|
- | - Hom. Opatovický | - |
Bratři, laskavý Pán náš Ježíš Kristus mluví dnes k nám ve svém svatém evangeliu, říkaje: "Chce-li kdo za mnou přijíti, zapři sebe sám a vezmi kříž svůj a následuj mne. Neboť kdo by chtěl život svůj zachovati, ztratí jej; kdo by však ztratil život svůj pro mne, nalezne jej. Neboť co prospěje člověku, byt, celý svět získal, na duši však škodu utrpěl?"
O tom, bratří, mezi sebou máte rozjímati, co značí řečené: "Chce-li kdo za mnou přijíti, zapři sebe sám a vezmi křiž svůj a následuj mne" a praví-li: Chcete-li se mnou vládnouti na věky, všechny tělesné rozkoše musíte zavrhnouti a kříž, to jest utrpení, v tomto světě míti, abyste se mohli z budoucího života radovati. Neboť kdo by chtěl život svůj zachovati, ztratí jej, to jest, kdo chce tento smrtelný život za mne položiti, najde onen věčný život a nebeské království, Neboť co prospěje člověku, byť celý svět získal, na duši však škodu utrpěl, to jest, co prospěje člověku, kdyby měl v tomto životě celý svět ve své moci a po jeho smrti jeho duše šla do pekel.
Neboť žádný císař, žádný kníže, žádný boháč nemůže duši svou zlatem nebo stříbrem ani statky tohoto světa z trestů pekelných vykoupiti leč dobrými skutky. Bratří, tento mučedník svatý Václav, náš patron, jehož svátek dnes slavíte, byl nám dán od Boha za příklad, neboť když byl knížetem a pánem této země, slávou, důstojenstvím a bohatstvím povznesen, tou měrou se před Bohem ve dne v noci pokořoval, že jej ďábel nikterak nemohl svými úklady přemoci nebo svésti. Domnívám se však, že jeho činy lépe znáte, než bych vám mohl vylíčiti; neboť jest mimo pochyby, jak se čte v jeho Utrpení, že každou noc, vstávaje ze svého vznešeného lůžka, bos, toliko s jedním komorníkem kostely Boží obcházel, vdovám, sirotkům, uvězněným a v úzkostech postaveným almužnu štědře uděloval, takže byl považován ne za knížete, nýbrž otce všech ubohých. Ke svatým obětem mše z vlastní špíže hostie osobně připravoval a víno vlastnoručně vylisované sluhům Božím věrně obětoval a všechno to tak tajně činil, aby to nebylo nikomu známo, než jediné Kristu, pro jehož lásku to vše pracoval. Bratr tedy jeho, bídný Boleslav, nenáviděje tyto dobré činy, pohnut radou špatných lidí, vlastně ďábelským popudem sveden, zahubil jej mečem, Nemyslete si však, bratří, že tento svatý zasloužil od Boha milost svatosti pro smrtelnou ránu od bratra; naopak, pro ony dobré skutky, které dříve činil, byl od Boha korunován. Neboť stává se za našich dnů pro naše hříchy, že jsou někteří zabiti od synů, jiní od bratří, jiní od rodičů; nedojdou však žádné milosti od Boha, poněvadž nečinili žádné dobré skutky. V oněch dvou bratřích naplněno jest Písmo, které praví: "Kdo škodí, nechť škodí posud, a kdo jest spravedlivý, bud, spravedlivý doposud;" to jest, kdo jest špatný, budiž dále špatnější. Neboť, Boleslav byl pro svoje hříchy dosti špatný, poněvadž však zabil bratra, stal se horším. Naopak svatý mučedník Václav byl z milosti Boží velmi dobrý, poněvadž však pro lásku Boží krev svou prolil, stal se lepším. Nechtějte se však, bratří, domnívati, že jen pro sebe trpěl svatý mučedník, Trpěl zajisté pro sebe i pro nás; sobě k odměně, ježto s Kristem kraluje, nám však pro příklad, abychom tytéž skutky činili, které i on činil.
Pročež prosme, bratří a sestry, svatého Václava a svatého Vojtěcha, které Bůh dopřál této maličké zemi za patrony, abychom jejich přímluvami od viditelných i neviditelných nepřátel zbaveni, tam zasloužili dojíti, kde Spasitel náš s Otcem a svatým Duchem žije a kraluje po nekonečné věky věkův. Amen.
zpět na obsah 
Další: Poznámky