Česká čítanka - Kalista- Korespondence Z. Černínové -

XX.

Paní Zuzana Černínová svému synu Humprechtu Janovi 22. prosince 1645.

Urozený pane, pane a můj nejmilejší synu, pane Humprechte! Dej Ti milej Pán Bůh předně stálý, dobrý, dlouhotrvající zdraví a při tom jiné všechno nejlepší dobré, duši a tělu užitečné, toho z gruntua mýho mateřskýho srdce vinšuji a upřímně přeji. Můj přenejmilejší synu! Sb velikou radostí jsem psaní datirovaný 8. Decembris v Benátkách zde v Praze 21. dito přijala. Ačkoliv z toho psaníčka nic nevím, jak se na zdraví svým máš, ale z toho se těším, že nějakou nemocnou rukou nepíšeš. Ježíši, synu Davidův, račiž Tě sám svou svatou všemohoucností pozdraviti a mně Tvým stálým, dobrým zdravím sám těšiti! Tak jsem se převelice starala, teprva když jsem od Tebe psaní dostala, jsem se potěšila, povídali mi někteří lidé, že jsou slyšeli, že tak hrubě na hrdle stůněš, dejž, Bože, aby pravda nebyla a dejž Ti Pán Bůh, aby[s] stále zdráv byl! Mý přenejmilejší dítě, napiš mi věrnou pravdu, jak se máš, po panu Jezberovským mnohem spíše přicházejí psaní od Tebe než skrze pana Verdemona, to psaní, kde píšeš, že na 2 arších píšeš, teprva bohdá oc svátcích dostanu, nikda 19 dní prvé skrze kupce nedostanu psaní, než skrze pana Jezberovskýho v 11-12 a nejdýl 13 dnech. Dejž milej Pán Bůh, aby[s] Ty jen, mý nejmilejší dítě, zdráv byl, já jsem v životě, chvála Pánu Bohu, zdráva, než tak mne ta bídná růže trápí, na jedný noze mi se schová, na druhý vyvře, již opět 8 neděl mám tak trápení, ale chodím, chvála Pánu Bohu, přece,d i do kostela jezdím. K tomu mám tak velikou starost o mou nejmilejší Bětušku, že tak přecedhrubě, těžcee stůně na hlavní nemoc.1 Moc boží jest veliká, ale, lidskyf mluvíc, nelze, aby z té nemoci vyšla, nebo má právě tu těžkoue uherskou nemoc, nic spáti ani jísti nemůže, k tomu tak hrubej prým.2 Mnoho čeládky jim stonalo na ty hlavní nemoci, felčar jim taky umřel. Pan syn3 jest velice taky přepadlej, smejšlím, [že] tak velikou starostí a žalostí pro svou věrnou a upřímnou manželku. Aby se stokrát ženil, nedostane pro sebe tak věrný, upřímný manželky. Musí se vše tak státi, jak se Pánu Bohu líbí a vůle jeho svatá jest, Pán Bůh sobě Tvou nejmilejší sestřičku oblíbiti ráčil, darmo tomu všemohoucímu pánu říci, proč tak činíš, Pane ? ve všem vůle boží se děje. Můj přenejmilejší synu, právě když jsem toto psaní psala, dostala jsem od Tebe maličký psaníčko, není v něm žádnýho datum, než po paní Rašínovýg psaní vím, že musí bejti 1. Decembris psaný, což mně ve světě víc těšiti nemůže, jako to, když o Tobě zvím a psaní od Tebe, můj nejmilejší zúfalečku, dostanu! Bože, račiž Tě sám pozdraviti a ukrátiti toho času, co máš v těch cizích zemích bejti, aby[s] bohdá tím dříveji domů přijel v dobrým a šťastným zdraví! O novinách zdejších Ti oznamuji, že nás vždyckny pokojem svatým těší, dejž Pán Bůh, aby brzy byl; nepřítel, ten se semo tam toulá, teď byl v Boleslavsku, a nyní tak se praví, že by chtěl k Litoměřicům.4 Nevím, coť dáleji bude, ubírají obojí ze všech stran, mně včera naši 7 volů z Hostivaře5 vzali, kradú čistě, Pán Bůh rač pomáhati! Heřman, panna teta, pěkně se Ti porúčejí a všeho dobrýho vinšují, dejž Ti milej Pán Bůh tyto svátky šťastný, zdravý, veselý i potěšitedlný, aby jsi cezroku6 a mnoho jinších v dobrým a šťastným zdraví dočekal, toho Ti srdečně vinšuji. Pan syn7 i Evička taky se Ti svejmi poslušnejmi službami poroučejí, ještě Evička neleží, již 2 neděle přes počet chodí. Zuzrlička Ti svý ponížený službičky vzkazuje a poddaně se Ti poroučí, přemilejšího dítěte [není], den odeh dne čistších je. S tím Tě, můj přenejmilejší Humprechte, milýmu Pánu Bohu v jeho svatou ochranu poroučím, Pán Bůh s námi! Psáno z Prahy 22. Decembris 1645.

Mý dítě.napiš mi, dlouho-li se ještě, kde jsi nyní, zdržíte, abych věděla, kde psaní posílati!

Tvá upřímná máteř do smrti

Z. Č. z H.

Poznámky

a kruntu,

b z,

c vo,

d předce

e těšce a pod.,

f licky,

g Račínový,

h vode,

ch čiščí.

1 Sr. list XVII.

2 = angina.

3 Zikmund Myslík.

4 Vskutku část vojska Torstensonova, které se zatím posílilo ve Slezsku, pod vedením generálmajora Arvida z Wittenbergu zamířila, zmocnivši se 16. prosince 1645 Frýdlandu, přes Liberec a Českou Lípu k Litoměřicům, kam dospěla 25. t. m. a města toho dobyla.

5 Viz list IV., pozn.2).

6 = příštího roku, přesroku.

7 Albrecht Kapoun ze Svojkova.

zpět na obsah - Další: Zuzana Černínová svému synu H. J. Černínovi 29. prosince 1645.