Marko ví, co se dívce hodí

III. Marko ví, co se dívce hodí

Vyrostl je v Nové pomorančník,
hlídala jej dívčina Novkyně:
hedvábím jej v zimě povíjela,
a v létě jej vodou polivala.
Když dívčina vyhlídala strůmek,
prosí Boha dívčina Novkyně,
by dostala žluté pomoranče,
o tři žluté pomoranče prosí.
Prosí Boha, i vyprosila je.
Zrostly jí tři pomoranče žluté:
jeden dala doži benátskémn,
druhý caru čestnému posílá,
třetí dala do Prílipu Marku.

Co poslala doži benátskému, tu jí dože odesílá dary,
daroval ji ze zlata filugu;
co poslala caru do Stambolu,
car jí za to zrcadlo lesknaté;
co poslala do Prílipu Marku,
Marko jí zas koně i jonáka.
A když dary do Nové jsou přišly,
prohlíží je dívčina Novkyně,
potom takto mluviti se jala:
"Malé díky doži benátskému
za tu jeho ze zlata filugu:
nejsem plavec bych po moři ploula,
ale dívka, bych u okna šila;
ještě menší díky ctnému caru
za to jeho lesknaté zrcadlo:
a já mladá jsem zrcadlo sama;
a díky královému Marku,
že mi poslal koně i jonáka!
I ví Marko, co se dívce hodí."

zpět na obsah Další: Založení hradu Skadru