|
- Polo | - Milion | - |
Jest obyčejem všech Tatarů slaviti okázale den narozenin. Svátek pak velikého chána Kublajě bývá v osmý a dvaeátý den měsiece zářie, kterýžto den viece slavie, než který jiný den ve všem rocě, kromě hodu velikého v ty dny před měsiecem únorem, kterýžto den slavie jakžto počátek roku. Neb u nich měsiec únor jest najprvní z měsiecuóv v roce. A tak ten den narozenie jeho král veliký obleče sě v rúcho zlaté, a má na svém dvoře šlechticuóv a rytieřstva dvanáste tisíc, jenž slovú najbližší věrníci královi, pána svého. A ti všickni v takéž rúcho obláčí jako sám sě, kolikrátžkolivěk které hody slaví. A těch hoduóv jest třináste do roka, jimžto takém darem dává na každý den krásný zlatý pás velmi drahý a obuv aksamitovú stříbrnými nitmi vyšívanú velmi mistrně, tak že každý z nich v téj královskéj přípravě zdá sě, by byl veliký král Kublaj, jakžkolivěk samého krále rúcho dražší jest. Avšak rúcho těch rytieřuóv ješče tak drahé jest, že mnohé převýší svú drahostí deset tisíc zlatéch, ješto slovú byzancium. A tiemř obyčejem dává král šlechticóm a rytieřóm svým na každý rok na všickno jejich drahé rúcho, jenž jest okrášleno zlatem, perlami i jiným drahým kamením, s pásy a s obuví v čísle pól druhého sta šest tisícuóv. A rúcho rytieřské, to jest rytieřuóv dřieve řečených, jest téj barvy jakož jest rúcho velikého kám. V ten pak hod, to jest den jeho narozenie, obecní králé a kniežata, i také šlechtici, jenž jeho jsú poddaní, královi dary šlí. A chtie-li z nich kteří kterých milostí neb úřaduóv od krále prositi, proseb svých dvanásti šlechticóm podají, jenž jsú úřadu usazeni, a ti pak ke všemu odpovědie. Také musějí jeho všickni lidé, kteréžkolivěk viery jsú, buďte křesťané neb Židé, Saracéni, Tatařie i jiní pohanové, své každý bohy velmi slavně nazývati, prosiece za zdravie a za ščestie velikého káma etc.
zpět na obsah 
Další: O druhém velikém hodu února měsiece kapitule XVtá.