O smrti Najamově, kapitule pátá.

Tehdy inhed král Kublaj kázal, aby Najam inhed zahuben byl jako zrádce a protivník pána svého, ale protože z jeho pokolenie bieše, nechtěl, by krev králového kmenu prolita byla, aby země krvě královskéj nepila ani by slunce neb povětřie vidělo kterého králového kmene zlú a ohavnú smrtí zahubenu býti. I kázal jej král v kobercích obinúce svázati, a sviežiec tak dlúho sem i tam voziti a honiti, až by sě i zadechl. A když Najam již umře, všickni páni jeho i lid, kteříž mohli byli utéci, mezi nimižto mnoho bieše křesťanuóv, vrátivše sě poddali jsú sě v službu králi Kublajovi. Čtyři vlasti obdržal tehda král, jichžto jména tato jsú: Fuciorcia, Kauly, Balstol a Schyn atc.

zpět na obsah Další: Kterak král Kublaj Saracénóm přemlknúti kázal, že jsú směli haněti Spasitele, kapitola šestá.