanjelitského religionu byl a zůstával.
V outerý, 16. dne měsíce Januarii, ledna, vstoupili v stav manželský: pan Jiří Jan Materna z Květnice, vdovec jsa, se pannou Johankou, rozenou Kapounkou z Svojkova, splozenou se paní Eliškou Klusačkou z Kostelce; svatba jich vykonána na Horách Kutnách.
V pondělí po neděli Adorate secundum Hans řečený Lemrsdorf, Němec, nepovědomý odkad, pojal k manželství pannu Annu, dceru nebožtíka pana Viléma Salavy, proti vůli přátel její. Nota. Češky zprzňují a zavozují vlast svou.
Nebovidy, statek pozemský pod Kaňkem ležící, po nebožtíkovi panu Janovi Jiřim Hášovi pozůstalý, prodán skrze nařízené k tomu pány komisaře panu Pavlovi Hrabaňovi z Přerubenic za dvadceti a jeden tisíc kop míš. sumy peněžité, pro spokojení dluhův od téhož nebožtíka pana Háši vzdělaných.
Zdeněk Řepický z Sudomíře pojal k manželství pannu Johanku Pešičku z Komárova; svadbu jměli na Suchdole. V neděli velikonoční umřela Anna Hlínská, šenkéřka u Mejšňarů; a potom Dorota, manželka Václava Štětky, v pondělí po neděli Jubilate. Krásná, urostlá žena byla.
V předměstí čechovském města Hory Kutny umřel Jan Kavka, starý hofmistr horní; u kostela Barborského pohřben.
Vstoupili v stav manželský v Praze: pan Petr z Libenthalu, rozený Germanus, jsa vdovcem, se paní Annou Dorotou, rozenou Kamejtskou z Elstiboře, pozůstalou vdovou po dobré paměti panu Václavovi Voděradském z Hrušova na Dobřeni, kterážto Čechy pohrdla a dostavše jse za téhož pana Petra z Libenthalu od evanjelitského religionu, v kterémž vzrostla, k náboženství římskému (kteréhož také tejž pan Petr byl) přistoupila; což v soudu božím zůstává. Osočen tu také pan Jiří Vachtl z Pantenova, vdovec. Nadepsaný pan Petr z Libenthalu, dostav jse byl předešle do Čech, dostal k manželství paní N. z Veitmile, pozůstalé vdovy po panu Janovi z Šelmberka, po níž zbohatl. Nota: Čechové v Němcích takového štěstí nemají.
Umřel Jiřík starý Lavička, řezník v České ulici.
Čeládka horní kaňkovská a starokolínská, zdvihše jse z díla horního, kladouce sobě některé stížnosti do ouřadu horního, vyslali z sebe některé osoby do Prahy na žaloby; ouřad pak horní neobmeškali proti nim správy své učiniti. I jsou ti vyslaní z těch pozdvižených tam v Praze vězením arestováni a za buřiče položeni; avšak jim to odpuštěno a nařízeno, aby jse zase k pracem svým navrátili a pokojně jse chovali. Což vuobec na Vlaském dvoře skrze odevřené mandáty českým a německým jazykem čteno a vyhlášeno, pod pokutou hrdla ztracení, a tak jsou ti pozdvižení horní dělníci spokojeni. O hrdla jim bylo činiti, kdyby hor ušetříno nebylo, nebo bez takových ty hory státi nemohou. Nota. Taková horní zběř tomu chce, když jse kdo pánu svému dědičnému zprotiví a z gruntu zběhnouce mezi ně jse dá, aby na ně saháno nebylo a sobě v tom svobodni byli; Což stavu panskému a rytířskému za stížné jest a proti právu a zřízení zemskému. Ale ta zběř na to nedbaje, své vůle v tom užívati chtějí, jakož jse skrze to nejednou od nich šarvátka stala.
V sobotu na neděli po první hodině na noc, 4. dne měsíce Augusti, srpna, před památkou Krista Pána hrom zapálil dva dvory ve vsi Dolanech, nedaleko Hor Kuten, Burjanovi Vlčkovskému a N. Novákovi, dvořáku, sousedu jeho, a shořely do gruntu.
Umřel na Zdechovicích, sídle svém, pan Aleš Tluksa Vrabský z Vrabí a tam v kostelíku pohřben.
Pan Voldřich Byšický z Byšic pojal k manželství pannu Lukrecii, rozenou Lažansicou. Svadba byla na Královicích. Jan Kouřimský, jsa prvním starším řemesla krejčovského na Horách Kutnách a předtím rychtářem městským, byv v Praze a vracujíce jse zase, dostal jse do města Kouřima, vlasti své, a jsa v nějaké komoře v noci na odpočinutí, nějakým poblouzením, nejsa místa povědom, upadl ven z okna, a potloukše jse tím pádem smrteldně, na druhý den umřel a tam v Kouřimi pohřben.
Cikáni, tuláci, s dětmi a s ženami přibrali jse do kláštera Sedleckého s dovolením Valentina Šembeka, opata téhož kláštera. I běželi tam lidé od Hory Kutny i odjinud na lelky, hádání; zvláště ženské pohlaví, jako opice; načež horští kněží na kázaních svých žehrali hodně.
Duom Mědínkovský, jinak Pilgramovský, proti dolejším masným krámuom řeznickým, jinak undrláku, na Horách Kutnách prodán jest od pana Zdislava Podivického z Podivic panu Adamovi Slavatovi z Chlumu a z Košumberka za sumu peněžitou dva tisíce a šest set kop míš., kteréž jse pán na hotově dáti uvolil. A obejvaje prve nájmem tu na Horách Kutnách, do téhož domu jse vstěhoval.
Při právě na Horách Kutnách jakýsi mladý člověk, jsa k témuž právu dodán od pana Petra Lukaveckého, že oheň položil, na jeho, k čemuž jse dobrovolně i k jiným zlým skutkuom na trápení přiznal; i jest vyveden k místu popravnímu a na hranici dřev upálen. Když podpálený na hranici ležel, křičel, mluvě, že ho nespravedlivě odsoudili.
Pan Jiří Jan Materna z Květnice umřel na Březině, sídle svém, v kraji Bechyňském; do Hory Kutny přivezen a na krchově kostela sv. Barbory pohřben.
Pan Hanibal z Valdštejna a na Hostinném, jsa od Jeho Milosti císařské Rudolfa, českého, uherského krále, zvolen a učiněn nejvyšším mincmejstrem království Českého, uveden jest v ten ouřad na Horách Kutnách na dvoře Vlaském, tak od starodávna řečeném, kdež nejvyšší mincmejstr residencí svou jmá od starodávna. K kterémužto uvozování nařízeni byli: pan Gotfrid Křinecký z Ronova, pan Adam Slavata z Chlumu a z Košmberka, pan Pavel Hrabaně z Přerubenic a na Pečkách, ten čas druhý hejtman kraje Čáslavského, a pan Václav Březský z Ploskovic a na Bohdanči. Actum v pondělí po neděli adventní Ad te levavi. A pobyv tu tejž nový pan mincmejstr asi deset dní, zase odjel.
Tejž pan Hanibal z Valdštejna podle své mincmejstrovské povinnosti přijev zase do Hory Kutny, obnovil šepmistry a konšely v ten pondělí po neděli Adorate primum na rathauze tu na Horách Kutnách. Potomně obnoveni jsou starší nad havéři hor stříbrných, starší perkverku kaňkovského, konšelé mincířští a pregýřští; kteřížto pořádkové drahně let obnoveni nebyli pro nesvornost ouřadu městského a ouřadu horního, jenž jse o přednost nesnadili.
V outerej před památkou svaté Panny Doroty pan Zikmund mladší Materna z Květnice na Třebečicích, jsa vdovcem, pojal k manželství paní Annu, rozenou Lažanskou z Bukové, vdovu pozůstalou po panu N. Berkovi z Dubé, etc.
O masopustě David Horňatecký z Dobročovic pojal k manželství pannu N. Smrčkovnu; a Jan Diviš Hostačovský z Petrovic pannu Anežku, sestru téhož pana Davida. Při kterémžto svadebním veselí pana Hostačovského na Žabonosech uhořalo hostem 14 koní s maštalí, neopatrností čeládky.
V neděli postní Oculi Jaroslav, syn nebožtíka Hrdibora Hrabaně, pojal k manželství pannu Mandalenu Radkovcovnu; svadba vykonána na Horách Kutnách v domě Mejšňarovském.
Též umřela na Horách Kutnách paní Zuzana, manželka pana Pavla Škréty, v domě Vodolinských na Rybném trhu, proti dvoru Vlaskému.
Na Ronově umřela paní Lidmila, rozená Robmhapová z Suché, pozůstalá vdova po N. Hyzrlovi z Choduov, kterýž byl za živobytí svého, byv na Horách Kutnách, na hory nakládal a životně jse díla havéřského dotejkal, chtěje nabýti bohatství.
Nařízením vrchnosti mustruňk valní vojenský na Horách Kutnách i poddaných jich držán.
Pan Zdeněk Materna z Květnice umřel na Pečkách u pana Pavla Hrabaně, otce manželky jeho.
Zabil jse sám zoufale N., kuchař od pana Adama Slavaty, jsa nemocen a na rozumu pošetilý.
Adolf, člověk přespolní, rozený Francouz, jenž se tu na Horách Kutnách zdržoval a okolním pánuom posluhoval, přijev do města Kolína a tumlujíc kuoň svuoj, jest nectně a nevinně od jednoho tu v Kolíně domácího, kterýž jej nepřátelským vojákem býti pravil, zastřelen.
Umřela na Horách Kutnách Anna řečená Vážná, šenkéřka.
V sobotu 12. dne měsíce v noci na neděli, Daniel Šlejnýř tak řečený, jenž jse byl tu do Hory Kutny dostal a byv havéřem jsé oženil, potom prokurátorem, řečníkem soudních rozepří práva městského, učiněn, přišedše domů, kdež obejval, opilý, a pohodše jse něco s Kateřinou Svobodovic, manželkou svou, již byl vdovu pojal, když v tom od Jana, vlastní.ho bratra svého, přítomného, pokojen byl; téhož bratra svého z ručnice nešlechetně zastřelil; pročež nazejtří vězením ujištěn, pravíce, že nic neví, co jest jse to a jak staIo. Potom vyručen, aby z toho účinku práv byl; ale potom to v nic přišlo, nebo mezitím potomně tejž Daniel umřel a tak toho prázen.
V pátek v noci na sobotu před památkou sv. Bartoloměje vyšel oheň v městě Hoře Kutně z domu, jakž praveno, Václava Štětky, čemuž on odpíral, a vyhořali v tom řadu proti undrláku a proti rathauzu domové tito: 1. duom, jenž sluje na Korábě; 2. nadepsaného Václava Štětky; 3. Pavla Ledského jinak Vodraneckého; 4. Pavla Nicefora, jinak u Štolců; 5. Joba, kramáře, řečeného Nejpaura; u Kryšpínů; 6. Doroty Klabalovy, konvářky, vdovy; 7. duom pana Adama Slavaty, řečený Mědínkovský, jinak Pilgramovský, jejž byl tejž pán koupil od pana Zdislava Podivického a v něm přebejval; 8. Estery Holubovy, vdovy, u Fifků; 9. Jana Endrle, u Choboltů předešle tak řečený; 10. Václava France, jinak u Vyzinů; 11. Augustina Šmilaura, jinak u Hutníčků, proti rathauzu; 12. u Skřivanů, krejčů; 13. Mariany Polákovy, truhlářky, vdovy; 14. Jana Piscisa, radního pánuov šepmistruov, jinak u Hanušů; 15. Mikuláše Vondráčkovic, řezníka za týmž domem Piscisovým v koutě, kterýž potomně tejž Piscis k domu svému tak vyhořelý přikoupil. Byl oheň hrozný, veliký a škoda se stala nemalá.
Ve středu v noci na čtvrtek po památce Stětí sv. Jana vyhořalo také okolo 22 domuov v Starém Kolíně u Labe řeky; kněz farář jich zapálil neopatrností ohně, suše hrušky v peci; při čemž jsa také opálen, od toho opálení umřel.
David Endrle, Němec, zsložen z ouřednictví mince na Vlaském ďvoře a dán ten ouřad Pavlovi Škrétovi, jenž v též minci písařem byl; a místo Radslava Hlavsy, jemuž také puchalterství odňato, učiněn puchalterem Hans Špis. Tehdáž sobě ouředníci, oficírové horní, vechslem nových, vejborných, stříbrných tolaruov, jenž jse tu na Horách Kutnách bily a dělaly, nemalé užitky přivozovali, jak moha, a nákladníkuov a dělníkuov horních ledajakýmisi nehodnými cizozemskými penězi odbejvali.
Pan Mikuláš Skalský z Dubu pojal k manželství paní Johanku, rozenou Kapounku z Svojkova, pozůstalou vdovu po panu Jiřím Janu Maternovi z Květnice.
U práva poděbradského stata jest N., manželka Matěje Kuchaře starého od Hory Kutny, pro cizoložství a že děťátko své zabila; muž jse jí ujíti nechtěl.
Žena jakási z předměstí při Horách Kutnách pravila a to jistila, když muž její od ní v sedmi hodinách ku práci své horní odešel, něco k ní muži spůsobeného přilehše, ji a lože vzalo a až na Pách potok, k lavičkám přes tejž potok položených, odneslo a tu opustilo, a ona že zase, jsa toliko v košili, sotva domů trefila; což že jse stálo v pondělí v noci na outerej po památce sv. Tomáše apoštola. Nevědělo jse, jí jak toho věřiti.
Zemřeli také toho roku na Horách Kutnách: Martin Holub, manžel Estery, dcery Jana Sokola, krejčího; Tomáš Dypolt Zrucký v předměstí páchovském; Marta Kohoutkovic, náramně byvše hluchá, manželka Jana Rozy; Florián Farinestus, jsa šafářem mince; panna Hedvika od Pavla Škréty; Fridrich starý Chulejovský v předměstí kolmarském; Lidmila od Bukáčů, vdova po Matěji Kloboučnikovi od undrláku; Mandalena Šišková, vdova po Janovi Kouřimském, krejčím; Anna stará Sukovská, pozůstalá vdova po Tomášovi Haškovi na Sukově při Kaňku; Hans He1man, bradýř; kněz Pavel z dolejšího města; Alexander Elšic v předměstí čechovském za branou Kouřimskou, manžel Judity od Leksů; Jan Holej, novoměstský šenkéř z rathauzu; Dorota Hošková, jednooká, manželka Jana Strejce, kantora školního, již byl vdovu pojal a tu jse při ní na Horách Kutnách osadil.
V neděli po památce sv. Antonína pan Vilém Konecchlumský pojal k manželství pannu Annu Remin z fraucimoru paní N. Valdštejnské na Žehušicích, Němkyni, jsa vdovcem.
V městě Třeboni pana Petra Voka z Rožmberka umřela Kateřina, manželka Zikmunda Zygele od Hory Kutny, jenž jse byl s ní tam k službě témuž pánu dal a odebral; byla dcera nebožtíka Tomáše Haška na Sukově při Kaňku, Hor Kuten.
Těch časův také zemřeli: pan Joachym Kalenice na Zručích; pan Nyklásek z Žitenic, jsa hejtmanem panství chlumeckého, a na Chotouchov, sídlo své, přivezen, odtad do Kbela a tu pohřben v kostele; pan Jan Bohdánecký z Hodkova na Horách Kutnách, jsa od dávna nemocen; a tu na Horách Kutnách v kostele Svatobarborském v kaple mincířské jest pohřben. Víceji na týchž Horách Kutnách zemřeli: Justina Sudka od Tobolářů, manželka Jiříka Šípaře z Prahy, k níž jse tu byl k vdově přiženil a nesvorně spolu byli; Jan Hubalka, posel cechu řeznického, Michal Fišer od pana Adama Slavaty, N. Svoboda, krejčí na Tarmarce u starého rathauzu, Martin Kochan, prokurátor, řečník, podagricus; ten umřel v pátek po památce Gregorii; Jiřík Šedivek, havéř, ten umřel ve vsi Spiticích; Hans Kaba, krejčí, Němec, v Panenské ulici.
A na Oumoníně paní Žofie rozená z Minic, manželka pana Mikuláše Salavy z Lípy, již byl vdovu, pozůstalou po panu Všeslavovi Strojetickém, pojal.
Vstoupili v stav manželský: Václav Šafařík, probéř horní, s Mandalenou od pana N. Robmhapa; Petr Capo, študent ze školy, s Esterou, dcerou Jana Sokola, krejčího od Antošků, pozůstalou vdovou po Martinovi Holubovi z Chrudimi; Petr Petricius, též študent ze školy, s Salomenou, dcerou nebožtíka Jana Šišky, havéře.
Víceji zemřeli na Horách Kutnách: Jiřík od Třešně, jinak Svoboda, krejčí u Náměti, Pavel Kablik na Páchu, sladovník, N., stará židovka, jenž předešle rozená židovka jsouce a k víře křesťanské přistoupivše pokřtíti jse dala; N., manželka Bartoloměje Štěrby od Pokšíků, Mandalena stará Štěpánka v Hlouškách, vdova, Anna Husovic, manželka Václava Dítěte, pekaře, Dorota, manželka Joba Nejpaura.
Johannes Hartmanus, Němec jakýsi, učiněn opatem Sedleckého kláštera.
Zemřeli: Kateřina, manželka Jana Piscisa, písaře radního pánuov šepmistruov, Barthoň, Němec, řezník za bránou Klášterskou, Jan Čapek, pozounar trubač, Lidmila, Václava kožišníka v Hlouškách.
Vstoupili v stav manželský: Zikmund Kozel, syn nebožtíka Zikmunda Kozla, s Mandalenou, dcerou nebožtíka Alexandra Elšice v předměstí čechovském.
V neděli Deus fortitudo, den památky sv. Anny, pan Jan Jindřich Roznhagen pojal k manželství paní Elišku Mírkovnu z Solopisk, pozůstalou vdovu po nebožtíkovi panu Janovi Šatném z Olivetu a na Hlízově.
Zemřeli: Dorota, manželka Jana Endrle, Dorota Obsáhlová, jablečnice, Lidmila Jedličková, Jan Nečas, prachař, jsa opálen prachem ručničným, Eva Valentka, mlynářka.
Bartoloměj Štěrba od Pokšíků, jsa vdoveem, pojal k manželství Dorotu, dceru Václava France.
Michal Němec, posel ouřadu horního, zabil oštěpem Šťastného Skaleckého, krčmáře.
Vstoupili v stav manželský Václav, syn Jakuba, jircháře z dolejšího města, s Lucií, dcerou Mikuláše Kocurovského, maléře v Hlouškách.
Ve středu po památce sv. Lukáše evanjelisty při právě na Horách Kutnách utracena, sťata a zahrabána jest Anna děvečka, dcera nebožtíka Jana Špetlova, myslivce, protože zmrhavše jse a dětátko porodivše a chtěje to zatajiti, je zabila.
Panna Lidmila, pozůstalá dcera dobré paměti pana Václava Voděradského z Hrušova, zůstávaje v Praze při paní máteři své, paní Anně Dorotě juž Libenthalové, rozené Kamejtské z Elstiboře, vdána jest tam k manželství za pana Jindřicha Kunráda Šanovce z Šanova, vdovce, ten čas hejtmana hradu pražského.
Ve vsi Poličanech umřela paní Salomena, manželka pana Matyáše Jílovského, již byl vdovu pojal. U kostela sv. Barbory na Horách Kutnách jest pohřbena.
Též umřela na Horách Kutnách panna Kateřina, šlechtična, dcera pana Adama Slavaty, a v kostele sv. Barbory v kaple za velkým oltářem pohřbena.
Umřel Vít Voračovský, vinopal.
V masopustě pan Pavel Škréta Šotnovský z Závořic, toho času ouředník mince na Horách Kutnách, jsa vdovcem, pojal k manželství pannu Kateřinu, rozenou Nypšičku etc.; a do Hory Kutny mu přivezena.
Umřel na Horách Kutnách kněz Johannes Barner, farář německý kostela sv. Jiří, v předměstí čechovském za Kouřimskou branou na Horách Kutnách, mladý člověk, a v témž kostele jest pohřben. Nota. Ten kostel sv. Jiří jest od dávna přivlastněn k provozování a kázaní slova božího jazykem germanským; kterýžto kostel hutníci, šmelcíři horní, jenž Němci jsou, v svém opatrování mají.
Job Nejpaur, handléř železa, jsa vdovcem, pojal k manželství pannu Annu z města Nymburka nad Labem a do Hory Kutny mu přivezena v pondělí post Antonii.
Umřel v městě Čáslavi Jakub Holický od Hory Kutny, jemuž vuobec říkali S mečem, letitý, starý člověk a mincíř, jenž jse tam do města Čáslavě byl dostal.
Umřel v Praze, jsa vdovcem, Daniel Hostoúnský, syn nebožtíka Matyáše Hostounského z Kosmáčova, prokurátora při soudech vyšších vznešeného, čímž tejž Matyáš zbohatl. Avšak tejž syn jeho, brzo toho odbyvše a utrativše, v chudobě život svuoj dokonal; nebo prokorátorské nabytí rádo na mizinu přichází. Et probatum est.
Svícnové cechovní, řečení korbelové, na dlouhých bidlách voskem otočených, jenž od dávna v kostele Vysokostelském před chůrem stáli a s nimi jse za starodávna v procesí slavných nošeno bylo, jsou nařízením kněze Václava Štefana Termana, děkana na týchž Horách Kutnách, z téhož kostela vyvrženy, nebo jich juž k ničemuž potřebováno a užíváno nebylo, a procesí starodávní také dávno při té obci opuštěny jsou, nad čímž ti, kteříž staré ceremonie kostelní oblibují, zhoršeni byli.
Umřel Daniel řečený Šlejnýř, řečník městských rozepří právních, jenž byl vlastního bratra svého zabil, a jmaje skrze to na sebe nastupování, tak toho prázen.
Při sněmu zemském na hradě pražském učiněn nejvyšším mince probéřem zemským Jan řečený Šuster z Goltberku, měštěnín Starého Města pražského.
Johannes Hartmanus, opat kláštera Sedleckého, jsa tu nedlouho opatem a nehrubě zdráv, umřel a v témž klášteře pohřben. Po něm brzo Pavel Bolenda, ouředník jeho, také život svuoj na Horách Kutnách dokonal. Též Pavel od Beranů, člověk osumdesátiletý, umřel.
Umřel Jan Vala starý, jenž na Vlaském dvoře posluhoval.
K kostelu sv. Jiří za Kouřimskou branou na Horách Kutnách, kdež germanský religion augustanae confessionis řízen a provozován byl, objednán jest a farářem učiněn kněz Jacobus, příjmím Monacus.
Zikmund Zygel z Chocemic od Hory Kutny dostav jse byl na Třeboň ku panu Petrovi z Rožmberka, tam umřel i pohřben jest.
Máje měsíce dvůr Hranice páně Voděradského shořal.
A ve vsi Pukčicích vyhořaly některé dvory, v kterémžto ohni matka, chtěje děti své z tohb ohně vynésti, s nimi tam týmž ohněm zahynula.
V pondělí po památce s. Filipi et Jacobi apostolorum vstoupili v stav manželský: pan Adam Mírek z Solopisk se pannou Marianou, rozenou Horňateckou z Dobročovic; a nazejtří v outerej pan N. Vostrovský, vdovec, se paní Julianou, rozenou z Běhušic, pozůstalou vdovou po panu Janovi Bohdaneckém z Hodkova. Potom v outerej po neděli Cantate Fridrich Haker, vdovec, s Juditou, pozůstalou vdovou po panu Alexandrovi Elšicovi; vše na Horách Kutnách.
Zachariáš Mrázek, řečník prokurátor, jeda z města Kouřima opilý, umřel nenadále na voze a tak mrtvý do města Hory Kutny zase přivezen.
V outerej po památce blahoslavené Trojice umřel pan Jiřík z Řasné od underláku, syn nebožtíka pana Ludvíka Karla z Řásné, zanechav po sobě manželky své Lidmily, dcery Matěje z underláku, podle dolejších masných krámuov řeznických. Byl nevysoký, pícnatý, trudovatý člověk, příliš jse přepíjejíce, což mu do hrobu pomohlo. U chrámu Námětského podle předkuov jeho pohřben.
Zámek Lichumburk v kraji Čáslavském vyhořal, od čehož tak pustý zůstal a zůstává až posavad.
Jiřík Nicefor na Horách Kutnách, starček letitý, jsa zdráv a vypraviv jse do Prahy, tam umřel i pohřben jest.
Chotouchov tvrz vyhořala od zapálení hromového.
Umřel na Horách Kutnách Václav Nemes Chřudimský, zanechav vdovy po sobě Maruše, manželky své, dcery nebožtíka Řehoře Vodičky, již byl vdovu, pozůstalou po Pavlovi Cholopickém, pojal.
Též umřela Dorota Růžičková na Tarmarce, letitá vdova.
Město Hostinnej pana z Valdštejna vyhořalo i s kostelem.
Jan Hanuš, syn nebožtíka Martina Hanuše z Šaratic, jsa v Praze na lécích, tam umřel, zanechav v vdovství manželky své, paní Johanky rozené Strupinky. Z Prahy mrtvý do Hory Kutny a odtad do Dobrovítova ku pohřbu dovezen.
Tejnec, městečko nad Labem, vyhořalo v sobotu post Ludmilae.
Johannes Piscis, pisař radní pánuov šepmistruov, pojal k manželství, jsa vdovcem, Sabinu, pozůstalou vdovu po Hans Helmanovi, bradéři, Němci, dceru nebožtíka Dobiáše Šafara, v ten outerej sv. Matouše; a to jeho třetí manželka.
Umřela Anna Marie, manželka Václava Štětky.
Učiněn opatem sedleckým Mathaeus Sartorius, urostlý člověk.
Kněz Havel, hlasatel slova božího vejborný, jsa správcem a farářem kostela s. Barbarae, vzav pořádné odpuštění od pánuov Horníkuov, dal jse do Prahy a tam farářem u kostela sv. Jiljí v Starém Městě pražském učiněn.
Alžběta, manželka Mikuláše Dačického z Heslova, autoris huius libri, umřela šestého dne měsíce Novembris, listopadu, totiž v sobotu v noci na neděli po památce Všech Svatých, jsa stáří věku svého okolo let 44; a u chrámu s. Barbarae pohřbena jest.
Potomně ve středu v noci na čtvrtek, 17. dne téhož měsíce listopadu, umřel také pan Voldřich Mírek z Solopisk, v domě svém v předměstí čechovském za branou Kouřimskou, zůstávaje neženatý a jsa utrápen těžkou podagrickou, dnavou nemocí, a při témž chrámě Barborském pohřben.
Lucka, merhyně, předešle z Hory Kutny vymrskaná, a Zuzka, dcera její, vzaty jsou do vězení a potom katem u planéře vymrskány a horkým železem cejchovány, z města vyvedeny a pod ztracením hrdla vypovědíny, protože táž Zuzka, dcera její, uhonivše sobě pankharta, to dítě umrlé, chtíce ten skutek zatajiti, zašikovaly preč a skrze to v podezření vešly, že by je zabily.
Jedna souseda v městě Chotěboři vzata do vězení a těžce na ni právem nastupováno, protože manžel její nalezen byl v noci mrtvý, maje hrdlo podřezané, a ona, jsa s ním ve zlé vůli, v podezření toho skutku byla.
Jeden zoufalý selský člověk podán ku právu do města Kolína nad Labem za příčinou, že by jse ďáblu poddal a krví svou zapsati připověděl; ale jsa napravován a toho že lituje za milost prosil, a v kostele v kázaní před oltářem aby stával, jest mu nařízeno.
zpět na obsah 
Další: [1611-1615]