|
- Havlíček | - Obrazy z Rus | - |
Poznámky
ke straně 9
9.1 Na ruských vysokých školách není theologické fakulty, protože se kněžstvo ve zvláštních seminářích zcela odděleně ode druhých vychovává, zato však jsou ve filosofské fakultě dvě oddělení: slovesné (krasovědecké) a přírodní.
ke straně 10
10.1 Studenti zde mají předepsaný vojenský šat, asi jak oficíři rakouských granátníků obyčejně kromě parády chodí: takový dvourohý klobouk, tak šitý kabát s modrými výložkami; na všech vysokých školách stejný. Gymnasisté mají červené výložky bez kordu. Zde se jako v Němcích jenom posluchači na universitétě jmenují "studenti". Jiným úřadům kromě popečítele nejsou podrobeni.
ke straně 17
17.1 Místo, kde jsou zpěváci.
ke straně 18
18.1 Biskupové řecké víry nemají vysoké mitry, nýbrž čepice na způsob korun, bohatě perlami a kamením posázené.
ke straně 22
22.1 Odšedlec jako poustevník, kdo hlučný svět opustiv v samotě žije.
ke straně 25
25.1 Cárská vrata, prostřední v ruském oltáři.
ke straně 33
33.1 Tři koně v jedné řadě, prostřední pod obloukem.
ke straně 37
37.1 Frant se jmenuje po rusku módní hejsek: lev.
ke straně 50
50.1 "Hier ist es wo Fleisch verkauft wird"; "Gasthof zum schwartzen Adler" (nový), jsou dva nápisy ve městě českém, velmi dobře mi povědomém.
ke straně 54
54.1 Bohomazy jmenují se domácí hotovitelé svatých obrazů, které nazvat malířemi největší by bylo provinění proti Rafaelu.
ke straně 63
63.1 Kořalka jest regále a nejznamenitější státní důchod.
ke straně 68
68.1 Tak mě na Volyni židovka, když jsem ji pro dotěrnost z pokoje vyhoditi chtěl, s jakousi v sebe důvěrou pozorna činila, že je kupcová. Ovšemže s nehrubým prospěchem.
ke straně 87
87.1 Sprostí Rusové a jmenovitě Moskvané, když zdvořile mluviti chtějí, přidávají skoro ku každému slovu na konci s, zkráceno za "sudar" (pane), a vyslovují toto syčení docela zvláštním způsobem.
ke straně 91
91.1 Artěl se jmenuje každá společnost sestoupivší se k nějaké práci neb k nějakému podniknutí, majíc pro ten jistý čas všechno společné.
ke straně 94
94.1 Každý, kdo na universitu jest přijat, nabývá již pouze tím právo šlechtictva 14. třídy.
ke straně 98
98.1 Litevský národ vzato zde v širším smyslu, v kterém se tak i Lotyši (Letten) i Lítvíni (Lieven, Litauer) dohromady jmenují. Vlastně jen Lotyšové jsou Němcům poddáni; druhý kmen, Litvíni, stojí pod vplyvem národnosti polské.
98.2 S dobrou rozvahou a z důležitých příčin jmenuji vždycky náboženství ruské pravoslavnou církví a proto také od tohoto slova upustiti nemohu, ačkoli se některým horlitelům nezalíbilo, roztrušujícím, jako bych tím slovem ruskou církev za pravověřící vyhlašoval. Pravoslavný ovšem znamená po rusku orthodox, ne však po česku: u nás, jak povědomo, orthodox sluje pravověřící, a tak jsem nikdy ruskou víru nejmenoval. Jako protestanti katolickou církev jmenují těž katolickou, protaže ona sama sebe tak jmenuje, proč bychom nynější ruskou církev nejmenovali pravoslavnou? - Ačkoli jsem při pravoslavné církvi některé chvalitebné vlastnosti shledal, proto však žádnému, kdo mne a pravoslavnou církev zná, napadnouti nemůže, že bych ji mněl býti pravověřící!
ke straně 101
101.1 Christianín - křesťan, a kresťjanin = sedlák, se všemi odvozenými. Tato rozličná forma nikoho másti nebude, pováží-li, že kříž takě krest sluje (ačkoli Kristus = Christos) a že se ostatně obě slova christianín a kresťjanin skoro podobně vyslovují. Zdá se, že teprv později rozdíl tento v písmě přijat jest, aby otrok neznamenalo rovněž to, co křesťan.
ke straně 103
103.1 Abych zde ještě jiný příklad o témž Schlözeru uvedl, jak směšně si Němci při posuzování jiných národů sami sochor pod nohy házejí, aby klopýtli, připomínám o něm, že se, byv v Italii a v Římě, velice z pověrčivosti Vlachův horšil, že totiž při procesí odpadky voskových svíček pobožně sbírají. - Děje se to však zatím pouze proto, že se takové sebrané kousky opět na potřebu zpeněží, a jest to tedy jenom chvalitebná šetrnost a dobré hospodářství.
ke straně 106
106.1 Dle vlastních zápisek téhož Šlipa, které se nyní v královeckém archivě v Prusích chovají, bylo jich věru jen 123 (ač větší počet udávají), a sice byli: 4 theologové! 4 lékaři, 2 juristé! 4 lékárníci, 2 operatoři, 8 ranhojičů, 8 lazebníků a holičů!! 2 rubitelé studní, 2 mlynáři, 3 tesaři! 12 zedníků, 8 truhlářů, 2 stavitelé, 2 litci, sklenář, papírník, 2 horníci, vodák, 5 tlumačů, 2 zámečníci, 2 hodináři, vinař, chmelař, sládek, penězoměnec, prubíř, 2 kuchaři! koláčník! solař (vyvářeč), kartář! tkadlec, 4 kočárníci, řemenář, umělec vrcení másla, hrnčíř, tiskař, 2 kováři, kotlář neb měděnář, kramář (kořenář), zpěvák, varhaník, vlnotepec, sokolář, stukaturník, vyvářeč kamence, síry, 4 zlatníci, plechař, šmelcíř, knihař, krejčí!!! - Uvedl jsem je proto jen ze jména, aby již každý sám uvážiti mohl, že umělci takových druhů již dávno a snad od nepaměti museli být v Rusích, jak to patrně z historie vysvitá.
ke straně 108
108.1 Opričníci byli tělesná stráž Ivana Hrozného, zpurná dovádivá láje, čeládka, která si s lidem i s bojáry všelijak nakládati a nad nimi bez trestu ukrutnosti a libůstky své prováděti dovolovala.
ke straně 109
109.1 Zvláštnůstka při Petru V. bylo to, že tarakány (brouky ty, které my nazýváme šváby a Poláci prusáky) veimi nenáviděl a také se jich až směšně štítil.
ke straně 111
111.1 Na soukromém její divadle, do kterého jenom důvěrnější příatup měli, hrával se také "Kníže Wurstberk", karikatura pedantské etikety při tehdejších malých dvořích německých.
ke straně 121
121.1 Povážíme-li, že skoro každý z budoucích profesorův přes celé gymnasium a universitu, tedy 12 let, na útraty vlády živ jest, a sice dost nákladně, pak ještě několik let za hranicemi na útraty vlády cestuje, co též mnoho tisíc rublů stojí: musíme již uznati, že ruské vládě profesorové dost draze přijdou.
ke straně 123
123.1 Rubl asi 1 zl. 10 kr. v. č.
ke straně 126
126.1 Směšnou tuto událost vypravuje Petri: "Neuestes Gemälde von Lief- und Estland" na I. 197. str.
ke straně 127
127.1 V Rusích se sedláci jmenují duše. Místo otázky: jak jest ten pán bohat? táží se Rusové: kolik má duší? A osud v této frázi jaksi byl satirický, protože pánovi duši odpírá. Když má totiž někdo sto sedláků, neříká se o něm, že má sto jednu duši, nýbrž jen 100, jako by patrně sám v sobě žádnou duši neměl.
ke straně 131
131.1 Že ještě kromě dovoleného mnoho, ba všechno nedovolené zhusta se do země přiváží, at se již čtenáři sami dovtípí. Nesmíme si Rusko tak ztuha zavřené mysliti, jak se často vydává; jest zvláštní masť, kterou se oči úředníků tak dobře zamazati mohou, že pranic nevidí!