|
- Herben | - Ot. náboženská | - Copyright | - |
Poznámky
ke straně 118
118.1 Fr. Palacký: "Od r. 1773, kdy právě následkem zrušení řádu jesuitského slavný břevnovský opat Štěpán Rautenstrauch přejal ředitelství theologické fakulty, datuje se obsáhlá reformace její na pražské universitě ... Tyto reformy probudily ducha volného bádání a rozsáhlou činnost u učitelů i učících se; náboženská osvícenost a snášenlivost převládaly. Dobrovský byl z nejvýtečnějších nástupců této školy." Upozornil na to F. M. Bartoš.
ke straně 131
131.1 Těmito poznámkami dána je také odpověď k učení dnešních našich katolických historiků, politiků a žurnalistů (ať už to učení pochází z nevědomosti nebo spíše z drzosti), kteří se opovažují osvojovat kněze buditele své církvi a hlásat zásluhy Říma o naše probuzení a obrození. Původcem této legendy stejně nesmyslné jako potměšilé je první zakladatel české jezovitské žurnalistiky. On to v Blahověstu r. 1848 napsal: "K těmto starcům (Durych, Procházka a j.) přidružil se v krátce nad jiné důstojný Dobrovský. Jméno a díla velikého toho ducha zná všechen svět slovanský: bez něho (ačkoliv on sám nepsal ničehož pro národ) nestáli bychom Čechové a Slované vůbec, kde stojíme. On byl v rukou Božích nástrojem k netušenému zkříšení bratrstva mezi národy slovanskými. A kdož neví, že byl Dobrovský knězem?" Ne tak. Dle kněžských názorů Dobrovský byl svobodným zednářem, tudíž nevěrcem a ďábelským podryvačem Církve a žádným nástrojem v božích rukou.