|
- Ezop | - Bajky | - |
O svémyslném, bláznovém, posměšném člověku mudřec tuto báseň složil.
Někteří lidé potupují sebe vyšší, ježto z toho veliké zlé jim nastává. Jako tento vosel, potkav se se lvem, řekl k němu: "Pozdravuji tebe, bratře." Lev pak to snesl a nedal mu žádné odpovědi, ale potupil slova jeho a hlavou na ně kynul, pomysliv sám při sobě: "A já bych nechtěl tím marným a ničemným hovadem svejch zubův poškvrníti, aniž bych chtěl oust odevříti, abych se měl s ním vaditi. Neb kdybych se s ním oč zasadil, musil bych ho nebo mne plundrujícího, aneb po kusích roztrhaného, nechati a odjíti: protož lépeť jest bláznovému hovadu to přeslechnouti."
Tato báseň učí, aby lidé rozumnější něco na bláznových snášeti umělí, a blázny aby ochraňovali, kteříž někdy moudřejším něco bláznové přemluví.
zpět na obsah 
Další: O dvou myších