|
- Polák | - Cesta do Italie | - |
Kdyby leobenští obyvatelé méně pilnost milovali, jistě by jich více viděti bylo; ale poněvadž mladí i staří v kovných dolích pracují, na náměstí a po ulicích ani živé duše k spatření není. Zde bylo roku 1797 příměří od Campo Formido, po kterém pak brzy mír následoval, uzavřeno, a dle kterého Rakousko Francké říši Belgii a Mediolán s Mantuou na Cisalpinskou republiku48.1 popustiti musilo; naproti tomu však větší díl Republiky benátské si přivtělilo. Ostrovy venedské, jako Korfu atd., vzala Francie.
Dnes v bytu svém přivětivěji jsa přijat, s Štyrskými spokojenější jsem byl a ničeho jsem si více nepřál, nežli bělejšího oděvu sklepničina, kteroužto službu zde děvčata na větším díle zastávají. Kdyby vypranější a ohrabanější býti chtěly, jistě by se posluhováním svým sklepnice nad jiné zalíbily.
Odtud cesta stále na levém břehu Mury se táhne, která střelhbitě rozmanitými dolinami se žene. Od zvýšené silnice se přehlédnou bohaté lány žitné a klasnaté jiné role i hustotrávná luka, přikrytá květnými koberci, kteréž oko jímají krásou. Sem tam po skalách roztroušení staří hradové se škaredí a z velkého jich počtu uzavříti se může, ,jak za starších časů, když rytířstvo v německé říši všeobecně proti sobě válčilo, v těchto krajinách nemálo strašiti musilo. Bliž Leobenu stojí zříceniny massenberské; nedaleko odtud strmí hrad Göss; za Svatým Michalem osaměl zámek Kaisersberg, který ještě nyní ze své špičaté skály na okolojdoucí cizince pyšně škaredí. Vlevo toho hradu stojí zámeček nový s veselou zahrádkou.
Zdejší cesta jest daremná a jen zdílu dlážená, kde se o tabulkách jména dědiny a kraje oznamujících nic neví.48.2
Další: