|
- Polo | - Milion | - |
Z toho pak žlabu vyndúce jest jedna krásná rovně, ktežto jest město Kamandu, jenž někdy veliké město bieše, ale již nynie od Tatarúóv velmi zkaženo. A ta vlast slove Reobarle. Tu jest palmové ovoce a některaké ovoce pistacie a rajských jablek velmi mnoho i jiného ovoce tu roste, ješto u nás nenie. Tu jsú také některací ptáci, ješto slovú frankolyni, rozličné barvy, to jest bílé a černé a nohy a nosy mají červené. Volové jsú tu velicí, srst velmi bielú mají, rohy krátké a tlusté a tupé na šíji mají hrby jakžto velblúdové, jsú velmi silní, a břemena veliká nesú. A když mají na ně břemena klásti, pochýlé se, jakžto velblúdové. A když na ně břemena vložie, tehdy sě zase zdvihnú, jakož jsú zučeni od lidí. Berani neb skopcové jsú tam tak velicí jako oslové a ti mají ocasy veliké dlúhé a široké, tak že často některý váží třicet liber; tlustí a krásní velmi jsú a k jedení velmi dobří. Na téj rovni jest měst mnoho i městěček a mají zdi hliněné hrubé velmi a mocné, neb v té zemi jest mnoho zběhův, jenž slovú karaonas a mají krále. Jsú čaroděníci velicí, tak že, když chtie kerú zemi vzebrati, tehdy učinie ďábelskú chytrostí, že sě povětřie zatmí ve dne za velikú chvíli, tak že jich žádný viděti nemuóž. A někdy držie tu tmu celý týden. A učiníce to ti zběhové, vyjedú na pole, někdy jich na deset tisíc, uřiedí sě u velmi dlúhé houfy jeden podle druhého u velikéj šíři, tak že řídký jest, ješto by prošel, za by neupadl jim v ruce. A tak lapají lidi jakožto skot, a což jich polapí, mladší z nich prodávají a staré zhubí. Já Markus, když jsem tudy jel, byl jsem všel v tu jistú [tmu], ale že jsem byl blízko jednoho hradu, ješto slove Kanosalim, utekl jsem naň. A však mnoho z mých tovařišuov vešli jim v ruce, z nichžto jedny jsú rozprodali a druhé zhubili.
zpět na obsah 
Další: O rovni, jenž slove Formosa, kapitola XXIIItá.