|
- Ezop | - Bajky | - |
Čeho sobě nechceš, nečiň toho jinému. O tom praví tato báseň.
Liška zvala čápa k večeři, a když přišel, představila před něj na velikém taléři řídkou kaši. A tu liška po své vůli lízala, ale čáp nemohl jí ničímž užíti, než musil zase domů lačnej jíti. Po několika pak dnech málo zval čáp zase lišku k sobě k večeři a postavil před ni velmi strojné jídlo v sklenné, vysoké a úzké nádobě. I počal sám najprvé jísti svými dlouhými pysky, potom pobízel lišky, aby jedla. Ale liška hned porozuměla lsti čápově. K nížto čáp řekl: "Jakožs ty mně svého pokrmu udělila, tak vezmi jej sobě zase. Jestližeť se pak to nelíbí, odpust mi, nebť jest odplata vzájem. A také hanba a pohanění zase pohaněním má zaplacena býti."
Tato báseň učí, že se žádnej štváti nemá, a že každej to trpělivě sám snésti má, což druhému učinil.
Další: