|
- | - Hom. Opatovický | - |
Vypráví svatý evangelista, že přistoupili učednici k Ježíšovi a řekli: "Kdopak jest větší v království nebeském?" A Ježíš, zavolav k sobě dítko, postavil je uprostřed nich a řekl: "Vpravdě pravím vám: neobrátíte-li se a nebudete-li jako dítky, nevejdete do království nebeského." Neboť proto vzal za příklad dítko, abychom se stali, jako ono svou přirozeností, tak my svatým obcováním, prosti všeho hříchu.
Dítko totiž neumí se hněvati a v hněvu trvati; nedovede zlo zlem odpláceti, nezamýšlí hanebnosti, cizoložstva, loupeže či vraždy; lsti či hádky či vše, co svádí k hříchu, prostě nezná. Neumí na cti utrhati ani lháti, co slyší, věří, co se poručí, pokud má moc, vyplní. Co tedy ono činí ze své nedospělosti, my musíme zachovávati nevinností a dobrou vůlí; neboť kdo bude takto maličkým, pokud jde o hřích, ten bude větší v království nebeském.
"Pohoršuje-li tě však ruka tvá neb noha či oko, utni je a vrhni je od sebe." Anebo snad: jestliže otec či matka, bratr či sestra, syn či dcera či někdo z blízkých odvádějí nás od Boha, odvržme je od sebe a utecme jim. Neboť lépe jest samoten vejíti do života věčného než s mnohými takovými býti poslán do ohně věčného. "Hleďte, abyste nepohrdli nikým z těchto maličkých, neboť andělé jejich v nebi stále patří na tvář Otce, jenž jest v nebesích." Věřte tedy, nejmilejší, podle slova Pána našeho, že všichni máme u sebe ustanovené anděly Boží, kteří všechny naše činy ať dobré či špatné vylíčí a vypočtou a v den soudu nám vše připomenou. Snažme se tedy předně míti, co od nás Pán nejvíce čeká, to jest pravou víru a svaté činy lásky a milosrdenství, upřímnou zbožnost a pravou poslušnost, pokoru a trpělivost, řeč milou a laskavou, mysl prostou všeho tupení a zloby. O to pak zvláště pečujme, abychom v Boží poslušnosti nebyli nevděčni či nepobožni, abychom nebyli shledáni nevlídnými a neochotnými, neboť nepřihlíží Bůh k obětem, které jsou podávány s nedbalou a lhostejnou myslí. Opouštějme sladkost tohoto žití a uvažujme již starostlivě o budoucím životě. Vylučme ze svých srdcí lechtání tělesných žádosti, odžeňme od sebe všechnu malátnost nevěry a špatnosti, cvičme sebe sami stále v bázni Boží, Jeho vůli plňme jak můžeme se vší radostí, abychom došli do toho života, jejž oko lidské nevidělo, ani ucho neslyšelo, ani v mysl lidskou nevstoupilo, jaká a jak veliká jsou dobra, která připravil Jej vyhledávajícím Bůh, který žije a kraluje na věky věkův. Amen.
Další: