KAPITOLA XI.
Jan Krása
-
Byl jeden z předních kupců pražských, kterýž za příčinou svých handlů
do Vratislavě se dostal toho času, když tam císař Zikmund a legát
papežský Fernandus byvše, o vojně proti Čechům radu měli. Ten, že v
hospodě za podanou příčinou o Husovi, jak člověk nevinný byl, jak
nespravedlivě odsouzený, a o večeři Páně jak pod obojí spůsobou
rozdávána býti má, svobodně mluvil, jat byl a uvržen do žaláře.
- Na ráno pak dostal se do téhož žaláře Mikuláš z Betléma, student z
Prahy do Vratislavě k císaři vyslaný, skrze něhož tak svůj úmysl
otevřeli, že jestli jim užívání kalicha dopustí, za krále jej přijíti
chtějí. Ale císař i nad poslem jejich provedl ukrutnost.
- Toho tedy k sobě přivedeného Mikuláše Jan Krása pobožným rozmlouváním
nemálo potěšoval a že na něm utrpení svých tovaryše miti bude, z toho
se radoval, i jemu k témuž sloužil, řka: "Můj bratře Mikuláši; jaká
to naše sláva, že jsme k tomu povoláni, abychom svědectví vydali Pánu
Ježíšovi? Podstupmež ochotně to tak maličké trápení; boj
jest krátký, odplata věčná. Rozpomínejme se na Pána, jak on hořkou
smrt pro nás podstoupil, jak nevinnou krví my vykoupeni jsme, a jaké
muky mnozí mučedlníci a panny podnikali?" Těmi a těm podobnými slovy
napomínati ho nepřestával. Ale Mikuláš, když na popravu veden a
provazy ke koni za nohy uvázán a po ulicích smykán býti měl, strachem
smrti jsa zachvácen a od přístojícího Fernanda životem těšen, povolil,
a jakž oni mluvili, husitských bludů se odřekl.
- Krása pak na všecka legátova namlouvání jako skála nepohnutý zůstal a
že "toho ode mne daremně čekáte", řekl. Z nenáhla tedy po ulicích
vlečen, an všude za ním legát chodil a často i katu, aby se zastavil,
rozkázav, volal: "Smiluj se sám nad sebou, odstup od těch bludů,
kterýchž všetečně nasáli Čechové." Ale on odpovídal: "Pro evanjelium
Pána Ježíše umříti hotov jsem." A tak od polu mrtvý až na místo
popravné dovlečen i upálen jest. Stalo se léta 1420., dne 14.
března; a hned v následující neděli družebnou (17. března) legát od
Martina papeže proti Čechům učiněnou klatbu na kostelní dveře
přibíjeti a s kazatelnic vyhlašovati poručil.
zpět na obsah 
Další: Mučedlníci litoměřičtí.
