- Komenský | - Truchlivý | - |
Prozpěvujte nebesa, a plésej země, zvučně prokřikujte hory. Neboť jest potěšil Hospodin lidu svého, a nad chudými svými slitoval se (Izai. 49, v. 13). Radujte se v Hospodinu a plésejte spravedliví; prozpěvujte jemu všickni upřímého srdce (Žal. 32, v. 11). Rcete všichni bojící Hospodina, že na věky trvá milosrdenství jeho (Žal. 118, v. 4). Milosrdenství jeho veliké jest, když sme dokonce nevyhynuli, slitování jeho nepřestávají, ale nová jsou každého jitra. Dobrý jest Hospodin těm, kteříž očekávají na něj, duši té, kteráž ho hledá. Dobře jest trpělivě očekávajícímu na spasení Hospodinovo. Dobře jest muži tomu, kterýž nosí jho jeho, kterýž by i opuštěn byl, trpělivě se má v tom, což na něj vzloženo, dávaje do prachu ústa svá, až by se ukázala naděje; neboť Pán nezamítá na věčnost, nýbrž zarmoutě zase se slitovává podlé množství milosrdenství svého, proto že netrápí z srdce (Pláč Jer. 3, v. 20). Hospodine, vyvyšovati tě budeme, nebo činíš předivné věci; rady tvé z dávna uložené jsou pouhá pravda. Ty jsi byl hradem chudému, útočiště před povodní a zastřením před horkem. Hlučení cizozemců ty jsi přetrhl a zhoubu ukrutných zastavil. Ty jsi Bůh náš, na tebeť sme očekávali, a tys nás vysvobodil (Izai. 25, v. 4). Zachovals při životu duši naši, aniž si dopustil, aby se poklesla noha naše. Nebos nás toliko zpruboval, ó Bože, přečistils nás, jako přečištěno bývá stříbro; uvedls nás do léče, krutěs ssoužil bedra naše, vsadils nám člověka na hlavu naši, vešli sme byli do ohně i do vody, a však jsi nás uvedl do rozvlažení (Žal. 66, v. 9). Nýbrž všecko, což se dálo při nás, dělals pro dobré naše. Hospodine Bože náš, panovaliť sou nad námi páni jiní než ty; my pak na tvé jméno sme se rozpomínali, a aj, oni zemřeli, a památku jejich si zahladil. My sme v úzkostech hledali tebe, a v trestání jsouce vylévali prosby, a tys oslavil jméno své (Izai. 26, v. 12). Milujte Hospodina všickni svatí jeho, neboť ostříhá Hospodin věřících svých a též vrchovatě odplácí provodícím pýchu. Zmužile sobě počínejte, a posílíť Bůh srdce vašeho, všickni, kteříž naději máte v Hospodinu. Doufejtež v Hospodina až na věky (Žal. 31, v. 24. 25), nebo v něm jest skála věčná, jeho soudové když se konají na zemi, obyvatelé okršlku učí se spravedlnosti; lépe jest doufati v Hospodina, nežli naději skládati v lidech (Izai. 26, v. 4. 9). Lépe jest doufati v Hospodina, nežli naději skládati v knížatech (Žal. 118, v. 8). Bůh jest útočiště naše i síla, ve všelikém ssoužení pomoc vždycky hotová; protož se nebudeme báti, byť se i země podvracela, Bůh jest uprostřed nás, Bůh přispěje na pomoc hned v jitře, přítrž učiní bojům, poláme lučiště a kopí, i vozy spálí ohněm (Žal. 46). Kteří se bojíte Hospodina, doufejte v Hospodina, nebo spomocníkem a štítem takových on jest (Žalm 115). Doufej, Izraeli, a ty, dome Jákobů, nermuť se, neboť na nás nezapomenul Nejvyžší v pokušení (4. Ezdr. 12, v. 46). Hospodin jest soudce náš, Hospodin jest ustanovitel práv našich; Hospodin jest král náš, on spasí nás (Izai. 33, v. 22). Kde jest bůh podobný Bohu našemu, jenž by snímal nepravost a promíjel přestoupení ostatkům dědictví svého, jenž by nedržel na věky hněvu svého, protože líbost má v slitovávání se? (Mich. 7, v. 18.) Očekávejž tedy duše naše na něho.
zpět na obsah Další: Modlitba Truchlivého, v rozmáhajícím se protivenství lkajícího.