|
- Zíbrt (ed.) | - Doktor Faustus | - |
V městě Ejslebu vidína jednoho času kométa aneb hvězda s ocasem veliké velikosti. I ptali se doktora Fausta někteří dobří přátelé a tovaryši jeho, odkud by taková hvězda aneb kométa pocházela. Jimžto odpovídaje řekl: Častokráte se přitrefuje, že měsíc na obloze nebeské se proměňuje, a slunce na západ zachází, a tak když se měsíc k němu přibližuje, slunce jakožto mocnější a silnější, světlo jemu odjímá, a jej jako v krev proměňuje. Ale když zase na horu postupuje, v rozličné barvy se obrací, a tudy z něho rozliční a předivní zázrakové a kométy pocházejí, jehožto resoluci a spatření, oučinkové z božského uložení a dopuštění rovní nejsou, nebo jednák s sebou přináší rozbroj, války, mor, hlízy, smrt náhlou, pryskejře a jiné nemoci škodlivé, jednák povodeň, mokro, suchota, drahota, hlad a jiné k tomu podobné neřesti, z kteréhožto spojení slunce a měsíce takový zázrak a kométa, k čemuž zlí duchové, jenž taková tajemství boží poněkud znáti chtějí, dopomáhají, na světlo se vyjevuje. Však taková hvězda s ocasem jest rovně jako pankhart mezi jinými dětmi řádně zplozenými, neb otec její jest, jakž napřed oznámeno, slunce a měsíc.
zpět na obsah 
Další: O hvězdách.