KAPITOLA XIII.
Václav, pastýř církve arnoštovické, s jinými osmi upálen. A Kunrád, arcibiskup pražský, k pravé víře obrácen.
-
Když Albrecht, arcikníže rakouské, Zikmundovi, tchánu svému, proti
Praze pomoc poslal, jezdci jeho ve vsi Arnoštovicích (nedaleko
Milčína) faráře místa toho Václava, Bohu i lidem milého, s kaplanem
jeho a s třemi sedláky a se čtyřmi pacholaty, z nichž nejstarší měl
let jedenácte, zjímali, (kněží proto, že pod obojí sloužili, druhé že
pod obojí přijímali), a do Bystřice, kdež ležení měli, k hejtmanu
svému dodali, a ten je k svému biskupovi odeslal. Biskup tomu knězi,
aby se sloužení pod obojí odpřisáhl, aneb že upálen bude, poroučel.
On srdnatě odpověděl, že evanjelium tak pod obojí sloužiti učí, a tak
i vaše mšály ukazují; aneboť tedy to jest dobře, aneb vymažte Písmo.
Tou svobodnou odpovědí přatojící tu tak se rozlítili, že jeden z
žoldnéřů železnou rukavicí v tvář ho udeřil, až mu krev nosem i ústy
tekla. Tedy biskup zase ho hejtmanu odeslal, a hejtman opět
biskupovi. A když tak celou noc z něho posměch měli, ráno v neděli
vyvedeni všichni a na hranici tak spořádáni, že ti mdlejší tomu
udatnému Kristovu rytíři Václavovi do lůna vkladeni byli. A když
ještě biskup napomínal, aby se kalicha odpřisáhl, za sebe i za své
věrný pastýř odpověděl: "Odstup to od nás, my tisíc smrtí raději
chceme podstoupiti, nežli pravdy Boží v evanjelium tak patrně zjevné
se odepříti." A hned na poručení kat hranici zapálil a je jako obět
Bohu příjemnou s tím plamenem vzhůru odeslal, a pastýř po jiných
nejposléze ducha Bohu oddal. Stalo se léta 1420, dne 7. července.
- A tohoť právě dne Kunrád, arcibiskup pražský, nad takovými ukrutnostmi
se zhoršiv, a že pře papežská nepravá jest poznav, podobojím se býti
vyhlásil, arcibiskupství se sebe složil, zbroj oblékl a Pražanům za
vůdce vojska jejich proti papežencům se propůjčil. Za administratory
pak konsistoře pražské zvoleni byli čtyři farářové pražští, M. Jan
Příbram, M. Prokop Plzenský, M. Jakobellus a Jan Želivský. A tenť
byl počátek konsistoře pod obojí, kteréž potom císař Zikmund
(arcibiskupství obnovuje) stavům povolil a přísahou potvrdil.
- Nicméně přece nepřátelé se zlobiti a bouřiti nepřestali, z kterýchžto
jeden aspoň hrdinský čin, téhož roku vykonaný tuto se připomenouti
můž. Jmenovitě že dne 26. prosince (na svatého Štěpána) Hynek
Červenohorský, hejtman jaroměřský, vpadna do kostela ve vsi Krčíně,
když svátostmi slouženo bylo, některé pomordoval, některé zjímal. A
což zlořečené paměti hodné jest, vzav s oltáře vína plný kalich, koni
svému podával a vypiti dal, mluvě, že kůň jeho též jest pod obojí.
zpět na obsah 
Další: Václav švec, Martin Loquis, Prokop Jednooký a jiní.
