Kapitola první
Jaká by měla býti církve dokonalost podlé toho, jakž ji Pán Bůh zaopatřil
Církev jest zástup lidí vybraných z světa, kteříž slovem a Duchem Božím
osvíceni jsouce a tak Pána Boha svého právě znajíce a jemu podlé vyměření
jeho vůle příjemně sloužíce, k věčnému s Kristem v nebi bydlení a kralování se
připraví. Za kteroužto příčinou tatáž církev slove dům Boha živého, město
svaté, Jeruzalém nebeský od Boha zstupující, království svatých pod nebem,
království nebeské, království nepohnutedlné, v němž přebývá světlo,
spravedlnost, pokoj a radost v Duchu svatém. Z čehož ze všeho (a co více v tom
smyslu Písma o církvi vypravuji) patrné jest:
- Že v církvi býti má jasné světlo známosti a povědomosti všech tajemství
království Božího; nebo tmy přikrývají zemi a mrákota národy (dí prorok), ale
nad Sionem svítí sláva Hospodinova, odkudž se obyvatelé církve nazývají synové
světla a synové dne, jimž dáno jest znáti tajemství království Božího; což sobě
více nad svět vážíce, svatí Boží říkávali: Blahoslaveni jsme, Izraeli, že,
které věci libí se Bohu, zjevil nám! Item: Ach, jak převelmi drahé jest
milosrdenství tvé, Bože, nebo v světle tvém světlo vidíme.
- Že v církvi býti má svattost života, nad jiné všecky lidi. Nebo proto
Kristus církev zamiloval a za ni sebe samého vydal, aby ji posvětil a očistil a
postavil sobě slavnou, nemající poskvrny, ani vrásky, ani co takového, ale aby
byla svatá a bez ouhony, jakož i slově svatá církev a oudové její svatí Boží a
stromové spravedlnosti.
- Že v též církvi býti má svornost dokonalá a spojení srdcí nerozdvojitedlné,
proto že všickni jsou jednoho duchovního Kristova těla oudové, v jedno tělo
pokřtění, v jeden duch zapojení, všickni spoluměšťané svatých a domácí Boží,
nýbrž všickni synové a dcery Boží a spoludědicové Kristovi, jakož se o první
apoštolské církvi tak svědčí, že všeho množství toho bylo srdce jedno a duše
jedna. Toho všeho Kristus, z světa se ubíraje, církvi své na Otci žádal: Otče
můj, já slova, kteráž jsi mi dal, dal jsem jim; a oni je přijali a poznali i
uvěřili. Protož posvětiž jich v pravdě své, nebo slovo tvé pravda jest. Item:
Otče svatý, ostříhejž jich ve jménu svém, aby žádný nezahynul, a aby jedno byli
všickni jako ty, Otče, ve mně a já v tobě, aby i oni v nás jedno byli.
- K té potřebě i zákon psaný církvi své vydal, v němž jest o celé vůli Boží
zpráva dokonalá, moudrost dávající neumělým, osvěcující oči, od něhož
uchylovati se nepotřebí na právo ani na levo; a slíbil býti slunce a pavéza a
uděliti milosti a slávy všechněm chodícím v upřímnosti. A chtěje, aby usilovali
zachovati jednotu ducha v svazku pokoje, vyhlásil je býti jedno tělo a jeden
duch, povolav zároveň k jedné naději pod jednoho Pána, jedním křtem, v jednu
víru, k jednomu Bohu a Otci všech, kdož jest nade všecko a skrze všecko a ve
všech. A nařídil v církvi služebníky a náměstky své, kteříž by ukazovali
cestu pravou a byli strážní domu jeho a hlásní města jeho, a svěřil jim klíče
království nebeského, a dal jim do rukou hůl kázně, aby z řádu vystupující zase
napraveni byli. O jakémž církve své zaopatření sám Bůh mluví; takto příkladně
dí: Vinici má Hospodin na vrchu úrodnou, kterouž ohradil, a kamení z ní vybral,
a vysadil ji vinným kmenem výborným, a vystavěl věži uprostřed ní, také i pres
v ní vzdělal. Nyní tedy (dí dále), obyvatelé Jeruzalémští, suďte mezi mnou a
vinicí mou! Což jsem ještě učiniti měl vinici své, čehož bych neučinil?
zpět na obsah 
Další: Že naproti tomu církev plna neřádů bývá, bludů totiž, roztržek a hříchů
