Česká čítanka - Dačický- Prostopravda -

Tempora longa tibi non promittere vitae. quocunque ingrederis, sequitur mors, corporis umbra

Smrt své právo provozuje,
nade vším světem panuje,
činí svou povinnost předce
a všeckno napořád seče;
zvlášť když Pán Bůh chce tak míti,
nemůžť jse žádný ukryti.
Kosouť nám hned všechněm hrozí.
Pokořme jse moci boží,
světu jse nepoddávejme,
Krista Pána svého znejme,
ze všeho chválu vzdávejme,
příští jeho očekávejme.

Smrt jse k nám přibližuje a kráčí,
poberet nás všecky, když Pán Bůh ráčí.
Tuť nebude žádného prodlévání.
Strojte jse k tomu i vy, slavní páni!
Nepostačíť vám žádné utíkání.
Proč jse pak té časné smrti bojíte
a Pánu Bohu jse nedůvěříte,
ježto z toho světa předce musíte? Zo
Braňte vy jse pak, jakkoliv umíte,
však Boha nepřeválíte, to zvíte.
Spíš jeho víc k hněvu popudíte.
Bojte jse víc věčného zatracení,
neb v tom světě žádné stálosti není. xs
Těžko jest vám čekat na věčnú radost,
podvozuje vás světská rozkoš, marnost.
Svět ten pomine i marnosti jeho,
nestracujmež proň života blahoslaveného,
Kristem Pánem nám obdrženého.
Ó, věřmež a doufejme silně v něho!

Sic venit occulte, sic multos decipit aetas,
sic venit ad finem, quidquid in orbe manet.
Heu, praeteritum non est revocabile tempus!
Heu, tacita mors venit ipsa pede
ex terra in terram!

zpět na obsah - Další: Marná sláva a paní Pejcha tohoto světa