|
- Jednota | - Konfessí Bratrská | - |
A poněvadž služebníkům církve šafářství10.1 Nového Zákona10.2, slova i svátostí, zřízeně svěřeno jest, jejichžto rtové ostříhati mají umění, a z úst jejichž na Zákon Páně vzeptání se díti10.3; z té příčiny desáté učí o slovu Božím, že jest služebnost od Krista Pána ustavená a přikázaná, v níž se zvěstuje a káže plná vůle Boží k spasení potřebná a Písmy Svatými ohlášená. Pán Kristus zajisté učedlníkům svým řekl:10.4 Jdouce po všem světě, kažte evangelium všemu stvoření. A svatý Petr o témž dí:10.5 Nám přikázal kázati a lidu svědčiti.
A ta služebnost že jest přednější, větší a potřebnější k spasení, nežli svátosti, podle povědění svatého Pavla, kterýž takto dí:10.6 Neposlal mne Kristus křtíti, ale evangelium kázati, totiž předně a prvotně. Nebo skrze samo čisté evangelium a kázaní jeho víra vnitř Duchem svatým vštípena bývá, ano i pravý smysl Boží a Kristův při všech věcech spasitedlných, až i při svátostech z téhož slova Božího pochází. Musíť zajisté kázaní svatého evangelium všecky jiné služby předcházeti při lidu rozumu došlém, (čehož důvod při oněch obrácených, jichž bylo okolo tří tisíců10.7, též při Korneliovi10.8 a při komorníku10.9, aby mohl příkladem Filipovým každý tázán býti: Věříšli celým srdcem, slušíť: totiž svátostmi posloužiti, kdyžby víra v srdci štípena byla. Neboť bez slyšení Božího, jenž jest moc Boží k spasení10.10, k víře a k spasení vědomě nepřijde, podle co apoštol dí:10.11 Víra z slyšení (totiž pochází) a slyšení skrze slovo Boží. A opět:10.12 Kterak uvěří tomu, o němž neslyšeli?
Z kteréžto příčiny naši kněží největší péči o to mají, aby v našich křesťanských shromážděních pilně slovo Boží bez přimíšení přílepků, neb ustanovení a nálezků lidských, lidem kázali. Pročež i evangelia svatá i jiná písma podle zvyku starobylého, jazykem srozumitedlným a přirozeným čítají, a lid k slyšení slova Božího do zborů s pilností choditi učí, aby pilným učením a kázaním evangelium svatého lid nejprvé pokání a víře před sloužením a užíváním svátostí vyučovali, a tudy jej k přijímání svátostí způsobovali. A tak též při sloužení svátostmi i po službách vyučují hodnému chození v povoláních jejich, podle toho, což Pán dí:10.13 Učíce je zachovávati všecko, což sem koli přikázal vám.
Přitom také velmi potřebně a pilně učí, aby rozdíl znám byl mezi přisluhováním Zákona Starého a přisluhováním Zákona Nového neb evangelium: Totižto, že přisluhování Zákona Starého jest přisluhování litery zabíjející, smrti a pomsty, anobrž přisluhování pomíjejicí; ale přisluhování Zákona Nového aneb evangelium svatého jest přisluhování spravedlnosti, života a ducha slávy, skrze Pána Jezukrista, přisluhování milosti a smlouvy nové. O čemž apoštol dí:10.14 Litera zabíjí, ale duch obživuje. A Pán Kristus praví:10.15 Slova, kteráž já mluvím vám, duch a život jsou.
Další: