O městu Kobynan, kapitole dvacátá šestá.

Kobynan jest město veliký, ktežto jest železa mnoství i oceli. Tu dělají z ocele zrcadla krásná veliká velmi, tu také jest některaké kamenie, jemuž dějí tutia, z něhož prach dělaný jest dobrý k očima. Jest tu také jako některaké sazě nebo kopět, jenž slove spodium. A tu dvojí věc takto dělají: mezi rudú, jakožto u hor kopají, nalézají jakžto některaký pramen zemní, a když to vložie v horúcí pec, ktežto jinú rudu pálé, a v té peci nad tiem jest železný rošt, pak pára ta jistá, jakož jde vzhóru od téj jistéj rudy, když ji zapálí, speče sě na tom roště a jeho sě přidrží, a to slove tutya, a pak to hrubějšie, což v ohni ostane, slove spodium. Ti, kteříž přebývají v téj vlasti, držie zákon Machometů.

zpět na obsah Další: O vlasti Tymochaym, kapitule XXVIItá.