|
- Vetter | - Islandia | - |
Živností tak mnohých a rozličných jako u nás a jinde na ostrově tomto nemají. Nebo rolí, nadto vinic a zahrad žádných není, aniž mohou býti, ačkoliv němečtí kupci nejednou jim některé věci zahradní s sebou přivezli, zdali by tam růsti chtěly, ale vše bylo nadarmo. Řemeslníků tolikéž žádných není, kteříž by něco uměli a, jakž by náleželo, udělali. Přední jejich živnost jest rybářství, k němuž mají znamenité příležitosti, nebo všudy okolo Islandu i v zátokách a v řekách zemí procházejících velmi mnoho ryb dostávají, a to vše bez nějaké těžké práce. Neužívají k tomu žádných nevodů, než na udice hojnost ryb dostávají, a to velikých, štokfišů, lososů i jiných rozličných. Častokrát v malé chvíli plnou loďku ryb nachytají, s nimiž domu přijedouc a k sušení je způsobíc a připravíc, na bidla neb provazy okolo domů svých věšejí, kteréž jim od samého větru a slunce pěkně a bez všelikého porušení usychají; a netoliko ryby, ale i maso sobě tak suší, aniž jim porušeno a zkaženo bývá. Což jistým důvodem jest toho, že v Islandu jest velmi čisté, zdravé a od porušení zachovávající povětří, jakéhož v krajinách našich a našim podobných nemáme. Z těch pak ryb, jichž v hojnosti chytají, dostávají mnoho tuku, z něho špik dělají, do tun shromažďují a prodávají: jakéhož špiku i u nás řemeslníci, kteříž s kožemi zacházejí, užívají. Druhá živnost jejich jest dobytek, kteréhož (poněvadž mají výborné pastvy, z nichž dobytek své vychování má), hojně mají a jest velmi pěkný; jako koni, jimž ovsa nedávají než v létě samou pastvou na trávě, v zimě pak senem vychovávají; nedostane-li se pak sena, což se časem přihází, když zima dlouho trvá, tedy štokfiše jim jísti jako i kravám a ovcem dávají. Mají také mnoho krav a volů, a ti žádných rohů jako i krávy nemají. Od krav dostávají mléka v hojnosti, protož másla mnoho mívají, jež, když se jim nádob nedostává, pěkně na zem v domích svých do koutka kladou a veliké hromady z něho dělají. Mají také množství ovec s velikými rohami, z nichž lžíce a jiné věci k tomu podobné dělají. Takové pak ovce své jako i voly a krávy musejí začasté s pastvy na místa skalnatá, kdež žádné trávy není, sháněti, jim odtud na pastvu jíti brániti, aby příliš hrubě a mnoho nežrali a jim se nerozpukali. Vlnu ovec velmi pěknou, měkou a dlouhou mívají, kteréž nestříhají podlé způsobu jiných, ale nechávají, až sama odevstane; potom ji z nich stahují a ostatek, což jí z nich spadne, leckdes po pastviskách po trní sbírají. Z té vlny, když jí sobě hojně nashromáždí, dělají punčochy, rukavice, sukno (aneb raději houně, kteréž wattman nazývají); to měké i teplé jest, než nezpůsobně a nehladce dělané, nebo málo k tomu příprav soukenických mají, ježto, kdyby to mělo uděláno býti, jakož náleží, tedy velmi pěkné sukno býti by mohlo.
Když sobě pak těch věcí mnoho, jako másla, ryb, špiku, wattmanu nashromáždí, tedy s těmi věcmi k kupcům jedou, kteříž k nim každoročně na mnoha šífích přijíždějí, jakož z Engelandu, tak z země německé, přivážejíc s sebou rozličné věci, jako peníze, chléb, pivo, víno, pálené, med picí, mouku, slad, nádoby dřevěné, mosazné, cínové, měděné, železné, plátno, sukno, provazy, klobouky, obuv, též dříví na loďky jejich aj., nebo toho všeho v zemi své nemají. Těch a takových věcí za ryby, máslo, špik a jiné věci své dostávají. Ryb rozličných tak mnoho a v takové hojnosti k kupcům přivážejí, že z nich stohy jako z obilí dělají. Pokudž se u nich kupci zdržují, potud pohodlí a hodů největších užívají. Peníze, jichž od kupců dostávají, jsou na větším díle širocí tolarové, ne mnoho, ale velmi málo dukátů aneb jiné mince dostávají, jichž ne tak dalece pro sebe jako pro krále swého, jemuž každoročně tribut peněžitý podlé možnosti své dávati musejí. Za tou příčinou peněz neužívají v koupi a prodaji, než věci za věc dostávají. Pokudž pak koli u kupců jsou, potud od nich chováni bývají, jimž kupci dosti jísti a píti dávají, ne s svou však škodou, nebo to sobě na nich dobře vynahražují.
zpět na obsah 
Další: O rybách a potvorách mořských okolo Islandu