Česká čítanka - Havlíček- Národní noviny -

Směle ku předu!

(První úvodní článek N. N. ze dne 5. dubna 1848.)

Počínáme noviny tyto v době předůležité, Státy se boří, národy se sbírají, stejný hledá si k sobě stejného. Nikdo nemůže, leč by vševědoucností nadán byl, udati jaký bude letos na podzim stav politický zemí evropejských.

V době takové rozhodné každý národ především dbáti musí sám o sebe, neboť se mu jen takový osud dostane, jakého si sám zasloužil statečností, vytrvalostí, podnikavostí a přede vším duchem svým. Kdo prospí leniv dobu, ve které se dary rozdělují, tenť bez podílu odejde, zůstaven porobě a nízké služebnosti. Kdo sám v sebe doufá, tenť nejlepší podporu naleznul.

Národe můj! zapomeň na dvě století hanebné poníženosti! Vyhub z paměti své upomínku na tyto nešťastné časy, kterážto upomínka jako skála dusí důvěru tvou v sebe. Odlož se sebe přílišnou skromnost, která se nesluší potomkům Táborů! Zapomeň již na to, čím jsi byl po bitvě na Bílé Hoře, ale pamatuj na své staré časy, na ty časy, kdežto skvěle kvetla sláva jména tvého, kdežto hledali vznešení přízeň tvou a mocní se báli nepřátelství tvého. Vyhledej v dějinách svých velikých ony listy, na kterých zaznamenáni jsou velicí činové otců tvých: těmi tuž nyní mysl svou, těmi podněcuj ducha svého, těmi připravuj sebe též k velikým činům!

Bratří! již přes padesát let bojovali jsme v nestejném boji slabou silou proti proudu hubícímu nás, a starostlivě jsme pěstovali skrovný ohníček se slabými nadějemi. Bůh žehnal poctivému snažení našemu! Práce naše nebyla marná, a den ode dne množil se počet dělníků. Lhali jsou falešní prorokové, kteří jménu našemu národnímu zahynutí věštili: jinak bylo psáno v knihách osudu! Bůh tomu nechtěl, aby z tohoto světa vyhynul národ, jenž tolik síly a krve obětoval pro veliké záležitosti člověčenstva: spravedlivý osud nemohl tomu připustiti, aby náš národ, který tolik trpěl pro pravou svobodu, nezakusil ovoce její! Nyní nastala doba žně. Teď - aneb nikdy! Takto zní hlas osudu, budící nás ke statečné činnosti.

Že se neztratíme ve všeobecném kvašení národů, zdá se nyní již veliká jistota; avšak neníť hoden jména velikých předků, kdo se nyní spokojí nečestným podílem. Chtějme jen zase být důstojným národem a upřímná vůle naše brzy se promění ve skutek.

Bratří! Směle ku předu! To budiž naše společné heslo! A takový bude i směr těchto Národních Novin.

zpět na obsah - Další: O naší budoucnosti