Česká čítanka - Dačický- Prostopravda -

Tuto přivandrovali a jse přilísali páni žáci, ti, kteříž jsou nedobrých mravů studenti

Poslouchejtež také žáci,
co o vás praví sedláci,
jenž jmáte ničemné mravy.
Střeštily vám kurvy hlavy,
dobrý řád jste opustili,
jen abyste živi byli
lechce na cizí mozoly.
Scestnéť jsou tak vaše školy.
Podstatného nic neumíte,
náležitě neučíte
a jen po frejích běžíte.
Že jste lotři, sami víte.
Jak jen gramatikou huby
propláknete drobet zuby,
ať jsou z vás hned páni mistři,
však bachanti, troupi jistí.
Nepočnouce v škole býti,
hned musíte kurvy jmíti,
v cizí statek jse vetříti,
kohokoliv ošiditi,
buď sirotky nebo obec,
a toť jest při vás snadná věc.
Tak bohatství nabudouce,
na ouřad jse dostanouce,
při soudíte sobě sami,
jeden druhému nahání.
Na spraved[l]nost nic nedbáte,
nad sprostnými potřásáte,
vše po své hlavě jmít chcete
a obce zavozujete,
z lotrovství jiné trescete,
sebe osvobozujete.
Toť jest jen vaše umění
dobrým lidem k pohoršení.
Ať vám neříká žádný nic,
byšte byli hříšní nejvíc.
Co manžel pracně nabude,
to žák na ženě vyhude.
Tak kurva děti obloupí,
pozorujte, muži hloupí,
nebejvejtež jako sloupy.
Neb takových žákův ctnosti,
při tom ženské lsti, chytrosti
jsou povedené v hojnosti.
A vám na velikou škodu
nezůvte žákův k obědu,
na hody ani k večeři,
nechť jim v tom medle nevěří,
sice vám konečně věru
poškvrní ženu neb dceru.
Na tomť zůstává jich datum,
nemohouť přít, est probatum.
Umějíť pěkně vylhati,
vyprositi, vylísati,
žádnému nic nevoplatí,
jinými jse zastírati,
potom s počtem umírati,
sprostných v štychu zanechati.
Chytře a fortelnou radou
nejvíceji žáci kradou.
Ctní jse v to nepojímají,
ti necht takové trestají,
žáky v dobré kázni jmají,
ať lotrovství zanechají.

Jmějž jse dobře, pane kraji,
tamto jse žáci toulají,
kurvy jse na ně dívají,
návěští sobě dávají,
kde jse jen shledati mají.
Hle, tamto jedna svódnice
nese jakýs lístek v ruce
a s tou babou nětco šepce.
Předkládá cosi Marušce,
šturmuje jí prudce k p...,
dobejvajíce jí spodku,
a namlouvá i Dorotku.

Jáť juž tuto neostojím,
za ženu, dceru se bojím.
Pospíším raději domů,
věřiti jest, věda komu.
Nerad od tebe půjdu sic,
potomť o žácích povím víc.
Nevěřiž jim naprosto nic.

Nehaním ctného umění,
kteréž proti Bohu není.
Prostou tuto pravdu pravím,
že hněv zejskám, to dobře vím,
však když jse dobře zachovám,
na lotry, kurvy nic nedbám.

Člověka licoměrného
a na oko oulistného
šetř jse co kocoura zlého,
jenž pěkně líže po předu
a pod tím drápe po zadu.
Opovrž šibalskou řadu.

Hütte dich vor den Khaczen,
die vorne leken und hinden kraczen.

Nebo: Šibalé svá práva jmají,
na spravedlnost nedbají,
s níž jse v soudný den shledají,
s věčnou pokutou potkají.

zpět na obsah - Další: Tuto Pravda jse se Lží potejká i zloděje jse dotejká