|
- Zíbrt (ed.) | - Doktor Faustus | - |
V krátkém čase potom, když promoci v akademii erffurtské, některých bakalářův na mistrovství aneb řád a stupeň mistrovský činěná byla, dálo se, že mezi mistry filosofy a mistry promlouvání o užitku a prospěchu latinských komedií a her od Terrencia Karthaginenského v Africe rodilého, sepsaných byla, a to takové, kterakby ty takového jeho komedie, netoliko pro samou latinskou řeč, a pěkné sentenci i v školách mládeži se čísti a přednesti mohly, ale také proto, že v nich všech a všelijakých stavův světa tohoto, též dobrých lidí mravové, obyčejové, spůsobové, a vlastnosti, přirozeně a vlastně se kladou a vypisují, jakoby Terencius týchž her aneb komedií spisovatel, v srdcích lidských vězel, a jejich smyslův a myšlení, jako bůh nějaký znal a spytoval, což jedenkaždý takové komedie pilně sobě čtouce, sám vyřknouti, a tomu místo snadně dáti, i k tomu přistoupiti může. Ano i toby se v nich, což jest ku podivení, nacházelo, že onoho času lidé rovně takových spůsobův, jsou byli, jakých nyníčko těchto posledních časů lidé jsou, ačkoliv to již mnoho let před narozením Krista Pána jest sepsáno, a na světlo vydámo bylo. Však to těžce nesouce, že nejpřednější a nejznamenitější komedie Terencianovy, jmenovitě 108. tak hanebně skrze utonutí v moři zahynuly a v nic přišly, pročež by sám Terencius, jakž Antonius o něm píše, hořem velikým umříti měl. Tolikéž i o Plautovi týmž spůsobem zmínka se jest dála, jehožby komedie též, jako i Terencianové, z předepsaných oznámených příčin, ve školách čteny a proffitovány býti mohly, jichžto by se také do 41. i více nedostávalo, poněvadž ty buď skrz oheň, aneb vodou k skáze a k strátě přijíti musely. Doktor Faustus toho rozmlouvání mistrův a bakalářův dlouhou chvíli poslouchaje, týmž spůsobem o napřed jmenovaných dvou poétích Terenciovi a Plautovi rozprávěl, a mnohém vice o nich, nežli jiní mistři všiekni rozprávěti uměl: jakož pak také i hned některá pěkná naučení a sentencie z jich stracených komedií přivedl, čemuž se všickni nemálo divili, a protož se ho hned tázati nepominuli, odkudby to věděl, že takové sentencie v ztracených Plautových a Terenciánových komediích stojí? Jimžto oznámil, že knihy jejich do cela a do konce ztraceny nejsou, jakž se oni domnívají, nýbrž kdyby jemu beze škody, a theologům, jenž tu přítomní byli, u kterýchž on větru příliš dobrého neměl, příjemné bylo, že by všecky obou dvou poétů ty spisy a komedie, buďto žeby ty jakžkoli pokažené a zmařené byly, velmi snadno na světlo vyvésti chtěl, však na některou hodinu toliko. Pakli by je déle míti a chovati chtěli, nařídíce jistý počet mládencův a písařův k přepsání hbitému aby je dali, a žeby je vždycky potomně, rovně jako i jiné, kteréž nyní posavad před rukama jsou, míti a čísti dáti mohli. Což theologům a některým předním pánům proffessorům a raddám, kteříž tu též dlé zvyklosti obyčejně při též promoci přítomní byli, oznámeno bylo, ale dána jemu zase odpověď: jestli by nemohl neb nechtěl takových kněh vyvesti tak, aby jich vždycky ustavičně, opravdově a skutečně užívati mohli, žeby takového uvolení jeho také nepotřebovali, zvláště, poněvadž bez toho sice dosti kněh učených lidí mají, z nichž se mládež pravému a dokonalému jazyku latinskému výborně naučiti může, dokládajíce i toho, kdyby zlý duch do těch vnově nalezených kněh a komedií svůj a některé škodlivé a jedovaté příklady vtrousil, žeby tudy ty knihy větší škodu nežli zisk mládeži přinésti a učiniti mohly. A protož až podnes při komediích Terencianových a Plautových tak toho zanechali, komedií ztracených pozůstavili tomu kdež je čert schoval, v čemž doktorovi žádného kusu mistrovského dovozovati potřebí nebylo.
zpět na obsah 
Další: Kterak doktor Faustus náhodou do hospody aneb do domu hostinského přišel, a co tam způsobil.