Tuto jse přivelebili pověreční poutníci, marní, těkaví tuláci
Poutníkuov marné toulání,
i po světě sem tam běhání
žádnému neprospívají,
popi jen oužitky jmají.
Jeruzalém, Řím a papež
nespasilť jest žádného, věř,
by ty pak i v tom Římě byl,
papeže v nohy políbil.
Nehledej Boha jiného,
jmáme Pána Boha svého,
v Trojici nerozdílného,
věřmež a doufejme v něho.
Učinil nám Kristus dosti,
darmo, z lásky a milosti,
a juž nezůstává v hrobě,
vstoupil jest k Otci do nebe.
Čiň pokání, nech toulání,
dříví, kamení líbání!
Moc Kristova jesti jistě
všudy a na každém místě.
Ráčit nám svou milost dáti,
kdo jse jen k němu obrátí.
Hledejmež ho srdci svými,
modlitbami skroušenými,
neb on v své slávě zůstává,
znovu se křižovat nedává,
ne v samém Jeruzalémě,
nebo v světském měsťě Římě,
ale všudy na vše strany
povolává i pohany.
Ten nás bez Jerozolíma,
bez marných toulek do Říma
přivede k věčné radosti.
Jen opusťme nepravosti,
ničemné, opičné lelky,
postranní smyšlinky, pověrky.
Nech toulání, milý mníšku,
obejmi rači jeptišku,
polib ji v... nebo v čelo,
však jest všudy jedno tělo.
zpět na obsah 
Další: Pan Čert s mnichy se hádají, spolu jse porovnávají a smlouvají
