II.
Markův sokol
Letí sokol, přes Budvu hrad letí,
žluté jsou mu nohy po kolena,
zlaté jsou mu křídla po ramena,
a na hlavě zlatá chocholice;
ptaly se ho dívčiny budvanské:
"Oj, jak jsi ty, sivý náš sokole!
Kdo je tobě požlutil ty nohy?
Kdo je tobě pozlatil ta křídla?
A kdo je ti dal tu chocholici?"
Křídly letí, rozpráví zobákem:
"Oj, jak vy jste, dívčiny budvanské!
A já sloužil u dobrého pána,
u pána to králeviče Marka;
tam u Marka jsou dvě sestry mladé:
jedna mi ty nohy požlutila,
druhá mi ta křídla pozlatila,
a Marko mi dal tu chocholici.
zpět na obsah Další: Marko ví, co se dívce hodí