|
- Polo | - Milion | - |
Pak to jisté město leží nad velikú řekú v téj zemi Kataj, jenž někdy zšlechtilá bieše a královská. Kambalu naším jazykem slove město panské. To jisté město veliký kám na jinú stranu řeky přestavil, neb od hvězdářuóv slýchal, že by někdy po budúcích časiech mělo sě jeho ciesařství protiviti. Město to jisté na čtyři hrany jest, jenž za čtyři a dvacet mil v okrsku protáhlo sě jest tak, že každé čtvrti zeď má šest mil dli. Zdi hliněné má, zevnitř zbielené, výši na dvacet kročejí od krumfešta, dole jest šíři deset kročejí, ale čímž výše, tiem vždy tenčejší neb užší, tak že svrchu jest ta zeď na tři kročeje šíři neb tlúšči. Má také to jisté město bran větších dvanádcte, na každé čtvrti města neb straně tři s brány, a nad každú branú krásný palác, i v každém kútě zdi, v nichžto chovají odění a oružie strážných toho města. Má také to jisté město ulice široké a na dli upřiemé, tak že pro upřiemost ulice muóž viděti od jednéj brány k druhé. Pak v městě mnoho krásných palácuóv, jiných krásných domuóv mnoho. A prostřed města toho jest jeden veliký a krásný palác, na němžto jest zvon velmi veliký, v kterýžto zvon na každý večer třikrát pozvonie, a potom zvonění žádný nesmí z svého domu nikam vyjíti až do jitra, jedno pro nemocného neb pro potřebu těžkých žen, ješto jsú při porodu. A ktož přes město v noci jde, musí v ruce světlo mieti. A každé brány měscské na každú noc musí střieti tisíc mužuóv, ne pro strach kterých nepřátel, ale pro padúchy; a velikú pilnost má toho král, aby zloděje hubili.
zpět na obsah 
Další: O předměstí a o velikém kupectví, kapitola Xltá.