O lviech, o levhartiech a orlicích etc. k lovu zučených, kapitule sedmnástá.
Má veliký kám k své kratochvíli k lovu mnoho pitomých levhartuóv,
jenž sú zučeni k lovu s lidmi miesto psuóv. A jsú k takovému velmi
dobří a mnoho zvěřě s nimi uhoní. Má opět jiná zvířátka k lovu
zučená, velmi silná, jimžto řiekají ostrovidové a latině slovú lynces.
Má také i lvy velmi veliké a krásné, věčší než v Babyloně, jenž mají
na srsti jakžto prútky rozličnéj barvy na dli, i bielé i černé i
červené, jenž také jsú zučeni k lovu s lidmi, že s nimi uhoní
rozličný zvěř, vepře, nědvědy, kozy divoké, osly divoké, voly, to vše
s lidmi honí jako psi. A když lovci chtie královy s sebú na lov lvy
pojíti, tehdy vezú dva z nich na kárách a každému z nich dadie
tovařiše psíka malého. Má opět král pitomé orlice a těch mnoho a
ty jsú velmi sobné, že lapají s nimi zajiece, lišky, srny i jiné
drobné zvěři, z nichžto mnohé jsú tak udatné, že sě na vlka oddadie a
vlk sě jim obrániti nemóž, že jej vždy utepú.
zpět na obsah 
Další: O velebném lovu králově, kapitola XVIIItá.
