|
- Tomek | - Děje české | - |
Břetislav umřel r. 1055 v nejlepším mužském věku, panovav toliko 18 let. Spytihněv, nejstarší z jeho synů, jinoch 241etý, jako někdy otec jeho krásný a spanilý, červených lící, vlasů černých a dlouhých vousů, nastoupil po něm v panství. Mladší bratří jeho měli podíly v Moravě, vyjmouc Jaromíra, který dle žádosti otcovy měl býti knězem a časem svým nastoupiti v biskupství.
Zákon slavného Břetislava o řádu nástupnictví sám o sobě nepostačil k zabránéní všech různic v jeho rodiné, ač po delší čas neměly zrovna příliš nebezpečných následků. Proti Spytihněvovi vzpouzel se hned z počátku bratr jeho Vratislav, jenž vládl v Olomouci, odpíraje jemu poslušnosti, a hraje sobě na samostatné kníže. Ale Spytihněv vtrhnuv s vojskem do Moravy, odňal mu zemi jeho, a přivedl jej k útěku do Uher (1056), až teprv později zase s ním se smířiv předešlé panství jemu navrátil.
Hned po nastoupení svém v panství vypověděl Spytihněv Němce ze země, kterých něco bývalo ve službě dvorské, jmenovitě stavu duchovního, zvláště pak tehdejší abatyši u sv. Jiří na hradě Pražském, která jej byla osobně urazila. Ještě však téhož roku propůjčil sluchu sočením všelijakým proti klášteru slovanskému na Sázavě, vyhnal odtud Víta opata, synovce sv. Prokopa, i mnichy slovanské, a usadil opata i mnichy řádu latinského (1056). Od něho položen jest základ k většímu a nádhernějšímu kostelu sv. Víta na hradě Pražském, mezi jehož stavěním však zemřel již ve 30tém roce věku, panovav sotva 6 let (1061).
Další: