|
- Tyl | - Praha | - Copyright | - |
Poznámky
1 Jde o tyto osobnosti českých dějin: sv.Václav (zavražděn 929), kníže český; čeští králové Přemysl Otakar II. (panoval 1253-1278), Jan Lucemburský (1310-46), Karel IV. (1346-78); Jan Hus a jeho stoupenec mistr Jeronym Pražský (upálen 1416); Jan Žižka z Trocnova (zemřel 1424); Jiří z Poděbrad (panoval 1458-71), český král; Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic (zemřel 1510), český humanista; Jan Amos Komenský (1592-1670); Albrecht z Valdštejna (1583-1634), císařský velitel vojsk v třicetileté válce.
2 Sekvany - Seiny (řeka v severní v Francii, protékající Paříží)
3 Tuilerie - pařížský palác, do konce 18.stol. rezidence francouzských králů
4 Narážky na boje prvních Přemyslovců s Germány, na výpravu Přemysla Otakara II. do Prus, na dobu Karla IV. (Zlatá bulla vydána 1356), na revoluční hnutí husitské.
5 od časů tří synů Boleslavových - míněni synové Boleslava II., t.j.Boleslav III., Jaromír a Oldřich (konec desátého století, počátek jedenáctého); k Otakarovi - Přemysl Otakar II. (panoval 1253-78); Janovi - Jan Lucemburský (panoval 1310-46); Václavu IV. - panoval 1378-1419; doby střídavého na trůn český dosedání - doba husitská, jagellonská a doba prvních Habsburků na českém trůně (od počátku 15.století do r.1620)
6 V Zlaté bulle, kterou vydal Karel IV. (1356), se nařizuje synům kurfiřtů, aby v přípravě na budoucí vladařské povolání se učili také česky.
7 Spor o tři hlasy na univerzitě, končící vydáním Dekretu kutnohorského (1409), jímž přiznány tři hlasy Čechům.
8 Adaptace královského hradu podniknutá z podnětu Marie Terezie v třetí čtvrtině 18.století odstranila středověký ráz pražského hradu a dala mu vzhled palácového sídla novodobého. Šlo především o spojení různorodých budov na druhém a třetím hradním nádvoří v jednolitý stavební útvar a o vytvoření dnešního prvního hradního nádvoří.
9 Nový svět - hradčanské předměstí, jež bylo vždy čtvrtí chudiny
10
Národní muzeum stávalo v letech 1821-1847 na Hradčanech v č.57
(palác Šternberský, nynější sídlo Národní galerie).
Srv. Havlíčkovy
epigramy Ost und West a
Nápis na jistém domě na Hradčanech. (L.B.)
11 Chotkovy sady, založené 1833 nejvyšším purkrabím Karlem Chotkem na místě bývalé skládky dříví; byly to první pražské veřejné sady.
12 Dnešní Nerudova ulice. Byla dříve hlavní komunikací do pražského hradu. Aby byla tato příkrá ulice sjízdnější, byly sem kladeny krokve; odtud název Krokevní (nebo Krokvová). Z nepochopení původního významu v německém pojmenování (Sparrengasse) vzniklo Sporengasse, odtud překladem české Ostruhová ulice.
13 V té době byli zaměstnáni ve státní účtárně spisovatelé: F.B.Tomsa (1793-1857), J.N.Vávra, pseud.Lomnický (1792-1866) a K.B.Štorch (1812-1868).
14
Josef Krasoslav Chmelenský (1800-1839), básník z kruhu Čelakovského, autor libreta první české opery Dráteník, významný kritik.
Chmelenský si vybral skutečně netradiční
"vlastenecké jméno" Krasoslav. (L.B.)
15 kafírna Steinitzova - na Malé Straně v Mostecké ulici blízko věže (č.55) v domě "U Steiniců"
16 Rozumí se po Karlově - tehdy jediném mostě pražském.
17 Ústav šlechtičen na Hradčanech, založený Marií Terezií jako zaopatřovací ústav pro členky zchudlých šlechtických rodů.
18 letohrádek královny Anny (Belveder)
19 zpovědníka královnina Jana Nepomuckého - z mostu pražského do řeky svržen roku 1393
20 Míněn Šimon Lomnický z Budče (pravděpodobně 1552-1622), nadaný, ale naprosto bezcharakterní básník český ze 16.stol., v pobělohorské době umírající v chudobě a bídě; starší generace obrozenská vidí v něm ještě pod vlivem Balbínova líčení "archipoetu" doby Veleslavínovy.
21 Boj českých studentů a měšťanů proti Švédům v Praze r.1648, vedený knězem Jiřím Plachým (žil asi 1606-1664).
22 Vše pro vlast! (něm.)
23 Ať žijí Čechy! (lat.)
24 Ach, jsem tím potěšena! (franc.)
25 Ať žijí šlechetní Čechové! (něm.)
26 (lat.přísloví) význam: Ranní ptáče dál doskáče (doslova: Jitřenka přeje Musám).
27 Žofínský ostrov, dnešní Slovanský ostrov. Původně nazýván Barvířským, jméno "Žofín" dostal r.1832 podle arcikněžny Žofie, matky císaře Františka Josefa I. Narážka na obnovení a okrášlení se týká r.1836, od kdy se stává také významným místem pražského společenského života.
28 Počínaje ředitelskou érou Štěpánkovou (od 1824) se v Stavovském divadle smělo hrát česky jen v neděli a ve svátek od čtyr do šesti odpoledne. Sezóna českých představení začínala na sv.Václava, končila na den Jana Nepomuckého.
29 Ale - promiňte, pánové - proč nepíšete raději německy? (něm.)
30 mezi námi (lat.)
31 K.H.L.Pölitz (1772-1838) - německý historik a státovědec
32 z tiskáren
33 Časopis Společnosti vlasteneckého museum v Čechách, vycházející od r.1827 a Časopis katolického duchovenstva (od r.1828).
34 První sešit "Slovanských starožitností" Pavla Josefa Šafaříka vyšel 1.srpna 1836, a vzbudil v Čechách i v ostatním slovanském světě takový zájem, že musel být náklad od 10.archu zvýšen na 1000 kusů, číslo v dosavadní české literatuře téměř neznámé.
35 Jana Kollára
36 lermo (zast.) - povyk, hluk