|
- Jednota | - Řád | - |
Poznámky
1 "De bono Unitatis", 1660, Dedicatorium alloquium, p. 14: "In substantia rei nihil mutavi, utpote scripto non tneo, sed ecclesiae publico."
2 Text nacházíme na př. v Historii České Pavla Skály ze Zhoře, vyd. Tieftrunkova díl I., str. 249-253.
3 "náboženství své křesťanské pod obojí podle též konfessí a svého mezi sebou učiněného porovnání a sjednocení volné a svo-bodně všudy a na všelikém místě provozovati..."
4 Vydán poprvé od prof. Dra. G. A. Skalského v "Písemných památkách evangelických minulosti české", č. 2. (nákl. J. Hoblíka v Pardubicích 1907).
5 Beatenus in antistitum manibus tantum custodita." Vindicatio famae et conscientiae Joh. Comenii a calumniis Nic. Arnoldi, 1659, p. 26 (na citát upozornil mne prof. Kvačala).
6 Dekrety Jednoty, vyd. A. Gindely, str. 279. Mimo to synod ten jmenuje se na tomto místě: "Shromáždění Bratří starších z Polska a Slezska", kdežto Komenský jej nazývá "Congressus dispersorum e Polonia, Silesia Hungariaque convocatorum seniorum".
7 Comenii Vindicatio famae, p. 27. K latinskému vydání z r. 1660 (viz níže č. IV.) Komenský připojuje poznámku: "Ut typis exscripta fuit MDXXXII"; to však může se dle výkladu svrchu podaného vztahovati jen na první vydání české.
8 "pio quodam sene Silesio, Henrico Walthero, operam sibi hanc ultro deposcente" (tamtéž).
9 Comenii Vindicatio famae, p. 26.
10 Dekrety, str. 278.
11 Řád církevní: Povinnosti písaře Jednoty. Ze překlad vydán byl ve Vratislavi, neodporuje nikterak domněnce o práci Komenského. Snad to souvisí s okolnosti, že tehdy žil v městě tom veliký příznivec Bratři, Karel z Žerotina.
12 ve spise: >De Bono Unitatis ... ecclesiae Bohemicae ad Anglicanam Paraenesis cum praemissa ordinis ac disciplinae in ecclesiis Fr. Bohem. usitatae descriptione. Arnsterdami 1660. Věnování králi Karlu II. podepsáno: "Johan - Amos Comenius, reliquiarum ecclesiae F. F. Boh. episcopus indignus, solus adhuc superstes" (viz níže č. V.).
13 Spis >De Bono Unitatis" Komenský v listě P. Montanovi na dvou místech uvádí mezi svými pracemi (na str. 92, III. a 96). O vydání ženevském (č. VI.) i o překladě anglickém (č. VII.) zmiňuje se v listě synodu poslaném dne 2. dubna 1662 (Patera, Korrespondence Kom. 1892, str. 250).