|
- Donín | - Cestopis | - |
KRÁLOVSTVÍ NEAPOLITÁNSKÉ. To království od řeky Tronto, kdež se marka Ankonitánská skonává, a od města Terracina neb této věže se začíná, a až k Sicilii se vztahuje, mezi dvěma moři, Adriatským a Tyrrenským, leží, skůro půl Vlaské země, totiž osm celých krajin, mimo dobrý díl Latii obsahujíc, jakožto Kampanii štastnou, obojí Apulii, Dauniam i Pecentiam, obojí Kalabrii, hořejší i dolejší, Basilicatu a Abruzzo. Arcibiskupův dvadceti v něm jest, kteří sto dvadceti sedm biskupův pod sebou mají; knížat padesáte šest, markrabat padesáte tři, hrabat padesáte osm, panství patnáct, míst a kastelů neb zámků, nepočítajíc v to městeček, okolo dvoutisíc, kteréhožto království, ač kostelu Římskému přináležejícího, však nyní je král hišpanský drží. O kteréhožto krále moci a bohatství, poněvadž tuto se příležitost dává, dle předešlé své přípovědi krátce oznámiti nepominu.
Filip toho jména Čtvrtý, nynější hišpanský a neapulský král, nad kteréhožto od stvoření světa žádný monarcha a potentát nikdy většího panství jest neměl, předně v Evropě tyto krajiny má: Hišpanii celou, která čtrnáctero království v sobě obsahuje, totiž: Portugalii, Algarbiorum, Gallicii, Legion, Toled, Castilii, Cordubu, Murcii, Granatu, Valencii, Aragonii, Catalonii, Navarru, Asturias, Cantabrii, více Nydrlant na sedmnáct krajin rozdělený, totiž knížetství Brabant, Limburg, Lucenburg, Geldrii, hrabství Flandrii, Artesii, Hannonii, Hollandii, Selandii, Namurk, Zutfanii, markrabství svaté říše, panství Frisland, Mechlini, Ultrajecti, Transisalanae, Grönning; více království Neapulský vejš psaný, item knížetství Mediolánské a vostrovy v moři Prostředzemním, Sicilii, Sardinii, Majoriku, Minoriku a Ivizu. V Africe toto má: ten slavný port v moři Prostředzemním, Masalquivir řečený, města Orano, Melilla, Velez, Mazagan, Septa, Tanger, Ostrovů štastných neb Fortunatas dvanáct a jiných sedm vostrovův, Azores řečených, ostrov Svatého Tomáše a Maderu, zámky Sofala a Mosambique a Porto Santo a sedm vostrovův Capitis viridis v Mauritanii. V Asii, třetím dílu světa, má Armusium s dobrým dílem Arabie a vostrov Baharemum. V Indii města a pevnosti tyto jeho jsou: Dium, Damanium, Bazainum, Tauaa, Goa, Gaul, Cananor, Cochim, Colam, Mavar ostrov, a ten celý pomorský díl od Damaunu až do Meliapuru, který jeho aneb poplatníkův jeho jest (krom Calecutu); item Malacam a v Cejlan ostrově port a pevnost Kolumbo, a na ostrovích Tidore a Amancano zámky pro handl v koření s národem chinenským. V Americe neb v nově nalezeném světě sám bez tovaryše a souseda kraluje a mnohé země neb království, jako nějaké dvoje císařství Mexiko a Peruvia vostrovy Nového světa, Lucajas, jichž jest čtyry sta, item ostrovy Jamaicam, Cubam, Hispaniolam a blíž k Asii čtyrydceti ostrovů Philipinas. Důchodové jeho, které toliko v Europě má, všecky důchody císaře tureckého převyšují. A již čas bude se do království Neapulského navrátiti.
V tom ouzkém pasu u té věže, jak svrchu praveno, začíná se království Neapulské a okolo osmi vlaských mil jest město Fundi pánův Kolumnův, ač malé, však velmi veselé, které jeden poeta takto vypisuje:
Collibus hinc atque inde lacu, simul aequore cinctum,
Citria cui florent hortis, et littore myrti,
Hesperidum decus et bene olentia culta Diones.
Odtud nedaleko sou zříceniny města Minturne a město Formia, nyní Mola řečené, na břehu mořském ležící. To místo velmi veselé jest, takže ve Vlaších přední chválu má. Všudy vůkol sou převeselé zahrady štěpí pomerančového, limounového, citrýnového, fíkového a pramenové čerstvých vod; o tom městě Martialis píše:
O temperatae dulce Formiae littus,
Vos, cum severi fugit oppidum Martis
Et inquietas fessus exuit curas,
Apollinaris omnibus locis praefert ...
Hic summa leni stringitur Thetis vento
Nec languet aequor, viva sed quies ponti ...
Naproti Mole spatřuje se město Gaeta, od Gaety, chůvy Eneáše Trojanského, tak jmenované, o níž Virgilius:
Tu quoque littoribus nostris, Aeneia nutrix, Aeternam moriens famam, Caieta, dedisti.
Město pevné jest a clavis regni, klíč království, se jmenuje. Port bezpečný a pěkně vystavený má a zámek na vrchu nepřemožený. Dále mimo rozbořené Minturne město, kdežto mnoho zřícenin starého stavení jest, se jede a k řece Garigliano neb Liris se přijíždí, za kterou se Kampanie štastná, krajina království Neapulského začíná.
Ta krajina KAMPANIA štastná, pro svou veselost a ourodnost tak nazvaná, jakéhožto jména žádná v světě krajina krom štastné Arabie nedostala, jináče se Terra di Lavoro jmenuje; leží při moři Tyrrenském, jsouc na víno, ovotce, obilí a všecky věci k potřebě, ano i k rozkoši lidské přináležející, velice úrodná, a tak veselá, že za nejpěknější, nejvzáctnější a jako za nějaký ráj Vlaské země a snad celého světa od mnohých se počítá. Jsou tam pěkné prostranné pole, ourodné vršky, zahrady rozkošné, plné štěpí pomorančového, limounového, granátového, citrýnového, fíkového, v týchž zahradách háje bobkové a cypřišové, obzvláštně pak na polích veliké háje bobkové; pramenové a studnice vod čerstvých, též i teplých k zdraví lidskému sloužících, a summou ustavičné léto a všecka rozkoš a zvůle tam se nachází, a jakž Plinius praví:
Palam uno in loco naturae gaudentis opus.
Města přednější sou tato: Neapolis, hlava Kampanie a celého království, Capue, Teano, Calvi, Aversa, Sancta Agatha, Nola, Somma etc. Porty neb stanoviště lodí v Neapoli, v Miseno, v Kumě, v Pucuolu, v Herkulaneo, a toto buď dostí o šťastné Kampanii. Přibližujíce se k Neapoli, jest město Kapue nevelké, na místě veselém leží. Odtud dvě míle jsou zříceniny starého slavného města Kapue, které pro své bohatství, velikost a moc předním městům Karthaginenskému a Korintskýmu se vrovnalo; o něm Silius etc.
In primis Capua, heu, rebus servare secundis
Inconsulta modum et pravo peritura tumore.
Odtud osm mil jest nové město Aversa a druhých osm mil královské město Neapolis. Neapolis, hlavní město království Neapulského, na břehu moře Tyrrenského, sedm vlaských miI v okršlku svém a dvakráte sto tisíc lidu v sobě obsahujíc, leží; za starodávna Parthenope, od jedné Sireny tak jmenované, jak Silius píše:
Sirenum dedit una suum memorabile nomen
Parthenope muris Acheloias, aequore cuius
Regnavere diu cantus, cum dulce per undas
Exitium miseris caneret, non prospera, nautis.
Město jest na díle, totiž od kostela svatého Jana de Carbona až do brány svatého Januaria, zdí z tesaného kamene s mnohými okrouhlými věžemi z téhož kamene a ostatní díl vlaským způsobem cihelnými zdmi a baštami obmezené. Ulice v něm dlouhé, široké, přímé a pěkně dlážděné, domy nákladně stavené, vysoké na větším díle bez krovův u nás obyčejných, však s podlahami rovnými, po svrchu cihlami a vápnem dlážděnými, jako altány majíc okolo zídky neb římsy až do pasu, takže z těch altánův, nejsouc na překážku žádné střechy, do druhé, třetí i čtvrté ulice viděti se může. Kastely neb zámky v městě jsou čtyry; první na vysoké hoře od císaře Karla znamenitě zpevněný; uhlídáš tam množství střelby veliké a profantu dostatek; zdi, bašty, uličky, schody v tvrdé skále vystavené a vytesané, podivíš se té nepřemožené pevnosti, která celé město i druhý kastel nový proti nepříteli hájiti může. Vyhlídnutí velmi pěkné z něho jest. Města Pucuol, Baja, Kuma a vostrovy Ischia, Procida, Kapri a velký díl Kampanie a po moři až skůro k Sicilii, když jasno jest, viděti se může. Při kastelu pěkný klášter a kostel jest svatého Erasma. Druhý kastel neb zámek, Castel Nuovo jmenovaný, jest při moři u portu z pěkného tesaného kamene od Alfonsa Prvního, neapolitánského krále, tak zpevněný, že mezi nejpřednějšíma pevnostmi celé Europy může počten býti, a jsouce blízko portu, armádu, port a celou tu stranu města při moři ležící hájiti před nepřítelem vejborně může. Vprostřed zámku jest dům neb palác královský, nákladnými koberci neb čalouny, rozličnými malovánímí a statuemi mramorovými ozdobený; tam se vidí ku podivu rozličná municí od veliké střelby, zbroji, zbrani a jiných vojenských věcí. Třetí zámek, Castel dell'Ovo řečený, na jedné kamenné skále sedí, mořem jsouc obklíčený, ku kterému se po jednom kamenném mostě neb hrázi chodí. Čtvrtý kastel, Capuano, ne tak zpevněný, v tom nyní komora královská jest.
Kostelové přednější sou tito: 1. Arcibiskupský. Pod velkým oltářem jest kapla z bílého mramoru a tam v jednom mosazném hrobě tělo svatého Januaria, beneventanského biskupa. A každoročně v první sobotu měsíce máje po slavné procesí tento div se tam spatřuje: sklenici mají jeho krve stydlé, ta, když se k hlavě jeho připojí, se rozpustí a pění, jakoby té hodiny vylita byla, a když se od hlavy odvundá, zase se stydá a tvrdá jako kámen zůstává. 2. Kostel svaté Kláry. Tam sou mnohé nákladné pohřeby mnohých králův, manželek a dětí královských. 3. Kostel svatého Dominika. V tom bydlel svatý Tomáš de Aquino, a spatřuje se tam krucifix, který k témuž svatému promluvil: "Bene scripsisti de me, Thoma!" V sakristii jsou těla Alfonsa, prvního krále neapulskýho, Ferdinanda, jeho syna, Ferdinanda Druhého a jiných knížat v truhlách, zlatohlavem a aksamitem obestřených. 4. KosteI Zvěstování blahoslavené Panny Marie. Při něm jest špitál veliký na způsob dobrého městečka, v něm se do dvou tisíc chudých nemocných lidí a kteří pracovati nemohou, chová; mezi nimi jest osm set sirotkův a těch, kteří od rodičův svých opuštěni jsouc, nalezeni po ulicích bejvají, kteří se až do dospělých let jak v literách, tak i ve všelijakém řemesle cvičí. 5. Kostel svatého Petra ad Aram, protože svatý Petr z Antiochie do Říma jdouc tu svatou mši sloužil a Sprema a Kandidu vdovu k svaté víře obrátil. 6. Kostel svatého Jana a Carbonara; tam jest pohřeb z bílého mramoru Ladislava, neapulského krále, s pěkným epitaphium.
Jiných kostelů, které pro krátkost pomíjím, jest nemálo. Palácové vzácnější tito jsou: del vicere, místodržícího královského, kde jeho residencí jest; při něm jest veliká pomorančová zahrada. Palác knížete z Montalone, knížete z Sulmony, knížete z Castigliano, knížete ž Salernu, knížete z Atri, knížete z Pizzofalcona a knížete z Bravina z čtverhranného, tesaného, špičatého kamene, na způsob ostrých diamantův vystavený. Jiných znamenitých palácův a domův bez počtu.
V větších ulicech sou místa neb stavení čtverhranatá, seggi jmenovaná, jakožto seggio di Nido, di Capuana, di s. Georgio, di Montagna; tam se scházejí knížata, hrabata a jiní přední páni a své obecné jednání a rady mívají. Akademie v městě slavná jest, od císaře Fridricha Druhého založená. Študentův mnoho jest z celého Neapolitánského království; a juž se k moři přiblížím.
Od kastelu dell'Ovo až k baště při kostele Panny Marie del Carmine město při moři, Seno di Cratera jmenovaném, které díl moře Tyrrenského jest, ku podobenství půlměsíce leží; vedle téhož kastelu jest nový arsenál, kde se lodi dělají; dáleji vostrov zdmi obmezený a v něm věže, Torre di s. Vincento jmenovaná; za ním druhý nový kastel, vejš vypsaný, u kteréhožto jest slavný port neb stanoviště lodí; při něm mola, to jest jako nějaký z čtverhraného kamene taras (jakož při městě Genui, co by mola bylo, máš vypsáno) do moře na pět set kroků, to jest půl vlaské míle, se vztahující, majíc podobenství nakřiveného ramene, který lodi od bouře a vlnobití mořského obhajuje. V témž portu množství se všech stran světa všelijakých lodí se nachází; toho času, když sem já tam byl, při též mole mimo rozličné menší lodi 24 galejí (někdy jich do čtyřidceti bývá) a dvanáct velkých náví stály, na těch galejích mnoho set sclavů, Turkův a jiných křesťanských vězňův, na galeje k veslám odsouzených, se nachází, jakož též i v Genui a v Benátkách, kterýchžto kontrfekt tuto položiti sem dal. Vedle portu jest starý arsenál a druhý neveliký port a mola jeho; odtud až k baště vejš psané del Carmine při moři sou zdi, které měšťané léta 1537, bojíce se turecké armády, postaviti dali.
Povětří tam zdravé a příjemné jest a položení města převeselé, neb k půlnoční straně veselé vršky jsou, plné rozličného stromoví a ovotce; k vejchodu veselá rovina, k poledni moře pokojné, A za tou příčinou staří císařové a konšelové římští, v svým povolání a povinnostech ustavše, do toho veselého města sou pro obveselení mysli a odpočinutí přijížděli, též učení lidé: Virgilius, Titus Livius, Petrarca, aby v svým učení pokojně v tom vesalém místě pracovati mohli; ano i podnes větší díl panstva, knížat, markrabat, hrabat z celého Neapulského království v Neapoli své domy a paláce majíc přebývají, takže nejní města v Vlaské zemi, v kterém by více panstva se nacházelo, a proto se Napoli gentile, urozená Neapolis, jmenuje.
Nobilitatis apex generosa Neapolis orbis.
Habit neb kroj neapulský na druhý straně máš vymalovaný.
Předměstí jest veliké a pěkně vystavené, zvlášt při moři z obojí strany města a u brány Kapuánské; za branou del Mercato jest marštal královská, v ní sem do dvou set pěkných vybraných koní viděl, neb v té krajině pěkné stádo se chová. Zahrady jak na předměstí, tak v tom celém položení velmi pěkné a veselé štěpím pomorančovým, limounovým, granátovým, citrýnovým, cypřišovým, palmovým, fíkovým, mandlovým ozdobené sou; mezi tím spatřují se potůčkové a pramenové čisté čerstvé vody; na vysokých bidlách neb stromích množství hroznův znamenitého vína, vůně velmi libá a rozkošná z rozličného vonného štěpí, jako bobkového, růžového, rozmarýnového se pociťuje, z kterých sou udělané okolo kořenných zahrádek ploty jako ňáké zdi a domečky neb besídky pro stín. Mezi těmi ploty a besídkami sou vysoké stromy cypřišové, citrýnové, pomorančové, které pěkné ovotce ajako nějaká zlatá jabka nesou, Na zdech zahradních sou mříže dřevěné a v nich sou spletené mladé štípky pomorančové a limonové; na nich všudy množství pěkného ovotce visí, takže se zdá, jako by ty zdi ňákýma pěknýma vyšívanýma koberci neb čalouny obestřené byly, a jedním slovem ať povím, ta místa a to všecko Kampanie štastné při moři položení rájem zemským slouti může, neb ústavně tam veselé podletí a veselý měsíc máj zdá se býti. Za branou, která se Římská jmenuje, jest pěkné vystavené při moři předměstí a za dvě vlaské míle až k hoře, Pausilippo řečené, se táhne; skrze tu horu za jednu vlaskou míli jest vytesaná v tvrdé skále jeskyně neb cesta až na druhou stranu, skrze kterou se s rozsvícenými fakulemi jak na koních, tak s vozmi (neb dva vozy se minouti mohou) do Pucuolu a odtud do Říma jezdí. Na té hoře nad jeskyní jest hrob Virgilii Maronis, nejslavnějšího poety neb skladatele veršův, s těmito verši od něho udělanými:
Mantua me genuit, Calabri rapuere, tenet nunc
Parthenope, cecini pascua, rura, duces.
Odtud se přijíždí k jednomu hlubokému jezeru, Lago d'Agnano jmenovanému, v kterém žádných ryb není toliko žáby a hadi; při něm sou lázně poticí, z nich horká pára vychází, o kterých Alkadinus:
Absque liquore domus bene sudatoria dicta est, Nam solo patiens aere sudat homo.
Jest tu blízko v jednom vysokém vrchu jeskyňka čtrnácte pídí zdýli, šest zšíři a sedm zvejši, Grota del Cane jmenovaná, v nížto jedovatá a smradlavá pára jest, takže žádný přes uložené znamení dále jíti nesmí, nechce-li bez duše býti, což na psech koštovávají, jakož sem to též viděl, neb vůdce náš, který nám ty místa ukazoval, jednoho psa tam uvrhl, který hned upadl hrozně sebou zmítajíc, a jak ho napoly umrlého do vejš psaného jezera uvrhl, pes, skoupajíc se a té vody koštujíc, vyběhl zdravý jako kdy prve.
Jedouc dále k Pucuolu, spatřuje se amphitheatrum skůro celé z tesaného kamene, labyrint pod zemí, totiž stavení plné uliček a komůrek, z jedný do druhý se chodí, takže bez světla a provázku přivázaného aneb jiného znamení s těžkostí by se zase vyjíti mohlo. Tu také hned jest velký plac, Forum Vulcani od Plinia a od Vlachův Solfotaria jmenovaný, patnácte set noh zdýli a tisíc zšíři, vysokými vrchy hořícími obklíčený, na způsob malé vápené pece, z nichž hrozný dejm a na několika místech oheň s velikým hurtem a hřmotem vychází. Ten plac jest všechen zelený, nažlutlý, plný síry, která po všem placi hoří a všudy se kouří. Když se po něm chodí, rozlíhá se, neb vespod všecko vyhořelo a prázdno jest. Místem se voda vyprejštuje, což, že vždycky ta zem hoříc dokonce se nespálí, zdržuje. Na konci placu jest jáma plná vody černé, která ústavně vře a velký dejm a pára z ní vychází, co se tam hodí, všecko se pojednou uvaří. Jest to místo hrozné a strašlivé, neb nic jiného neviděti, než ten zelený sirou hořící a se kouřící plac, ohnivé vršky okolo a nebe. Místem jest velmi nebezpečno na koni jeti, neb sou místa spálená, děravá a popelem zasypaná; a málo před námi jeden dobrý člověk i s koněm se tam zasypal a tam zůstal. Ten dejm a smrad se časem i v Neapoli čije. Na tom place se síra dělá a jinam dodává. Silius to pole takto vypisuje:
Est locus exciso penitus demersus hiatu
Parthenopen inter magnaeque Dicarchidos arva,
Cocyti perfusus aqua; nam spiritus, extra
Qui furit effusus, funesto spargitur aestu.
Non haec autumno tellus viret aut alit herbas
Cespite laetus ager, non verno persona cantu
Mollia discordi strepitu virgulta loquuntur,
Sed chaos et nigro squallentia pumice saxa
Gaudent ferali circum tumulata cupressu.
Has inter sedes Ditis pater extulit ora
Bustorum flammis et cana sparsa favilla.
Nedaleko odtud v jednom oudolí kamenec se dělá. Dále na vršku nad mořem osm vlaských mil od Neapole jest město Pucuolo, Puteoli starodávní, od svatého Pavla na víru křesťanskou obráceno; kostel jest v něm svatého Prokula, z tesaného kamene tak bystře spojeného, že se z jednoho kusu kamene zdá býti, prve císaři Oktavianovi Augustovi ku poctivosti vystavený, jakž nápis na štítu kostelním svědčí: Calpurnius L. f. templum Augusto cum ornamentis d. d. Bylo za starodávna veliké slavné město, jakž z dlážděných cest a zřícenin znamenitého stavení poznati se může, a skůro jednoho možného Římana nebylo, aby při něm svého dvoru neměl pro jeho veselé vedle pěkného a pokojného moře položení a zdravé povětří, a proto od Cicerona malý Řím nazvané. Při městě jest bezpečný port a u portu spatřují se třináct pilířův cihelných jako nějaké věže, znamení toho portu. Písek puteolánský jest takové moci, když se s vápnem smíchá a do vody do gruntův dává, tak se speče, že jako kámen zůstává. Toho města a okolních míst položení tuto sem vymalovati dal, po A B C D, kdekteré místo jest, poznati se může.
Odtud se vedle moře jede, v kterém místem tak horký písek jest, že se v ruce obdržeti nemůže. Po pravé ruce leží hora Monte Gauro jmenovaná, za starodávna pro dobrotu vín chválená, a druhá Montagna Nuova, hora od zemětřesení pošlá. Nedaleko odtud jest jezero lacus Lucrinus jmenované, které za starodávna pro dobrotu pstruhů a ostreí velké jméno mělo, jakž Martialis píše:
Non omnis laudem preciumque aurata meretur,
Sed cui solus erit concha Lucrina cibus.
Odtud se přichází k lázni de Tritoli aneb vůbec chtějí Ciceronový. Nad tou lázní jest jeskyně v skále vytesaná, která se podál do skály vztahuje; v ní jest takové horko jako v nejhorčejší lázni. Z té jeskyně přichází se do druhé, velmi nebezpečné pro veliké horko, neb když dobrý vítr není, snadno se jeden zadusí. Odtud jdouc po pravé ruce jest jezero lacus Avernus jmenované, okolo dvou set a padesáti krokův hluboké, vůkol něho vršky jsou, voda v něm slaná a pro velikou hlubokost černá. Staří pohané se domnívali, že se tudy do pekla chodí.
Noctes atque dies patet atri janua Ditis.
To jezero z pekelného potoka Acheronte pocházeti mělo, jak Virgilius píše:
Unum oro (quando hic inferni janua Ditis
Dicitur, et tenebrosa palus Acheronte refuso).
Kostely staré Dianae, Mercurii a Veneris při témž jezeře se spatřují, též také v jedné hoře jeskyně Sybilly Kumanské, která mnoho o Kristu Pánu a porodu panenském předpověděla. Vejdouce do té jeskyně ouzkou děrou, našli sme pod zemí pěknou cestu jako ulici v skále vytesanou desíti noh zšíři, tolikéž zvejši a pět set zdýli; tou cestou přichází se do jedné komory, ta prvé byla draze okrášlena, jakož ještě na díle viděti se může, strop lazourem a dobrým zlatem malovaný, stěny koláry, matkou perlovou a jiným drahým kamením vykládané; praví, že by tu Sybilla bydleti měla. Dále sou ještě jiné komůrky, kapličky, lázně a jezírko horké vody. To spatříc zase touž cestou vše pod zemí s rozsvícenými fakulemi sme se vracovali a před jmenovanou děrou na světlo zase vylezli. O té jeskyni Virgilius zmínku činí:
At pius Aeneas arces, quibus altus Apollo
Praesidet, horrendaeque procul secreta Sibyllae
Antrum immane petit.
Po pravé ruce téhož jezera jest na jednom vršku nad mořem město Kuma neb Cumae v Vlaské zemi nejstarší, o něm Virgilius zmínku činí:
Et tandem Euboicis Cumarum allabitur oris,
a po levé straně jezera leží rozbořené město Bajae, toliko zříceniny se spatřují mnohého znamenitého stavení, a pod vodou v moři cesta kamením dlážděná; to místo velmi veselé jest, takže mu, jak tomu chtějí, rovného není, jak Horatius píše:
Nullus in orbe locus Baiis praelucet amoenis.
Tolikéž Martialis vychváliti je nemůže:
Ut mille laudem, Flacce, versibus Baias,
Laudabo digne non satis tamen Baias.
U toho města na jedné vysoké hoře nad portem jest zámek, kdežto se ústavně šedesáte soldátův chová, z poručení Filipa Třetího, hišpanskýho krále, vystavený. Mezi tím kastelem a horou Miseno jest jezero Mare Morto, to jest mrtvé moře jmenované, protože pokojné jest, za starodávna tu znamenitý port byl, portus Julius nazvaný. U toho jezera se na lodí vstupuje a k hoře Miseno přijíždí. Ta hora Miseno jest vysoká, ze tří stran jako peninsula mořem obklíčená, a jak promontorium obyčejně bývá, daleko do moře se vztahuje. To jméno od Misena, Eneáše Trojanského trubače, který tu umřel a pochován jest, dostala, jakž Virgilius jeho pohřeb vypisuje:
At pius Aeneas ingenti mole sepulchrum
Imposuit, suaque arma viro remumque tubamque
Monte sub aerio, qui nunc Misenus ab illo
Dicitur, aeternumque tenet per saecula nomen.
Ta hora téměř všecka prázdná jest, neb vnitř znamenité stavení, lázně, pokoje, paláce a rybníci byli, jakož až posavad nachází se jedno veliké stavení klenuté, Grotta Tragonara jmenované, kterou Nero císař vystavěti dal, chtějíc, aby se až k jezeru Avernus pod zemí vztahovala a tam aby se všecky vody teplé, co jich v tom položení jest, shromažďovaly. Z té hory pěkné vyhlídnutí jest na široké moře a města: Pucuolo, Cuma, Baja viděti se mohou a v ostrovy Procida a druhý, větší, Ischia, Aenaria neb Inarime jmenovaný, majíc v okršlku svém osmnácte vlaských mil; na něm výborný ovotce roste a tak mnoho vína, že každého roku šestnácte tisíc sudův odtad se vynáší.
Mezi tou horou a městy Baia a Cuma spatřují se mnohé antiquitety neb starožitnosti a zříceniny znamenitého stavení, jakožto Cento Camerelle, to jest sto komůrek. Sou pod zemí, kdežto se sladká voda chovala, a druhé podobné místo Piscina Mirabilis, pohřeb Agrippiny, matky Neronovy, Mercato di Sabato, a dvory starých Římanův: Servilii Vaccae, Pompeji, Julii Caesaris, Pisonis, Luculli, Marii, a dáleji mezi Cuma a Neapolis dvůr Cicerona orátora, který akademií nazván. Od té hory Miseno až do Capo di Minerva za padesáte čtyry vlaské míle to moře se Seno di Cratera jmenuje. A toto buď o neapolitánské cestě a Puteolu dosti povědíno.
Zůstavše v Římě půl třetí neděle zase na cestu sme se vypravili a 16. dne měsíce března odtud vyjeli, skrze městečko Baccano a vedle jezera téhož jména jedouc do Monterosy na noc přijeli, při kterémž jest též nevelké jezero.
17. Martii sme skrze Ronciglione město, hory, mons Ciminius jmenované, a město Viterbo, které pod těmi horami leží, jeli. Jest město čisté a velké, v místě veselém, v pěkné rovině leží; země okolo města ourodná jest, obilí, vína, oleje a ovotce dosti má. Odtud dále jedouc sme skrze město Montefiascone, které prve Mons Faliscorum sloulo a lidé téhož města Falisci; vokolo města sou vršky plné štěpí všelijakého, fíků, jablek a jiného ovotce hojnost; o něm Ovidius píše:
Cum mihi pomiferis coniunx foret orta Faliscis.
Víno muškatel velmi dobrý tam roste, pro kterouž příčinu od Němcův velký slovo má.
Monte Faliscorum crescunt flagrantia vina.
Ten den na noc sme do Bolsena přijeli, které leží v tom místě, kde za starodávna urbs Vulsinensium bylo, a jest v něm svatá panna Kristina pochovaná. Krajina okolo města ourodná jest, takže olivy první rok po štěpování ovotce nesou. Vedle samého města jest jezero, Lago di Bolsena řečené, dvadceti vlaských mil v okršlku svém majíc; ryby v něm dobré jsou, obzvláštně ouhoře a štiky; dva ostrovy, jeden Bisentina a druhý Martana jmenovaný, to jezero v sobě má.
18. března sme skrze kastel svatého Vavřince a skrze město Aquapendente na vrchu ležícím jeli; pod městem jest pěkný kamenný most přes řeku Paglia, šest oblouků má. A ten den sme v jedné hospodě pod městem Radicofani zůstali, nad kterým najedné vysoké skálejest nepřemožený zámek a pevnost velikého knížete florentského, velmi dobře baštami a zdmi a mimoto přirozením místa (natura loci) opatřený. 19. Martii sme mimo kastel S. Quirico a skrze Castel Bonconvento jeli a do Montarone přijeli.
20. března sme do Sieny k vobědu přijeli. Siena město na vrchu v místě velmi veselém a zdravém leží, v okršlku svém pět vlaských mil, ulice cihlami dlážděné, domy a paláce nákladně stavené a mnoho vysokých věží má. Kostel arcibiskupský blahoslavené Panny Marie, z pěkného mramoru vystavený, mezi nejpřednějším stavením Europy se počísti může; země jest velmi pěkně a mistrovsky mramorem vysazovaná, kdež se vidí figury a historie Nového i Starého zákona; nikdež tak pěkného dláždění sem neviděl. Špitál veliký, osmdesáte tisíc důchodu ročního majíc, v městě jest a rynk pěkný, cihlami dlážděný a vprostřed laura. Paláce přednější sou tyto: od papeže Pia Druhého (prve Aeneas Sylvius sloul) vystavený z čtverhraného kamene, a v rynku obecní dům neb rathouz, kde správce města s předními oficíry a ouředníky bydlí; při něm vysoká věže. Z toho města Svatá Kateřina Senenská (odtud jmenovaná) byla. Dům otce jejího a pokoj, kde ona bydlela, sem viděl a kapličku velmi ozdobnou, kdež jest život té svaté panny pěkně vymalovaný. Akademie neb vysoká škola slavná a vznešená jest. Němcův mnoho tam se zdržuje pro dobré a zdravé povětří a všelijakou zvůli. Lid přívětivý jest a vlídný; o něm píše Faccinus takto:
Per quella strada che vi era piu piana
Noi ci traemo alla citta di Siena.
La qual'e posta in parte forte e sana
Di leggiardia, di bei costumi e piena,
Di vaghe donne e d`huomini cortesi
E l`aer dolce, lucida e serena.
Habit ženský tuto vymalovaný máš.
Po vobědě odtud sme vyjeli, skrze Staggia a Poggibonsi jeli. Nedaleko odtud na jednom vrchu nad oudolím jest pevnost, Poggio Imperiale jmenovaná, od Florentských pro bezpečnost toho oudolí vystavená; tu sme několik mezků potkali, na kterých fraucimor timto způsobem [ ... Chybí list. ]
[Florencie]: J Při kostele jest jiná vysoká věže pro zvony, též bílým, červeným a černým mramorem pěkně spořádaným obložená, tak táflovaná a nad míru pěkná a může se s kostelem a kopulou mezi nejpěknějším a nejnákladnějším Europy stavením počísti:
Et se compiuto fosse, a lista lista,
Il campanil, come l'ordine e preso
D'ogni altro vincerebbe la sua vista.
Kostel, S. Maria Novella jmenovaný, štít kostelní jest z bílého a černého mramoru, oltářní archy od nejlepších malířův sou malované. Kostel svatého Ducha nákladný, veliké kamenné sloupy klenutí zdržují. Velký oltář jest obmezen jako ňákou zdí z rozličného všelijakých barev mramoru s pěknýma sloupy; jest věc velmi pěkná a nákladná. Kostel svatého Kříže velmi veliký a před ním prostranný plac. Kostel svatého Vavřince s pěknýma sloupy; v kůru jest vymalován poslední soud z jedné strany a z druhé potopa světa s takovým mistrovstvím, že se tomu malování dosti nadiviti nemohou. V tom kostele jest pohřeb některých knížat z rodu di Medici. Kostel Panny Marie zvěstované, l'Annunziata; tam jest jeden obraz blahoslavené Panny Marie; při kterémž se mnozí divové stávají.
Před kostelem jest velký plac a z každé strany placu jest velký a dlouhý dům. Tam se přijímají a chovají děti od svých rodičův pro chudobu neb jinou příčinu zanechané a opuštěné neb nalezené; jest jich tam obojího pohlaví okolo sedmi set. Děvčatům jsou nařízené staré ženy, který je chovají a spravují, a když k letům dospělým přicházejí, některé z nich, jak jejich vůle jest, neb se poctivě vdávají, aneb do kláštera Pánu Bohu se oddávají; pacholata svý dva mistry mají, kteříje učí; dětí pak v kolíbkách, které k nim nařízené chůvy mají, jest okolo čtyr set. Čeledi mnoho, kteří co potřeba jest, jim řídí. Nad těmi všemi jest jeden nejvyšší správce, a tak jest všech v tom špitále do čtrnácte set osob a všickni na náklad Florentýnských živi jsou. Kostel a špitál S. Maria Nuova jmenovaný, kdežto každého času do půl třetího sta nemocných se chová obojího pohlaví; služebníkův, kteří nemocným posluhují, jest okolo sta osob, též své kněží, doktory a apatyku dobře spravenou mají.
Kostel svatého Marka; tam jest velice pěkná a nákladná kaplička Salviatův. Kostel svatého Jana Křtitele proti kostelu velikému, za pohanstva Marsovi, jich bohu, vystavený, nyní k poctivosti svatému Janu Křtiteli posvěcený; jest z bílého, černého a zeleného mramoru. O něm píše Faccius:
Io vidi molti luoghi ricchi et cari,
Ma sopra tutti mi piacque il Battista
Che de intaglio di marmo non so il pari.
Má tři brány mosazné velmi pěkné, a tomu chtějí, že by jim rovných v Europě se nenacházely, obzvláštně pak ta pozlacená proti hlavnímu kostelu jest pěkně a mistrovsky udělaná, o které Buonarotus pověděl, že by mohla dobře brána rajská slouti:
Ationitusque diu sic alta silentia rupit,
O divinum opus, ianua digna polo!
Před kostelem jsou dva sloupy z červeného mramoru přetvrdého porfidu od Pisanských z ostrovu Majorica vzaté a Florentským v dar dané. Co se světského stavení dotejče, na rynku neb placu, Piazza del Duca jmenovaným, pěkná stavení se nacházejí, a týž rynk mnohými kunstštuky a statuemi jest ozdobený. Vprostřed rynku jest obraz měděný pozlacený velikého knížete Kosma na koni sedícího na basi neb sloupu mramorovém, a nedaleko odtud velmi pěkná a mistrovská laura s šestnácti statuemi neb obrazy mosaznými. Proti palácu jest loubí, kdežto mnohé mramorový a měděné obrazy se spatřují, a tu hned na témž rynku jest palác knížecí Palazzo del Duca aneb Palazzo della Signoria jmenovaný, od Kosma, velikého knížete, z čtverhraného štukového kamene vystavený, který tak slavný a veliký jest, že by v něm několik knížat s svým dvorem prostranství dostijmíti mohli. Vprostřed palácu jest pěkná laura z červeného přetvrdého kamene porfidu a nad střechou věže vysoká; v tom palácu sou nákladné pokoje a velké síně, tam jest gvardaroba knížetcí, kdež se znamenité a drahé věci, klínoty a kunštuky chovají, o kterých by dlouze psáti bylo a obzvláštní knížka k tomu by býti musila. Mezi jinými věcmi jest celý šenktyš, mísy, talíře, koflíky a jiné všecky k tabuli náležející věci z holého zlata; jiné pokoje plné drahých věcí, jako obrazův malovaných všech národův a knížat, tabule neb mapy všech krajin, zbrojnice knížetcí znamenitá, přepěkná zahrada též tam jest. Hned při témž paláci jest pěkná ulice až k řece Arnus se vztahující ze třinácti domův na jednu formu a mustr z obojí strany, z pěkného, jednostejného kamene stavených, která nadmíru město Florencí šlechtí. V těch domích osoby ouřady městské mající bydlejí. Nejvejše jest galeria knížetcí, do které se z vejš psaného palácu chodí, přes celou ulici dlouhá a ouzká na způsob ulice. Po stranách jest rozličné malování mistrovské a 80 statuí neb obrazův mramorových a mosazných předrahých a množství jiných přepěkných věcí.
Od toho paláce jest skrze domy vejš psané přes most nad řekou corridore neb pavlač až k paláci knížetcímu, kde on obyčejně bydlí, di Pitti jmenovanému; ten jest všecken vnitř i zevnitř z velikého štukového kamene, tak jako by z skály vytesán byl. Nevím jemu podobného, a chtějí tomu, že mu v Europě rovného nejní. Pokoje mramorem a pěkným malováním okrášlené, a nic tam není, co by právě knížetcího nebylo; u brány dva veliké kusy magnetu, který k sobě železo táhne, leží. Při tom domě neb palácu jest veliká a pěkná zahrada, až ke zdem městským se táhne, při konci Castel Nuovo, pevnost, v ní veliký kníže svůj poklad chová. Druhý Castel jest při bráně městské, Porta al Prato řečené, a třetí ven z města na vršku Castel vecchio slove. Jiné přednější paláce neb domy sou: x, knížecí palác, v něm se drahé kamení puléruje, pěknou gvardarobu od drahých klínotův a kunštuků sem viděl. Palác della Justitia, a palác di podesta, palác delli Strozzi, čtverhraný z štukového, velikého kamene, palác di Medici z pěkného tesaného kamene, paláce neb domy Bartolinův, Ricasalův, Antinorův, Nerův, Salviatův, Kaponův, Bonaroti, Martella, kardinale Medices. Pod loubím stojí pěkné mosazné statue neb obrazy, tam sem dva pštrosy, ptáky nesmírné velikosti, viděl, a v zahradě, která velmi pěkná a veliká jest, indiánský len jako nějaký strom vyrostlý. Při knížetcí maštali v obzvláštním domě chovají se lvi, rysové, velbloudové, medvědi, vlci, indiánský ovce, vorlové a jiná podobná zvířata. Kupcův mnoho v tom městě jest, kteří s hedbávím zacházejí a v něm handlují a mají své domy, v kterých zlatohlavy, aksamity, damašky, obzvláštně pak dobré karmazíny dělají. Habit obyvatelův tuto sem vymalovati dal.
Od města Florencí pět vlaských mil jest přepěkná a právě knížetcí zahrada od Františka Velikého knížete vystavená, Pratulino řečená. Předně v lesích mezi horami jest palác knížetcí, proti němu nejdáleji studnice a obraz mramorový Jovis tonantis a labyrint neb bludná zahrada z dříví bobkového a vprostřed kopule železná. Přibližujíce se k palácu jest hora kamenná, Apenninum horu vyznamenávající, na ní obr šedesátloketní sedí. Pod tou horou i v těle téhož obra sou pokoje, kdežto znamenité laury a kunštuky se nacházejí; dále jest zelená louka po každé straně třinácte statuí a mezi nimi pyramides neb sloupy špičaté stojí a po pravé ruce v lese kaplička vystavená jest. Dáleji sou mnohé statue mramorové a jeskyně mořskými věcmi, skořepinami, koláry z perlové matky etc. vysazované a tam rozličné fontány a laury a obrazy v nich mosazné; které skrze moc vody sebou hejbají, trouby pískají, jako by živé byly, a lázně velmi pěkná mramorová laurami a všelijakou knížetcí ozdobou okrášlená. Okolo palácu louka a na ní místem kamenné stoličky. Jest také v té zahradě háj z dříví bobkového a v něm hora Parnassus, na ní devět mramorových bohyň na všelijaké instrumenty skrze moc vody libě hrajících. Jsou tam také jezera neb rybníci rozličnými rybami nasazené a struněná klece neb dům sto loket zdýli, padesáte zšíři; v něm rozličné stromoví a všelijací ptáci. Jiných mnohých pěkných a mistrovských věcí se tam nachází, které pro krátkost pomíjím.
23. března z Florencí sme vyjeli, skrze město Skarperia v jednom veselém oudolí, Mugello jmenovaném, ležící jeli a velmi zlou cestu měli; celý den hrozně pršelo a velmi nebezpečně přes velké potoky a řeky s koňmi břísti sme museli a přes noc na horách Apenninských v Fiorenzuola přes noc sme zůstali. 24. března k večeru sme z hor Apenninských sjeli a do krajiny Romanie a města Bononie přijeli.
zpět na obsah 
Další: Bononia - Benátky