|
- Donín | - Cestopis | - |
LATIUM krajina měla mnoho lidu a znamenitá města, která pro blízkost Říma svou velikost ztratily. Města jsou tato: Ostia, Ardea, Nettuno, Terracina, Gaeta, Praenestina, Tivoli, Anagna, Capo degli Enrici, Verulo, Babucco, Segna, Lostato. A ten den sme do slavného města Říma přijeli.
Řím, hlava světa, jak za starodávna pro velikost římského panování (které se od sloupův Herkulesových až k řece, Euphrates řečené, a z druhé strany od Anglické země až k hoře Atlantu v Africe vztahovalo), tak nyní mnohem více pro byt, stolici a moc duchovní náměstkův Božích a svatého Petra posloupníkův, římských papežův, caput mundi, hlava světa se jmenuje, od Enandra, aneb jak jiní tomu chtějí, od Romula založené, též i jmenované (majíc v okršlku svém třinácte, aneb jak jiní chtějí, patnácte mil vlaských a v zdech městských tři sta šedesáte věží); v tom okršlku se obsahují sedm vrchů, na kterým starý Řím byl vystavený. [List chybí.]
Na témž rynku jest templum Pacis, kostel pokoje od Vespesiana císaře po vítězství a triumfu jerusalemském slavně vystavený a někdy v celém městě nejpřednější a nejbohatější, v kterém nádobí a ozdoby chrámu Jerusalemského a jiné mnohé poklady složené byly; nyní rozbořený; a mezi zříceninami spatřuje se kamenný sloup z jednoho kusu takové širokosti, že sotva od tří osob může obsáhnut bejti. Naproti tomu jest hora Palatinus, na kterým byl palác císaře Oktaviana Augusta a jiných císařův římských paláce; nyní toliko zříceniny velikého a nákladného stavení se nacházejí. Z toho paláce císař Caligula most neb pavlač na osmdesáti mramorových sloupích až do Capitolium udělati dal, jakož ještě z ostatních tří mramorových sloupův se porozuměti může. Vycházejíc z toho rynku jest vejš psanému podobný arcus ku poctivosti Tita Vespesiana po jerusalemském vítězství od obce Římské, a málo dále třetí, Konstantinovi Velikému od též obce postavený; jiných podobných bran několik najdeš, Galieni, Iani Quadrifrontis.
Podobné stavení nachází se však na díle rozbořené, theatrum Marcelli jmenované, nedaleko od řeky, kde nyní palác pánův ze Sabellis jest. Mezi jinými předními antiquitety také se počísti mohou zříceniny lázeň neb teplic; oni je thermas jmenují: jakožto lázně císaře Diokleciána, kterou za čtrnácte let čtyrydceti tisíc ubohých zajatých křesťanův stavělo, lázně Antonína Caracalle, lázně císaře Konstantina a jiných Římanův, které byly s nesmírným nákladem, jako nějaká městečka neb zámky stavené, v nichž se nacházeli lesové, rybníci, loubí a lusthausy, hospody a rozličné pokoje drahým mramorem a sloupy mramorovými draze ozdobené, a krátce mluvě, všelijaká zvůle, rozkoš a kratochvíl, nač se pomysliti mohlo, v nich se nacházela.
U brány Svatého Pavla vprostřed zdi stojí pyramis, to jest jako kuželka aneb sloup čtverhranný, zespod široký, k vrchu špičatý, všechen z tesaného bílého kamene neb mramoru pěkně spojeného, a jest pohřeb Kaji Cestii s tímto nápisem: C. Cestius L. f. Pob. Epulo pr., tr. pl. VIIvir epulonum. Mimo tento sloup jest jiných v Římě několik z jednoho kusu mramoru; obelisci se jmenují. Obeliscus jest veliký, špičatý čtverhranný kámen na způsob metae neb nějakého cíle vysoce vyzdvižený, k vrchu špičatý a čím vejš vždycky užší. Přednější jsou tyto: jeden před kostelem svatého Jana Lateranensis, na něm egyptské figury, hieroglyphicae notae, vyryté sou, od císaře Konstantina z Egypta do Konstantinopole a odtad od syna jeho Konstancia do Říma přivezený. Lodí, která jej nesla, nesmírné velikosti byla a tři sta osob, kteří vesly táhli, bylo; a jsouci polámán a zemí zasypán, jest zase od Sixta Pátého, papeže, vyzdvižen a na basi neb patě nové postaven. Druhý obeliskus vprostřed placu před papežským palácem od Caja císaře z Egypta přivezen, in Circo Caji a Nerona postaven a naposled od Sixta papeže na vejš psané místo přenešen jest, s velikou prací a mistrovstvím zase vyzdvižen jsouc na nové patě neb basi; na čtyrech mosazných pozlacených lvích stojí. Třetí obeliskus od císaře Augusta z Egypta do Říma přivežený, opět znova vejš jmenovaný Sixtus papež před kostelem Panny Marie del Popolo postaviti dal. Čtvrtý obeliskus, prvé před hrobem Augusta císaře postavený, a jsouc polámaný, s poručením téhož Sixta zase spojený a před kostelem Panny Marie majoris na nové patě postavený jest. Na všech třech obeliscích kříž pozlacený na vrchu se spatřuje a tuto máš jejich kontrfekt. Jiných menších v Římě několik jest, jako před kostelem Zvěstování Panny Marie, v zahradě Mathei a v zahradě knížete florentského.
Na rynku Trajana císaře vprostřed města stojí velký kamenný sloup okrouhlý; na něm se spatřuje vyryta historia vojenského jeho tažení; ten obec Římská jemu ku poctivosti vyzdvihnouti dala a po smrti jeho svrchu nejvejš kosti jeho v zlaté kouli byly postaveny. Vnitř sou stupně neb schody jako v nějakém šneku, po nichž se až k vrchu jíti může, kdežto nejvejš Sixtus Pátej papež obraz mosazný, pozlacený, sedm neb osm loket zvejši svatého Pavla apoštola postaviti dal. Nedaleko odtud jest druhý podobný kamenný sloup Antonína Pia císaře; na svrchu od téhož Sixta Pátého obraz vejš psanému podobný svatého Petra postaven jest, což k velké okrase města jest a zdaleka se spatřuje.
Při řece Tiberis a mostu svatého Anjela byl pohřeb Adriana císaře na způsob nějaké velíké a okrouhlé věže neb bašty, nyní jest Castel neb pevnost papežská, zdmi, baštami přesilnými a mnohou střelbou opatřená, takže se zdá věc nepřemožená býti.
Tu věži nejprv Bonifacius Devátý papež na způsob zámku neb kastelu zpevnil a po něm Alexandr Šestý s radou Karla toho jména Osmého, krále franského, v tu znamenitou pevnost uvedl. V tom kastelu každý rok na den roční korunování papeže a na den svatého Petra a Pavla, též když nějaká dobrá novina obzvláštní přijde, slavný triumf neb radost se drží. Předně okolo pevnosti množství hákovnic a menší střelbu pustí, potom hned všecky velký kusy, jichž veliké množství mají, s takovým zvukem a hřmotem, že se zdá za dobrou chvíli město třásti. Když dejm pomine, rakety pouštějí s znamenitým mistrovstvím, k posledku na té veliké věži neb baště velikou sumu raketlí pospolu zapálí, takže se jináče nezdá, než jako by všecko povětří ohnivé bylo a hvězdy jako hustý déšt s nebe pršely. Neviděl sem nikdy co k tomu podobného. Na den velikonoční v noci na placu neb rynku Anona Španělové podobný triumf drží.
V Římě kostelů přes tři sta jest. Přednější jsou tyto: 1. Kostel svatého Jana Lateranensis, někdy stolice papežská, a v něm císařové římští zlatou korunu přijímali; jest pěkný a velký, dláždění mramorové a draze pozlacený má. Tam se spatřují mnohé svátosti, jakožto tresť, která byla do rukou Kristu Pánu dána, hlavy svatého Petra a Pavla, archa úmluvy z dřeva neporušeného, prvé draze zlatými plechy obitá, nyní od nepřátel vší te ozdoby zbavená, hůl Mojžíšova a Aronova, roucho červené Krista Pána a ven z kostela v obzvláštním místě jest schod dvaceti osmi stupňův z domu Pilátova, po kterých byl veden Pán náš Ježíš Kristus, na nich upadl, a svou krev vylil, kteréžto znamení až posavad se spatřuje. Z druhé strany jest kaplička okrouhlá, olovem přikrytá. Na tom místě Konstantin Veliký od svatého Silvestra jest pokřtěn. Druhý kostel svatého Petra in Vaticano a předně starý kostel od Konstantina Velikého vystavený, který sem v první cestě své léta 1594 spatřil, a již nyní pro dostavení nového zbořen jest; stál na dvadceti čtyrech přepěkných mramorových sloupích rozličných barev; v něm mnozí papežové v Pánu odpočívají, též Oto Druhý císař v jednom mramorovém hrobě z přetvrdého kamene porfidu. Nový nynější kostel, od Julia Druhého toho jména papeže léta 1507 založený, jehožto kůr teprva dostaven jest, krásou, pěkností, nákladem a slávou všecky všeho světa kostely převyšuje, jest z pěkného, bílého, tiburtinského kamene nesmírné velikosti; v něm sou čtyry kaply, které se kostelům rovnati mohou, z nichž dvě ku podivu vysazováním mozaickým na způsob nejpěknějšího malování zlatem a všelijakým malováním, jedna od Řehoře XIII. a druhá od Klimenta VIII., papežův, okrášlené se stkví. Dláždění všeho kostela jest mramorové rozličných barev, kopule neb věže na způsob báně okrouhlá nesmírné velikosti, též se mozaickým dílem z vnitřku vysazuje. Po svrchu olovem přikrytá. Uhlídáš několik sloupův z pěkného bílého mramoru velmi mistrovsky udělaných a sou od Tita Vespesiana po dobytí města Jerusalema z kostela a z paláce Šalomounového přinešené. Mají též v tom kostele těla svatých Šimoniše a Judy apoštolův, svatého Jana Chrysostoma, svatého Řehoře papeže, též pod velkým oltářem polovíci těl svatých Petra a Pavla apoštolův. A Veronika neb obličej svatý, který Kristus Pán jsouc na smrt veden na rouše sobě od sv. Veroniky dané vlastně vytiskl, a hrot kopí, kterým jeho svatý bok otevřín jest, ve Velký pátek se lidu ukazuje.
Třetí kostel svatého Pavla jest vlaskou míli jednu za městem od Velikého Konstantina vystavený. Velikých kamenných sloupův sto čtrnácte má; tam jest polovice těl svatého Petra a svatého Pavla apoštolův. Čtvrtý kostel Panny Marie, S. Maria Maggiore jmenovaný; tam se nacházejí těla svatého Matěje, svatého Jeronyma a jiných svatých, a v jedné kapličce velice pěkné a nákladné od Sixta Pátého papeže (kdežto jeho pohřeb jest) jesličky a plínka, v kterou byl obalen Kristus Pán. Před kostelem obeliskus stojí. Pátý kostel svatého Vavřince za městem na třidceti šesti mramorových sloupích, těla svatého Vavřince a svatého Štěpána tam odpočívají. Šestý kostel svatého Šebestiána za městem. Pod zemí jest dlouhá jeskyně pod kostelem. V ní jsou pochována těla 174 tisíc svatých mučedlníkův; mezi nimi jest osmnáct aneb jak jiní chtějí čtyrydceti šest papežův. Sedmý kostel svatého Kříže v Jerusalemě. Tam sou tyto svátosti, které se Velký pátek lidu ukazují: titul svatého Kříže, houba, kterou byl Kristus Pán napájen, dva trny z koruny; hřeb, kterým byl přibit Kristus Pán, kus kříže Božího. K těmto sedmi hlavním kostelům, k kterým znamenitá pout bývá, sou přidány jiné tři kostely, Panny Marie del Populo, kdežto jest obraz Panny Marie od svatého Lukáše vymalovaný, při kterém se mnozí divové dějí, druhý Panny Marie zvěstované, v něm jsou těla deset tisíc vojákův mučedlníkův, a třetí u tří studnic, alle tre fontanae, tam se tři prameny nedaleko jeden od druhého při stětí svatého Pavla vyprejštily, po každým skoku hlavy jeho jeden. V kostele Panny Marie ad Minervam jest svatá Kateřina Senenská pochovaná. Kostel S. Mariae Rotundae neb Pantheon jmenovaný, všem pohanským bohům neb spíše ďáblům vystaven, potom ku poctivosti Panny Marie a Všech Božích svatých posvěcen, jest okrouhlý, klenutý, jedno toliko veliké okno na svrch, střechu volověnou a brány mosazné má, loubí před kostelem na převelikých mramorových sloupích stojí takové širokosti, že jeden sotva tři muži objíti mohou. Tuto jej máš vymalovaný.
Kostel Panny Marie trans Tiberim. V tom místě té noci, kterou se Pán Kristus naroditi ráčil, pramen voleje se vyprejštil a potůčkem do řeky Tiberis tekl. Kostel Panny Marie Ara coeli jmenovaný, k kterému se (neb na vrchu Tarpejus jmenovaném jest) po 128 mramorových stupních chodí, pěknými sloupy a mramorem okrášlený stojí, tam jest obraz Panny Marie, jak pod křížem stála, od svatého Lukáše vymalovaný. Kostel svatého Bartoloměje na vostrově, tam jeho svaté tělo za oltářem v jednom mramorovém hrobě odpočívá. Kostel svatého Ducha velmi pěkný a nákladný. Při něm jest znamenitý a bohatý špitál, nemocných každého času do čtyr neb pěti set, děvčat chudých, sirotkův tři sta a čtrnácte set malých dětí v kolíbkách tam se chová. Kostel svatých Apoštolův, v něm sou těla svatých Filipa a Jakuba. Kostel jezovitský velmi pěkný a nákladný. Schody a štít kostelní jest z tiburtinského tesaného kamene. Po stranách kostela jsou malé kaply, velmi pěkné, rozličným mramorem, zlatem a malováním ozdobené. Oltář velký mramorový a archa malovaná se čtyrma žlutými mramorovými sloupy, kopula neb věže na způsob báně vprostřed kostela jest a pod ní krucifix mosazný, větší nežli člověk, pozlacený. V kostele leží těla svatého Abundia, Abundantia a blahoslaveného Patra Ignatia, jejich řádu fundátora. Kostel svatého Ludvíka francouzskýho národu, kostel svatého Jakuba jest národu hišpanského a dva špitály pro nemocný poutníky obojího pohlaví, kdežto zdarma svý náležitý opatření mají, k němu přináležejí. - Panny Marie dell' Anima, jest tam mramorový obraz Panny Marie s těmito přepěknýma verši:
Virginitas, partus, discordes tempore longo
Virginis in gremio foedera pacis habent.
Špitál národu německého při kostele jest. Kostel svatého Petra ad vincula; sou tam řetězy, kterými byl Svatý Petr v Jerusalemě svázán. Kostel svatýho Vavřince in Paneperna, tam jest díl roštu, na kterým byl pečen Svatý Vavřinec. O jiných kostelích pěkných a nákladných i pobožných, v kterých nesčíslná summa Božích mučedlníkův v prvotní církvi za časů pohanských císařův a tyranův svou krev pro Krista Pána vylijíc v pánu odpočívá, mlčením pominu, a chtějí tomu, že téměř místa v témž městě není, které by nebylo krví mučedlnickou pokropeno.
Sancta est sanctorum pretioso sanguine Roma.
Co se světského stavení dotejče, jest předně dobře a nákladně vystavené; neviděl sem v žádném jiném městě tak mnoho nákladných palácův. A předně papežský paláce sou tyto: u svatého Petra in Vaticano z druhé strany řeky Tiberis v tom dílu města, které se Burgum jmenuje a jest dobře zdmi a baštami cihelnými zpevněno. Na vyšším místě jest slavný papežský palác tak velký, že v něm snadno poblouditi se může, a spíše nějakému malému městu než k domu podobný; několik placů má a tak dobře jest vystavený, že by v něm několik králův se vším dvorem svým dosti prostranství jmíti mohli. Schody po všem tom paláce sou tak povlovné, že na koních a oslích do všech pokojův vodu, dříví a co takkoliv zapotřebí jest až pod střechu donášeti se může. Teď jeho kontrfekt i s kostelem Svatého Petra vymalovaný máš.
[Všeli]kým stromovím a štípky pomorančovými, limounovými, citrýnovými okrášlená a v ní háj bobkového dříví a vysoká hora špičatá dřívím cypřišovým vysázená a nejvejš té hory lusthaus a pěkná laura se spatřuje. Jiných zahrad mnoho jest, jako kardinale Carpensis, zahrada Mathei, kardinale ferarskýho, papežská in Monte Cavallo, jiných mnohých převeselých zahrad bez počtu jest. Habit neb kroj římský nynější tuto máš položený.
Qui miseranda videt veteris vestigia Romae,
Ille potest merito dicere: Roma fuit:
At qui celsa novae spectat palatia Romae,
Hic merito poterit dicere: Roma viget.
O slávě toho města, o veliké síle lidu, o rozličných všeho svéta národích a vzácnosti měšťanův (neb i knížata znamenití za měšťany se počítají), o ambasatořích králův, knížat a potentátův křesťanských, o stavu duchovním, biskupích, arcibiskupích, kardinálích, kterých jest velmi mnoho, tuto nic psáti nebudu, neb to každý souditi může, poněvadž Řím hlavou světa byl a jest, že jiné všecky převyšovati musí. Ti vejš jmenovaní kardinálové, ambasatorové, knížata a páni ke dvoru papežské svatosti a jinam, kde jim zapotřebí jest, s velikým počtem vozův, aksamitem černým neb brunátným suknem obestřených, v každém voze toliko po dvou koních majíce, jezdí. A spatřil sem to v tuto jízdu, že ambasatora neb posla krále hišpanského, když toliko k obyčejné audienci na palác papežský jel, přes padesáte vozův provázelo, kterýchžto vozův obyčejných tuto na závěrek kontrfekt položím; a chtějí tomu, že jich v Římě tak - [... Chybějí dva listy. ]
zpět na obsah 
Další: Neapol - Bononia