|
- Havlíček | - Národní noviny | - |
(N. N. 2. ledna.)
Jeden z nejpamátnějších, největších roků přešel právě do minulosti a zanechal po sobě celému lidstvu evropejskému znamenitou památku. Svoboda zatloukla ranou mocnou na paláce králů a otevřely se jí, a zvláště národové slovanští slavili v tomto roku své z mrtvých vstání, své znovuzrození! Badatelové dějin člověčenstva budou rok 1848 se zvláštním zápalem zpytovati, mnohá až posud tajná pásma dějin jeho pozdějším potomkům odhalovati, kteří nadšeně volati budou: "Jaké to byly veliké časy! Že nám nebylo popřáno žíti v nich, účastníky býti ve velikých činech našich předkův."
My ale, hercové těchto velikých dramat, stojíme nyní s pečlivou, zamyšlenou tváří u konce bouřlivého roku, přemýšlíme o svém započatém ale neukončeném díle, lekáme se roku nastávajícího, nemohouce ještě zapomenout na hrůzy mínulého.
Jaká jest příčina našeho starostlivého očekávání, čeho se lekáme? -
Zakusili jsme ovoce svobody, bylo sladké, a právě proto lekáme se nyní tím více, abychom se nemusili opět loučiti s milou volností právě nabytou, aby nám neuhasla pochodeň, která tak líbezně počala osvěcovati krásné luhy naší vlasti, lekáme se, že ruka nelidská, nebratrská opět uvrhne na šije naše staré jařmo, že shasne zářící pochodeň naší svobody.
Avšak nehodno jest nám lekati a strachovati se před zlými: nejsme my slepí nástrojové času, ale jsme pánové jeho, sami tvůrcové svého osudu. Nesténejme zdětile, ale co mužové chopme se činu. Opírejme se statečně s mocí svou, mocí dobrou proti zlým mocnostem, a mějme pevnou důvěru, že neodolá moc zlého moci dobré. Přičiňme se a pomáhejme si sami a Bůh nám pomůže!
Nepůjdeť svoboda sama od sebe, nepřijdeť z pouhé milosti králů a mocnářů, nepřijdeť najednou v okamžiku: mi sami musíme si ji v potu tváři zasloužiti, z vlastní síly své půdu její po mnohá léta vzdělávati, chceme-li trvanlivě, v pokoji a bez starosti užívati ovoce její.
A tato úrodná půda svobody jest vzdělanost, ušlechtilost, statečnost občanů. O to se starejme, k tomu pracuj každý podle sil a postavení svého: a štestí a svoboda náš národ neminou. Žádná moc tohoto světa a byť se i s celým peklem spolčila, neudrží národ vzdělaný, ušlechtilý a statečný v poddanosti a otroctví.
S takovým vědomím, s takovým úmyslem počínáme tento nový rok, a najdeme-li v celém národu svém stejně smýšlející, nepotřebujeme se ani tohoto roku rozhodného ani žádného jiného času lekati.
Další: