|
- Tieftrunk | - Odpor stavův | - |
Poznámky
ke straně 307
307.1 Vše podle vypsání Sixtova.
ke straně 315
315.1 Viz Úvod a pojednání naše v Musejníku r. 1868.
ke straně 316
316.1 Viz přílohu "Přátelské snešení stavův" čl. XXXI a Historii Čes. Pavla Skály V. v příloze.
ke straně 318
318.1 Sněm tento vypsán jest dle Akt. Fer. a dle rukop. Sixtova.
ke straně 319
319.1 Sixtův rukopis st. 559.
ke straně 321
321.1 Sixt fol. 640.
ke straně 322
322.1 Musejník r. 1569 str. 121.
322.2 Výklad na právo zemské české p. Ondř. z Dubé. Archiv český II. str. 507.
ke straně 323
323.1 Archiv zemský.
ke straně 324
324.1 Archiv zemský.
324.2 Panství ono drželi Schöneichové do r. 1551. Jelínek, Historie Litomyšle d. II. st. 113. - Collect. Dobn.
ke straně 325
325.1 Tak za Lysou musilo se dáti 14000 kop gr., za Kostomlaty mělo se dodati Bořkovi z Donína ještě 17000 kp, dále p. Kostkovi 10000, Wolfovi Krajíři 16000 kp., Vilému z Waldšteina též 16000 kp., Václavovi Žehušickému 15000. Albrechtovi Šlikovi 2000 a Šebes. z Weitmile 26000 kop. Kteréžto summy zaplaceny jsou buď penězi za městské statky strženými anebo postoupením jisté části některého zboží městského. Archiv zemský.
325.2 Solař, Dějepis Králové Hradce. Světozor 1868 č. 31.
ke straně 326
326.1 Archiv zemský.
ke straně 328
328.1 Za statky šosovní prohlášeny v královské instrukci jen zahrady, chmelnice, dědiny, louky, "což tak pod šos a nejinak náleží." Viz Archiv zemský a Třeboňský.
ke straně 330
330.1 Archiv Třebonský a zemský.
330.2 Solař vypravuje o Králové Hradci a o jiných městech, že r. 1548 k výročním trhům od Čechův strážci pro bezpečnost veřejnou zřizováni byli, kteřížto v drátěných košilích přes kabát přioděni jsouce a železné lebky na hlavách majíce, s dlouhými pikami po městě chodili, zboží dnem i nocí na náměstí hlídajíce. Dějepis m. Hradce Králové.
ke straně 331
331.1 Léta 1549 v květnu, říjnu a listopadu dostali Pražané některých důchodů a realit na opravy mostu, mosteckých věží, dlažby a na opatření jiných potřeb obecních. Roku pak 1508 v pros. navrácena jsou jim některá privilegia; ale konfiskované statky jejich nalézaly se již na mnoze v držení osob rozličných, jako Grispekův a jiných přátel králových. Archiv města Prahy N. J. I 94-99 a 102.
331.2 Desky zemské.
ke straně 332
332.1 Časop. Mus. 1869 str. 124.
ke straně 333
333.1 Solař, Děj. Hradce Králové.
ke straně 334
334.1 Erben, Primatoren str. 12.
334.2
Za primatora Staroměstského tehdáž jmenován Duchoslav Chmelíř ze
Semechova a na Novém městě Duchek veliký.
Duchoslav Chmelíř náležel k straně utrakvistické, která, jak níže
doloženo bude, velmi rychle ku králi se přivinula. Jinak byl muž
svou učeností na slovo brán; již r. 1545 zvolen jest od sněmu
do kommisse, která o revidování privilegií stavův a zřízení
zemského, o uložení a chování desk zem., jakož i o poměru
panských poddaných k vrchnostem jich a o jiných důležitých
věcech raditi se měla, tolikéž byl r. 1547 členem kommisse, ve
sporu českých stavův s knížetem Lehnickým do Vratislavi poslané.
Za svého primatorství koupil prý některé statky, Starému městu
skonfiskované, jako Líbeznice, Míškovice a Měšice. (Archiv hl.
města Prahy a Erbenův spis "Die Primatoren."
Primas Novoměstský Duchek Veliký též již před r. 1547 mezi předními
osobami v konšelském úřadě Novoměstském nejednou se
připomíná.
ke straně 338
338.1 Rukopis Sixtův i jinde.
338.2 Tomek, Dějepis Prahy II. str. 343.
ke straně 339
339.1 Archiv Pražský a spis Erbenův o primatorech.
339.2 Solař, Děj. Hradce Králové str. 57.
ke straně 340
340.1 Sixt fol. 275.
ke straně 341
341.1 Sixt z Ottersdorfu.
ke straně 342
342.1 Životopis Sixtův fol. 643.
ke straně 343
343.1 Viz pojednání naše o kmetské stolici Litom. v Arch. Památkách 1860.
343.2 Acta 338/2.
ke straně 346
346.1 Archiv musejní a Archiv Pražský Lib. civ. Prag. Chaos E II f. 163.
ke straně 350
350.1 Jan Blahoslav, Život Jana Augusty.
ke straně 352
352.1 Život Jana Augusty. - Gindely, Gesch. d. böhm. Brüder.
352.2 Tamtéž.
ke straně 354
354.1 Gindely, Gesch. d. böhm. Brüder. I. str. 311.
354.2 Borový, Jednání a dopisy kons. kat. a utrak. str. 215.
ke straně 355
355.1 Gindely I. 512 a 513.
355.2 Archiv zemský.
ke straně 356
356.1 Ono jetí Jana Augusty a Jak. Bílka stalo se dne 25. dubna 1548. V Praze byl onen v bílé věži a tento v zámku vězen; později dne 25. května téhož roku oba dopraveni na Křivoklat, kdež Bílek 13 a Augusta 16 let v tuhém žaláři ztrávil. Jak s nimi tu nakládáno, jak vyslýcháni a mučeni, o tom o všem viz Gindelyho spis o bratřích českých aneb "život Jana Augusty,",jejž slavný bratr Jan Blahoslav sepsal.
356.2 Beckovského Poselkyně d. II., rukop. v klášteře křižovnickém v Praze.
ke straně 359
359.1 Gindely I. str. 330.
359.2 V Prusích bratřím nemálo prospěl Vilém Křinecký, jenž byl od soudu královského in contumaciam odsouzen, uprchl záhy z Čech do Prus, kdež vstoupil do služby knížete Albrechta, u něhož za bratří, krajany a spoluvěrce své, platně se přimlouval.
ke straně 360
360.1 Gindely I. 333.
360.2 Tamtéž II. st. 513.
ke straně 363
362.1 Sám Sixt z Ottersdorfu v té příčině takto píše: "Sic peccata nostra commeruerunt, ut fraudulenta et subdola machinatione omnes regni Bohemiae vires everterentur. En, quo discordia nostros perduxit simul atque mala inconstantia Bohemos."