Česká čítanka - Komenský- Historie perzekucí -

KAPITOLA IV.

Vojtěch, biskup pražský, s pěti vlastními bratřími svými, mučedlníci

  1. Nebo Vojtěch, biskup pražský, v počtu druhý, kterýž v mládenectví svém u Albrechta, magdeburského arcibiskupa, chován byv, tak milým jemu byl učedlníkem, že i jméno své jemu dav, Adalbertem (q. d. ad Albertum missum) ho nazval. Odkudž ho dosavad všichni historici Adalbertem jmenují a Němci i Poláci do dnes každému Vojtěchovi Albert říkají. Ten když okolo léta Páně 970., aby ostatky pohanů na víru obrátil a porušené krajanů obyčeje napravil, věrnou práci vedl, tak se proti němu spikli, nýbrž zbouřili pohané, že je Boleslav vojskem skrotiti, a Vojtěch dobrovolně z Čech ustoupiti musil.
  2. Když se tedy až do Říma dostal, pohané učinivše na jeho vlastní bratří útok, pět jich spolu zamordovali, Soběbora, Spytimíra, Přibislava, Bořitu a Čáslava; i nové zbouření učinili, ale bitvou přemoženi jsou.
  3. Vojtěch dostav se do Uher, Štěpána, kníže jejich, kterýž potom králem učiněn, skrze své několikero kázání na víru obrátil i pokřtil; a odtud domv se navrátiv, brzy hned zase ku Polákům, národu tomu v nově (za příčinou manželství mezi Doubravkou, Boleslava knížete českého dcerou, a Mečislavem, knížetem polským) na víru obrácenému, chtě jich v tom potvrditi, se obrátil.
  4. Odtud udal se do Prus a tam nedaleko od Fischhausen nevěrní oštípy ho popíchali a s něho hlavu sťali. Tělo pak jeho potom od těch pohanů vykoupeno a do Gnězna polského, kdež byl biskupství založil, přenešeno bylo; a on (pověrným obyčejem věku toho) v počet svatých uveden.

zpět na obsah - Další: První v Čechách Boží pravdy proti papežstvu svědkové