|
- Polák | - Cesta do Italie | - |
Dříve stálá rovina, a brzy se ukáží hory, které (kdyby je stranou do nesmírné dálky se roztahující rovinný pohled poněkud nepříjemnil) velmi smutné by se nazvati musily. Příkrosti jim vždy více a více přibývá a chladné povětří, které z těchto holin se vytáčí, tak se mne chopilo, že v červnu zrána k plášti outočiště jsem vzíti musil. Již zdaleka jsem tyto slitiny šedivěti se viděl, ale stále mezi tučnými rolinami bloudě, nepomyslil, že cesta zrovna přes hubené ty hřebeniny mne povede. Jaký to rozdíl mezi štyrskými trávnatými, lesnatými horami! Ne tak zde se po vrších chaloupky horáků mezi roštím usmívají, aniž bujná stáda po kořenaté trávě se shánějí. Trouba pastýřská neprotřeští těch dalekých suchoparů ani březiny čerstvé je lemují. Jejich příkrov je zerzavá, od slunce spálená travice a dále holina a nahá skalina. - V snížení se k dolinám maličkokde roští se zelená neb voda dolů se prejští, řeřicha a řezavice se zelenají.. Semo tam stojí hrbatá moruše nebo oliviny.
Vůkol, kamž jen oko dohlídnouti může, žádnou chaloupku, žádnou vesničku viděti není. O místu Loiano nic znamenitého říci nemohu; dále však k Barbarino lesy olivové se šedivějí a na výsostech sem tam cypřišové samotnějí; ploty jsou větším dílem z vysokého a hustého pušpanu čili zelenice; ale vody jest nedostatek a horami zřídkakudy potůček dolů vesele hrčí. Barbarino jest veselé městečko a mnohý pěkný venkovský domek obsahuje, zvlášť v hospodě se pohodlně přenocovati může.
zpět na obsah 
Další: Florencí