Benátky

Benátky město, vlasky Vinegia, latině Venetiae, vprostřed jezera neb zátoky moře Adriatickýho leží. Jest ta zátoka z přirození od velkého moře jako ňákou hrází ostrovy a vršky oddělena, takže voda mořská do ní nemůže toliko pěti průchodištěmi neb nějakými splavy (Vlaši je porte jmenují), dobře jak pro bouři mořskou, tak pro nepřátely opatřenými. Jinudy než těmi branami z velkého moře žádný šíf do zátoky nemůže. Město na šedesáti ostrovích, které čtyry sta padesáte mostův kamenných i dřevěných spojují, jest vystavené. V okršlku svém osm vlaských mil a lidu v sobě třikráte sto tisíc má; sedmdesáte dva kostely farní, čtyrydceti jeden klášter, sedmnácte špitálů, padesáte čtyry rynky, neb před každým kostelem (krom jedinkého Svatého Pavla) rynk jest; 450 mostů, sto deset palácův, to jest velkých předních domův, a 157 zahrad v něm jest, krom ostrovův okolních. Město na dvé velikým kanálem se dělí zdýli 1300 kroků a 40 zšíři. Jediný toliko most, Ponte di Rialto jmenovaný, velmi vysoký z jednoho oblouku, takže prostřední šíf s mastbaumem projíti může, má; jest velmi nákladný, praví, že by do 200.000 korun státi měl. S obou stran krámy kupecké jsou. Z toho velikého kanálu jiných třinácte menších do města jde, po kterých se na malých lodičkách, gondole slovou, kterých tuto kontrfekt máš, sem i tam plaví.

Jest jich v městě do 8000, některé možnějších měštanův při dveřích přivázané, jiné nájemní, kterých každý za jisté smluvené peníze užíti a dle libosti své po městě na nich se projížděti může, neb větší díl města v vodě na kolích stojí, a v větších ulicech po stranách sou břehové zdmi vyhnaní, takže se může suchou nohou choditi. Ostatní díl města na ostrůvkách jest, kdežto ulice sou ouzké a domy ne tak pěkné jako v kanálích při vodě vystavené, aniž tak lidné. Palácův neb domův z mramoru pěkně vystavených zvlášt z obojí strany velikého kanálu veliké množství se nachází a jiného znamenitého stavení, které počnouc od rynku svatého Marka, krátce poznamenám. Ze tří placů spolu spojených jest jeden slavný a veliký, cihlami dlážděný a vůkol znamenitým a nákladným stavením okrášlený. Hlavní rynk neb plac svatého Marka, kdežto každodenně veliké množství rozličného národu ze všeho světa, každý národ v svým obyčejným kroji uhlídáš, čemuž se jeden poeta divíc tyto verše udělal:

Si placeat varios hominum cognoscere cultus,
Area longa patet Sancto contermina Marco,
Celsus ubi Adriacas Venetus Leo despicit undas
Hic circum gentes cunctis ex partibus orbis
Aethiopas, Turcos, Sclavos, Arabesque, Syrosque,
Inveniesque, Cypri, Cretae, Macedumque, colonos, Innumerosque alios varia regione profectos.
Saepe etiam nec visa prius nec cognita cernes.

Tuto jeho kontrfekt máš a jaké kde stavení jest po literách A, B, C, D. [Chybí list. ]

[ Chrám sv. Marka. ...] 146 mramorových trochu menších zdržuje; do kůru se po několika mramorových stupních chodí. Na oltáři jest tabule z čistého zlata a stříbra udělaná a mnohým drahým kamením a perlami vysázená, nad oltářem klenutí, na něm historia Nového zákona vysazovaná z jakýchs hadích kamínkův; za oltářem čtyry sloupy alabastrový jako sklo prohlídací stojí. V tom kostele na den slavný velikonoční knížete benátckýho s svým dvorem a se všemi senátory při mši svaté přítomného sem viděl a poklad benátský, na velikém oltáři vyložený, který hned po mši svaté do jednoho pokoje po pravé straně kostela zase vnešen a schován byl, kdežto se obyčejně chová. A jest tento níže psaný: předně dvanácte zlatých korun a dvanácte kabátův z čistého zlata perlami a drahým kamením ozdobených; dva jednorožcové rohy půldruhého lokte zdýli a čtyr prstů ztloušti a třetí trochu menší; džbánek z achátu plný velikých perel, dvě perly jako žaludy; rubín velmi veliký; dva měšce plné drahých kamenův; tabule zlatá na oltář; zlaté lilium a veliký diamant od krále franského Henricha Třetího; šest zlatých křížův s drahým kamením; knížetcí klobouk za dvakráte sto tisíc šacovaný a na svrchu předrahý karbunkulus a jiných drahých věcí a nádob množství. Před kostelem stojí tři dřevěné bidla na mosazných patách, k těm v sváteční dny velké damaškové praporce s znamením benátským přivěšují.

D. Věže ozdobná bez střechy; v ní dole jest brána, kterou se do jedné ulice a dále do města z rynku chodí, nad branou znamenité hodiny a nejvejš jako altán, sloupky kamennými obmezený, vprostřed něho velký cimbál a dva veliké mosazné obrazy, ty v každou hodinu jeden po druhým na cimbál kladivami bijí.

E. Vedle té věže (kdež se druhý díl rynku začíná), po té celé straně rynku jest dlouhý dům aneb několik domů spolu spojených a na jednu formu a mustr vystavených, které se lidem najímají. Dole jest loubí na sloupích z tesaného kamene, tam sou krámy rozličných řemeslníkův, vejše nad loubím sou dva řady voken na rynk jeden nad druhým, v každým řadu sem sto voken jedno vedle druhého načetl; ten dům nadmíru rynk šlechtí. Z druhé strany rynku jest kostel Svatého Geminiana z tesaného kamene. Z třetí strany proti tomu dlouhému domu jest znamenité stavení od kamene a sloupův, které se vždycky dále podává a staví a tu celou stranu rynku zaměsknati má. Tam ouředníci Svatého Marka bydlejí. A poněvadž se v tomto (napřed) vymalovaným rynku spatřiti nemůže, díl toho stavení tuto sem níže pro vyrozumení vymalovati dal.

F. Přibližujíce se zase k prvnímu dílu rynku, stojí sama o sobě vysoká věže střechou plechovou pozlacenou přikrytá, nejvejš jest anděl, který se po větru točí, vnitř tak povlovné schody má, že do ní s koněm až do střechy vjeti může. Z ní jest převeselé vyhlídnutí, celé město a okolní ostrovy, též země stálá vlaská se spatřuje.

G. Dům velmi pěkný a nákladný z tesaného kamene, z Istrie přivezeného, vystavený, loubí kamenné dvoje, jedno nad druhým má. Na kamenných sloupích nejvejše sou zábradla neb sloupky kamenné s mnohými statuemi mramorovými a v každém rohu obeliscus, sloup čtverhraný, postavený. V tom domě vzácná bibliotheka obecní se chová a starodávní statue neb obrazy. V ostatních pokojích se lekcí čtou. Dáleji jest minzhaus, v něm se všelijaká stříbrná a zlatá mince bije. - Z rynku do velikého kanálu neb do přední široké ulice se dám, která z obou stran domy a paláce slavné mramorem, sloupy, obrazy a pěkným malováním okrášlené má a nedaleko od rynku svatého Marka se začíná. Při začátku jest solnice, místo zdmi ohraženo, kde se sůl dělá, odkud ten kanál k západu slunce mimo kostely svatého Řehoře, svaté Trojice, svatého Vitála, svatého Barnabáše jde, a tu se k vejchodu obracuje až k mostu velikému, Ponte di Rialto jmenovanému, kdežto jest nevelký plac, okolo něho kamenné loubí, tam se sukno prodává a jistou hodinu kupci se shromažďují a o své věci jednají. Jest tu také při tom mostu veliký dům jako nějaký zámek, Fondaco de'Tedeschi jmenovaný, v tom němečtí kupci svůj sklad mají; od toho domu kanál veliký zase se k západu obracuje. Kostelové v městě jsou nákladní, obzvláštně kostel svatého Zachariáše mramorový, kde jeho tělo jest, tam na den velikonoční knížete se všemi svými senátory nešpor slyšícího sem viděl. Kostel svatého Jana a Pavla, bílým a červeným mramorem dlážděný a před ním velký a pěkný rynk, na něm obraz na koni sedící mosazný, pozlacený se spatřuje s tímto nápisem: Bartholomaeo Coleono Bercomensi ob militare imperium optime gestum. Kostel Dominicanorum mramorovými obrazy a mistrovským malováním okrášlený.

K vejchodní straně jest arsenale, to jest zbrojnice neb zeughaus, jako nějaké obzvláštní město, velikosti německého města Ulmu, zdmi a pevnými věžemi (v okršku svém dvě vlaské míle obsahujíc) ohražený, kterýžto, abych pořádněji vypsati mohl, na třináct dílů neb míst rozdělím.

1. Místo, v něm sou děla neb kusové velké střelby totiž karthouny, tupplkarthouny etc., jest jich do sta kusův. 2. Veliké střelby do 150 kusův na větším díle Turkům vzaté, mezi jinými jeden kus, který pojednou tři koule vymítá s tímto nápisem:

Cerberus hic vomitat triplici de gutture flammas, Sulphura, salnitrum, fulmina, tela, globos.

3. Střelby veliké polní do 300 kusův. 4. Kusy na šífy, jest jich do 400 kusův. 5. Místo, kde mnoho tisíc železných koulí pěkně složených na zemi leží. 6. Ve dvou pokojích šturmhaubů, zbraní, heleparten, voštípů, kopí rejtharských na 70 tisíc osob, též nemálo ručnic, mušket, hákův a tupplhákův. Tam jest erb benátský vymalovaný a pod ním napsáno: A gl'amici vigore, a gl'inimici spavento et terrore. 7. Ve čtyrech pokojích vojenských potřeb na 50 tisíc osob. 8. Větší kopí a praporce, jiné vojenské věci a loupeže Turkům vzaté, item místo, kde uherské kopí, terče, meče na dvě ruce chovají a na galerách užívají. 9. Kotvy, které se do moře metají, veliký počet a místa, kde se dělají, též koule a děla, kde se lijí. 10. Kde koláři dělají kola a kde dělají vesla, lopaty a jiné dřevěné na šífy potřeby, též místo, kde mnoho tisíc již připravených a hotových na galery vesel leží. 11. Místo dlouhé, kde se provazy na šífy dělají, a jinde, kde již jich několik tisíc velice tlustých hotových jest; mnohý z nich dvě i tři sta stojí. 12. Místo, kde ženy ustavičně plachty na galere dělají a kde se již množství nadělaných plachet chová. 13. Místo, kde veliká lodí knížetcí, draze a nákladně řezbami, zlatem a stříbrem ozdobená, Bucentaurus jmenovaná, stojí. Na tu lodí, jak zprávu dávají, přes sto tisíc dukátův se naložilo a na ní každoročně na den Božího vstoupení kníže s svými radami s velikou slávou a pompou na moře vyjíždí, s jistou ceremonií drahý prsten do moře uvrhna, tím je sobě jako pannu zasnubuje. Lodí tuto máš kontrfekt.

Dáleji v svých místech nachází se mimo jiné menší šífy do 200 galer rozkladených a nespojených, které za některý den, jak na to náleží, spravené na moře vyvésti mohou, mimo ty, které ustavičně jak galer, tak jiných velkých šífův na moři Adriatském a v portích pro bezpečnost moře, jichž někteří do 87 pokládají, drží. Mezi jinejmi viděl sem veliké šífy galeony, které v tom mořském potkání byly, když armáda křesťanská nad tureckou pod nejvyšší správou Jana Austriaca v Epiru u Echinades vostrovův léta 1572 slavné vítězství obdržela. V tom arsenálu neb ceughausu každodeně 400 osob pracuje a potřeby rozličné dělají, kterým se každýho týhodne 1200 zlatých dukátův platu dává. Nedaleko od moře jest obzvláštní velký dům, v kterým dnem i nocí ve třidceti dvou pecích chlíb dvakráte pečený, biscoct se jmenuje, na šífy se peče.

V městě kupcův mnoho jest ze všech stran světa, kteří znamenité zboží z vejchodních zemí vozejí, všelijaké koření, perly, drahé kamení, sukna a odtud po vší Europě, jako i k nám se dodává; sou mezi nima Turci, Egypští, Mouřenínové, Řekové, Slováci a Židé (kteří své obzvláštní město mají); každý národ v obyčejným kroji své vlasti chodí. Domácích starších kupcův kroj tuto máš napřed vymalovaný. Potřeb všelijakých k živnosti lidské (ačkoli vprostřed moře jest a nic téměř toho tam neroste) dostatek se nachází, neb ze všech stran z okolních krajin a zemí v hojnosti se dodává, jako všelijaké ovotce, obilí, víno, sladká pití všelijaká, ryb čerstvých množství jak z moře, tak z vody sladké, ryb tunných z daleka přivezených, item od dobytka všelijakého a ptactva, bažantův, koroptví, husí, pávův, indiánských slepic, kapounův, kuřat a jiných podobných věcí, které sedláci zvlášť v sobotní den na trh nosí, jakož tuto kontrfekt muže a ženy selské na trhu prodávající sem položiti dal. Též nosičův, kterých namnoze pohotově jest na rybném trhu a v mastných krámích; ty všech míst města sou povědomi, a majíce k tomu široké košíky, co kdo koupí, z jisté smluvené záplaty to jemu do domu nebo hospody jeho donášejí. Vody sladké, dobré ku pití též dostatek jest, neb v městě do dvou set studnic neb cisteren vody deštové po žlabích shromážděné se nachází, též z okolní země stále navezená voda se prodává, a když dlouho neprší, tou vodou cisterny své naplňují.

Město Benátské jest svobodné, žádného za pána neuznávajíce, Republica libera, to jest svobodná obec, která od začátku svého nikdá přemožena a v poddanost uvedena nebyla; na způsob staré obce Římské se řídí. O správě a regimentu jejím nětco krátce oznámím. A předně o knížeti, kteréhož losem volí. Ten až do smrti spravuje a nic bez rady a vůle senátorův a rad svých činiti nemůže, ale k nim zření má a instrukcí sobě danou (která v tejnosti jest) se spravuje. Oděv jeho k královskýmu jest podobný, totiž sukně a plášť zlatohlavový, na hlavě má knížetcí čepici neb klobouk rohatý, nakřivený, zlatou korunkou obklíčený. Napřed jeho kontrfekt a kněžny, manželky jeho, vymalovaný jest. Když z palácu do kostela neb jinam jde, po každé velikým zvonem na věži svatého Marka zvoní; před ním osm praporcův, dva bílé, dva brunátné, čtyry červené, tři trouby dlouhé stříbrné, stolici pozlacenou a polštář zlatohlavový a nad ním umbrellu zlatohlavavou nesou. Za nímjde množství senátorův dva a dva pospolu, a jeden z prvních dvou nese meč nedobytý v pošvě zlatohlavové na znamení, že on nemá jako jiná knížata plnou moc a panství, ale moc právy obmezenou, takže nic bez rady senátorův, kteří za ním jdou, před sebe bráti nemůže. Důchodův z obce třidceti pět tisíc dukátův mu vychází.

Lid téhož města jest rozdělen na tři stavy, vladycký, městský a obecního lidu. Vladyky spravují krajiny, města a zámky obci Benátské poddané. Měštané mají místo v kanceláři a v radě, která jest několikerá. Předně velká rada, gran concilio, jako nějaký sněm, v ní jest do 1400 osob; scházívají se na veliký plac obyčejně v svátek neb v neděli. Druhá rada pregadi jmenovaná; v ní sedá sto dvaceti osob, ta vlastně rada jest. Polovice jich, totiž šedesáte, vlastně senatores slují, ostatní žádného hlasu a motci v radě nemají. Třetí rada collegio slove, v které kníže, šest jeho předních rad, šest savi grandi, to jest vysokomoudří, pět savi di terra ferma, to jest moudří stálé pevné země, pět savi degl' ordini a jiný tři osoby sedí. Čtvrtá rada desíti pánův, consiglio di dieci, velikou moc má. Jiný ouřady sou tyto: general capitano di terra ferma, vrchní hejtman země stálé, to jest panství Benátského po zemi, které on před nepřáteli obhajuje, a ten jest po knížeti nejpřednější. General di mare, generál neb nejvyšší na moři, jehožto habit tuto máš; ten samé radě toliko poddán jest, vládne nad armádou mořskou a nad správcemi vostrovův a měst při moři ležících.

Proveditor dell' armada, opatrovník armády, který i v čas pokoje zůstává a branným galerám, který před rukami sou, bývá představen. Veliký kancléř u veliké vážnosti o všech nejtajnějších věcech ví. Procuratori di S. Marco, úředníci svatého Marka, jest jich 24; jim poklad a důchody svatého Marka poručeny sou. Avocatori di commune, obce prokurátoři, censori, páni nad řády ustanovení, giudici del forestiero, přespolních soudcové, auditori vecchi, k těm se od menších soudův apelluje. Quarantia criminale, třidceti pánův útrpného práva; signori all' acque, páni nad vodou ustanovení. Signori alle biade mají pozor nad mlejny, aby obilí a mouky dostatek byl. Signori alla sanita, páni nad zdravím, governatori dell' entrade, páni nad důchody, sopra camere, podkomoří, camerlenghi di commun, colmistři a rentmistři obecní, proveditori alla cecha, jako mincmistři nad zlatou a stříbrnou mincí ustanovení. Jiných ouřadův a officírův jest velmi mnoho, o kterých by dlouho psáti bylo. V každém městě obci Benácké poddaném jest hejtman, oni podesta jmenují, kterému město jest poručeno.

Benátčané habitu dlouhého až do země užívají, veliký kanclíř a tři přední osoby z rady, consiglio di dieci, a prokurátoři obce červeného, senátorové a cavallieri brunátného. Jiní měštané nosí z červeného sukna, které zimního času popelicemi neb jiným futrem podšité jsou aje širokými pásy přepasují, jakž kontrfekt tuto položený ukazuje. Co se habitu ženského dotýče, panny zřídka velmi z domu vycházejí a velmi prostě se nesou. Svrchní sukně jest [...], spodní barevná, na hlavě roušku hedvábnou; kterou tvář přikrývají, mají. Ženy v domě velmi nádherně se šperkují, okolo krku svazek velkých perel za mnoho tisíc obtočují, jsouce až do polovice prsu obnažené. Vdovy po smrti manžela všech strojů zanechávají, jakž vše z kontrfektu na druhé straně poznati moci budeš.

Panství Benátčanův sou tato: v Vlaské zemi mají celou krajinu, marku Trevisanskou, kdežto sou znamenitá velká města: Padue, Verona, Terviz, hlavní pevnosti Benátčanův, a Vincenci, čisté město, však nevelmi pevné, krajinu Forum Julii celou, v ní jest ta znamenitá pevnost Palma řečená, díl krajiny Istrie, díl Lombardské krajiny, jalcožto město Brixia řečené s svým krajem, město Cremu a město Bergamo, vznešené pevnosti, díl Charvátské a Dalmátské země, v moři Adriatickém ostrovy Corfu, Zante, Zephalonii; v moři Prostředním znamenitý ostrov Kandii neb Kretu, tam malvazí roste, a v moři Aegeum ostrov Tine, mezi tureckými ostrovy ležící. O všech důchodích jejich věděti nemohu, nežli to, že z samého tolika cla z vína, oleje, jiných mastných věcí a z soli bez měst jim poddaných dva miliony, to jest dvadcetikráte stotisíc dukátův se jim schází; a to až potud krátce o tom znamenitém a vznešeném městu Benátském nížepsanými verši Jakuba Sannazara (které k poctivosti Benátčanův udělal a od nich za každý verš sto zlatými dukáty jest darován) zavru:

Viderat Hadriacis Venetam Neptunus in undis
Stare urbem, et toto ponere iura mari.
"Nunc mihi Tarpeias quantumvis, Iuppiter, arces
Obice, et illa tui moenia Martis," ait;
"Si pelago Tybrim praefers, urbem aspice utramque:
Illam homines dicas, hanc posuisse deos."

Vokolo města jest mnoho ostrovův, na kterých mnoho domův, kostelův, klášterův a veselých zahrad jest. K západu slunce ostrov a klášter svatého Jiří, svatého Alexa a druhý S. Angelo della Concordia; za těmi ostrovy jest země stálá a krajina marka Travisanská pět mil vlaských od města. K polední straně sou tři ostrovy spolu spojené jedné vlaské míli zdýli a městečko la Giudecca jmenovaný, pěknými paláci a rozkošnými zahradami okrášlený, od města velkým kanálem půl vlaské míli zšíři se dělí; vedle něho jest ostrov Svatého Jiří, S. Giorgio maggiore, tam jest velmi pěkně vystavený klášter, pěkné zahrady, kostel velmi nákladný a ozdobný a v něm pohřby mnohých knížat; za ním sou jiné menší ostrovy a Malamocco port, kde velké lodi kupecké stojí. K východu jsou některé ostrůvky a ty hráze s počátku dotčené, vostrov a město Torcello, port a kanál neb průchodiště, kady šífové z vysokého moře do zátoky přicházejí. Z každé strany kanálu jest pevnost, jedna sluje Castel nuovo a druhá Fortezza nuova, pro které pevnosti žádný nepřátelský šíf do zátoky nemůže; k půlnoci jednu vlaskou míli od Benátek jest město Murano.

Město Murano velmi veselé, k Benátkům s kanály, ulicemi a vostrovy, mosty spojenými, podobné. Kostelů tam čtrnácte jest a zahrad množství velmi veselých a ozdobných. V tom městě velmi pěkné subtilné sklenice, křištálu se rovnající, odkudž od mnohých křištálové se jmenují, ve 24 krámích dělají a do jiných krajin a zemí Europy, též k nám do Prahy, se přinášejí, neb ve všem světě podobných se nenachází; a netoliko sklenice ku pití, ale i jiné mnohé nádobí k rozličným potřebám jako umyvadla, medenice, šály, hrnce, džbánky, lodí, věže, zámky a varhany z téhož skla s velikým mistrovstvím ku podivu dělají. Město tři míle vlaské vůkol obsahuje, mnoho lidu má, kteří neb sou kupci, sklenáři, neb rybáři. 11. dne měsíce dubna z Benátek sem vyjel a na gunduli po zátoce mořské a z zátoky po kanálu sem do Margery a odtud na voze přijel do Mestre. 12. dubna město Treviso sme po pravé ruce nechali, které sem v předešlé cestě vlaské po dvakráte spatřil.

zpět na obsah Další: Benátky - návrat