|
- Harant | - Cestopis | - Copyright | - |
Pasování na rytířství hrobu božího.
Napřed jsem o tom položil, kteří jsme byli do slavného řádu a tovaryšstva rytířův hrobu božího přijati; nyní oznámím, s jakou slavností a jakými obřady se to dálo, a obyčejně jiným stává.
Pater gvardian, připraven v roucho biskupské a pod korunou, mši na oltáři hrobu božího sloužil, na kterémžto tyto věci, totiž : kniha pěkně zlatem obitá, a meč s nákončím a jílci pozlacenými a pošvou z červeného aksamitu, řetěz ode sta dukátův, na němž dole visel zlatý kříž, a pozlacených ostruh dvé, s červeného aksamitu řemeny, položeny byly. Po vykonání mše držel processí vůkol kaply hrobu božího, a po té šli jsme do kaply hrobu božího, a tam gvardian sňav s své hlavy korunu biskupskou, začal zpívati hymnu: Veni sancte spiritus, totiž "Přijdiž duše svatý"; kterouž jsme s mnichy dozpívali. Potom říkal veršík: Emitte spiritum tuum, to jest "Vyšli ducha svého" atd.; potom Dominus vobiscum ; a my odpovídali : Et cum spiritu tuo. Po té říkal modlitbu.
Po vykonání toho povolal k sobě před oltář hrobu božího jednoho z budoucích rytířův, a klečícího níže položenými slovy v jazyku latinském se dotazoval. Také každý rytíř na dotázky gvardiana latinské latině odpovídati musí, a každému před pasováním dává se toho výpis, aby každý věděl co odpovídati; ano byť kdo [jakož se často přihází] latině neuměl, tehdy vždy musí se naučiti odpověd na dotčené řeči dávati, jináčby nebyl na rytířství pasován. Té pak latiny výklad jest takový
Co žádáš ? Odpovídá : Žádám býti rytířem hrobu božího. Otázka: Jakého jsi stavu? Odpověd: Jsem urozený a z rodičův urozených zplozený.
Otázka : Máš-li nač živ býti vedlé stavu svého, a jako rytíř hrobu božího se chovati, bez řemesla a kupeckého obchodu? Odpověd : Z požehnání božího mám statek k tomu dostatečný.
Otázka : Jsi-li hotov srdcem i ústy na to přisahati, a povinnost rytířskou zachovati podlé své možnosti? Odpověd: Jsem. Potom gvardian takto mluví:
Nejprvé, rytíř hrobu božího, maje k tomu příležitost, každého dne mši slyšeti má.
Druhé, povinen jest, když potřeba káže, statek i život vynaložiti, kdyby bylo veřejné tažení proti nevěřícím, a osobně sám jeti, anebo hodnou osobu na místě svém vyslati.
Třetí, jest povinen, církev svatou a její věrné služebníky od těch, kteřížby jim násilí činili, obhajovati a vedlé možnosti své je vysvobozovati.
Čtvrté, má nespravedlivé vojny a neslušných obchodův, marných a daremních turnajů prázen býti, lečby se něco toho za příčinou rytířského cvičení dálo.
Páté, povinen jest mezi věřícími pokoj a svornost vzdělávati, obecného dobrého vyhledávati, vdov a sirotků obhajovati, nenáležitého a zbytečného přisahání, zlořečení, lání, rouhání, draní, loupeže, lichev, svatokrádeže, vraždy, opilství, míst podezřelých a nepoctivých, tak i osob na pověsti zmařilých a lehkých, a všelijakých tělesných hříchův se vystříhati, a těm jako nakažení mornímu se vyhýbati, tak aby před bohem i lidmi bez úhony byl a jak slovem tak i skutkem, že takové poctivosti hoden jest, na sobě prokazoval, chrámy páně za časté navštěvovati a čest i slovo boží podlé možnosti rozšiřovati má.
Otázka : Synu můj, jsi-li hotov předpověděné věci slíbiti, na to přísahu učiniti a to vykonati ? Odpověd rytíře majícího ruce složené a mezi ruce gvardiana vložené : Já N. slibuji a připovídám bohu Ježíši Kristu a blahoslavené panně Marii, že ty všecky věci podlé možnosti své chci zachovávati.
Po vykonání toho gvardian světí meč podlé spůsobu obyčejného, a povolá jednoho z těch, kteří mají pasováni býti, a ten když klečí před hrobem božím, gvardian polože na něho ruce, říká takto : A ty N, buď věrný, statečný, dobrý a udatný rytíř svatého hrobu, aby tebe Kristus s vyvolenými svými v nebeské slávě postaviti ráčil. Amen.
To dokonaje, gvardian dá do rukou jeho ostruhy pozlacené, a on je sobě na zemi k nohám připne; a potom mu dá meč nahý, říkaje: Vezmi N. svatý meč, ve jméno otce, i syna i ducha svatého, a užívej ho k ochraně proti nepřátelům kříže Kristova a víry křesťanské, a pokudž lidská křehkost postačovati bude, tím žádného bez viny a nespravedlivě neurážej : což ten dáti tobě rač, kterýž s otcem i s duchem svatým kraluje bůh věčný na věky věkův. Amen.
Potom meč do pošvy vstrčí, a tím ho opáše gvardian, řka : Opasiž se N. mečem svým na bedrách svých mocně, ve jménu pána našeho Ježíše Krista, a šetř, že svatí ne mečem, ale věrou přemáhali království.
Jsa přepásán mečem, kleče skloní hlavu na hrob boží, a od gvardiana pasován bývá, a třikrát udeřen tím, mečem na plecech řkoucího: Já tebe N, pasuji a ustanovuji rytířem hrobu pána našeho Ježíše Krista, ve jméno otce, i syna i ducha svatého. Amen.
Potom gvardian ho políbí a vloží řetěz zlatý s křížem visícím na hrdlo jeho; on pak rytíř políbě hrob boží vstane, a od sebe všecko zase dá.
Povolán bývá jiný, jest-li má pasován býti, a týmž spůsobem za rytíře hrobu božího přijímán bývá; ten pak, kterýž pasován byl, zůstane v síňci hrobu božího, dokudžby všickni té poctivosti nedošli.
Potom bratří zpívají Te deum laudamus, jdouce do kaply panny Marie, aneb tu zůstanou, podlé vůle gvardiana.
Potom říká tyto verše : Krásný jsi nad krásu synův lidských, přepasiž se mečem svým po bedrách svých, nejmocnější!
Jest-li že jich pak několik spolu jest přítomných, říká ke všem vůbec.
Naposledy říká: Domine exaudi etc. Odpovídá se: Et clamor meus at te. --- Dominus vobiscum. - Et cum spiritu tur. - Oremus. Dej bože církvi své, aby duchem svatým shromážděná, od nepřátelského vpádu rozptýlena nebyla. Všemohoucí věčný bože, nad tímto služebníkem svým, kterýž mečem přepásán jest, milost požehnání svého vylej a pravicí svou ho ostříhej aby proti všem násilím nebeskou mocí posilněn byl, tak aby na tomto světě žádným válečným hřmotem nebyl zastrašen, skrze pána našeho Ježíše Krista. Amen.
Po vykonání toho všeho všickni bratří rytíře objímají, a jemu štěstí
žádají.
zpět na obsah 
Další: O původu a rozličnosti rytířův všelijakých v křesťanstvu.