O království Dragoiam.

Královstvie Dragoiam, v němžto modly následují, krále zvláščieho mají a řěč. Lidé jsú v něm velmi divocí. A tu jest takový obyčej, když kdo z nich jest nemocen, jeho přátelé čaroděnici k němu přivedú, tážiece jich, móž-li ten nemocný téj nemoci ješče zbýti. Tehdy ti čaroděníci podlé odpovědí ďábelských, jakož jim ďábli odpovědě dávali, od toho nemocného zdraví neb smrti odpovědie. Řeknú-li, že nemocný nemóž zproščen býti téj nemoci, přivolají ty jisté, ješto umějí velmi snadně a lechtě nemocného zahubiti. Tehdy zavrú jemu ústa, aby tak snadně duch ztratil. A když umře, maso jeho zřěží a zvařie a tak sberúce sě všicni přátelé v hromadu, to jisté jeho maso i se vším mozkem snědie. I pravie tak, když by maso jeho neb tělo shnilo a v črvy sě obrátilo, oni by potom hladem zemřeli a dušě toho mrtvého skrzě to veliké by muky trpěla. Ale kosti jeho některdě v horách v jeskyniech schovají, aby jich nemohl ani člověk ani který zvěř dojíti. Když lidé téj vlasti koho popadnú z cizích krajin, nemóž-li sě penězi vyplatiti, zabijí jej a snědie etc.

zpět na obsah Další: O království Lambrij.