Izvoštík

Slovo izvoštík znamená naše fiakr. Že se však náš fiakr a ruský izvošč v mnohých a patrných kusích od sebe líší, nejlépe pozná každý, jenž, vytrvalostí a trpělivostí ozbrojen, toto učené pojednání až k podpisu autora přečte, načež ten veliký rozdíl čili malou podobnost mezi oběma pochopí a zároveň s autorem samým bude litovat (proč bychom nevážili z hluboké studnice logiky, když se prodává i s základní filosofií a s metafysikou jen za 1 zl. stř. a respekt. zadarmo rozdává), že se vůbec slova fiakr na výklad izvošč užilo. Ta lítost však povstává odtuď, že slovo fiakr všechny čtenáře na scestné a mylné myšlenky přivede, jakož ihned subtilnou, hlubokomyslnou a ostrovtipnou logick[ou] distinkcí nabíledni bohdá postavíme.

[ - - - ]

[ - - - ] nějaký po čertech divně obarvený archa-kočár, obřemeněný zpředu dvěma koňmi, jimž se ovšem dle přírodopisu tento titul upříti nemůže, třeba měli oba dohromady jen tři zdravé nohy a toliktéž očí a zdáli se být jen proto uvázáni ku arše-kočáru, aby tak snadně neupadli. Na stehnách mívají vždycky vypálený znak F. I., co však není, jak jsem posud mylně myslil, znamení chromoty těchto stehen, nýbrž ruina z dávných, dávných časů, když ještě, bujnými nohami poklusávajíce, na svých hrdinských hřbetech nosívali knírovitou a ostruhovitou podporu, záštitu a ozdobu vlasti.

Ach! ty dávné doby! "Větrové je odvanuli, uplynuly s řekami!" a nyní krutý, v špinavě žlutém plášti zahalený tyran s trónu svého, na čele archy-kočáru strmícího, vládne nimi neobmezeně dle též konstituce, kterou měli židi u faraona v Egyptě. To by tak asi bylo všechno, co se o našich pražských fiakřích povědíti dá, jenže nesmíme ještě zapomenout na hlavní a podstatnou část, která jest fiakru veslem, plachtou, magnetem, kotvicí, jenž jest tím u fiakra, čím je pára na železných drahách, totiž moc, síla pohybující [ --- ]

zpět na obsah