Kterak D. Faustus císaři Karlovi Pátému, císaře onoho Alexandra Velikého, též manželku jeho na světlo vyvedl a ukázal.

Císař Karel toho jména pátý, když některého času s svým dvorem do města Inspurgku přijel, dal se k němu doktor Faustus také najíti, a majíc s mnohými dvořany císařskými, zvláště pak s těmi, kterýmž lékařstvím a uměním svým od mnohých jízlivých neduhův a bolesti spomohl, známost dobrou a chvalitebnou, byl od nich ke dvoru císařskému fedrován, i také mezi ně za tabuli posazen. Na kteréhožto císař Karel Pátý s pilností popatřiv, ptal se služebníkův tu přistojícíčh, kdoby byl. I oznámili mu: Že jest doktor Faustus, kterýv maje sobě jméno jeho v známast uvedené, mlčel až po jídle, a to se stalo při času svatých Filipa a Jakuba. Po stole pak povolal císař Karel doktora Fausta do svého pokoje, vetce k němu, kterak o něm zprávu má, že by v umění kouzedlnickém skušeným mistrem býti, a ducha vůdce v tom následovati měl, žádaje od něho, aby před ním skutek toho dokázal, připovídajíc pod svou císařskou důstojností, že se jemu nic zlého státi ani přihoditi nemá. K jehožto přípovědi D. Faustus s poníženou službou povolil. I dí jemu císař Karel: Majíce jednoho času v ležení svém na své mysli, v jakém důstojenství a vyvejšenosti pradědové a předkové naší jsou byli, tak že ani my, ani potomkové naši jim rovni býti nemůžeme a nebudem, zvláště pak velikomocnému císaři onomu Alexandru Velikému, kterýž ve všech monarchiích všem císařům za světlo a okrasu jest sloul, a jakž se v kronikách nachází, veliká bohatství, mnohá království, panování a země sobě podmanil, čehož my, ani potomkové naší s těžkostí dovedeme: A protož žádáme, že nám téhož c. Alexandra Velikého, též manželku jeho v tom spůsobu, křtaltu, chodu a obličeji, jakž za živobytí svého byli, ukážeš a vyvedeš, tak abychom poznati mohli, žes právě v umění svém mistrem dokonalým. Odpověděl D. Faustus: Nejmilostivější císaři, vaší císařské milosti žádost o vyvedení a vystavení před vaši císařskou milost osoby někdy onoho císaře Alexandra Velikého, též i manželky jeho, v témž spůsobu a křtaltu, i chodu, jak jsou za živa byli poddaně vykonati, a je mocí ducha mého viditedlně před vaši císařskou milostí postaviti chci. Však neračte se domnívati, žeby těla jejich mrtvá z mrtvých vstáti, a osobně tuto se postaviti měla, neb to věc možná není. Než duchové, kteříž Alexandra a manželku jeho viděli, ti takovou jich formu a křtalt na sebe vzíti, a v ně se pnoměniti mohou, skrze kteréž také je vaší císařské milosti skutečně a opravdově okáži a vyvedu. I v tom vyšel Faustus z pokoje císařového, aby s duchem svým o tom mluvení měl, a všed zase do pokoje, pověděl, že jeho milosti takové žádosti s touto kondicí neb vejminkou povoluje, aby se ničehož na nich ptáti, ani s nimi mluviti neráčil, což jemu zdržeti připověděl. Tu odevřev dbktor Faustus dvéře, hned kráčel císař Alexander do pokoje císařového, v tom spůsobu a křtaltu, jakž živý jsouce chodíval, totižto: Spanilé, svalovité, tlusté mužatko, majíc černou, hustou, širokou bradu, červené líce, vzezření udatné, oči zuřivé, v celém kyrysu, upřímo k císaři Karlovi, a před ním se postaviv, poklonu mu náležitou učinil. Proti němuž císař povstati a jej vítati chtěl, ale doktor Faustus kynuv, aby toho činiti neráčil. Po vyjití pak císaře Alexandra z pokoje, vynikla také i manželka jeho do téhož pokoje, a císaři Karlovi poklonu učinivši, před ním se stavěla, mající na sobě sukni aksamitovou modrou, zlatem, krumplováním a perlami ozdobenou, náramně pěkně, červené a okrouhlé tváři, jako s plevejsem a růží skropené. I uhledav císař Karel takové dvě osoby, kteréž dávno viděti žádal, myslil v sobě, poněvadž duch v takový křtalt se proměňovati umí, že oklamán od něho není, však aby toho dokonalejší grunt míti mohl, že se takové vyvedení osob dotčených skutkem srovnává, podlé zprávy sobě o manželce Alexandrově učiněné, žeby velkou bradavici v tejlu měla, i přistoupil k ní, chtěje spatřiti, srovnáli se takový vyvedený obraz s opravdovým obrazem, čili nic? I pohleděv tak v pravdě našel, a bradavici takovou v týle jejím, neb jako špalek nepohnutedlný před ním stála, našel. Po kterémžto jeho spatření hned tu zmizela, a tak tudy císaře Karla žádost naplněna a vykonána byla.

zpět na obsah Další: Kterak D. Faustus jednomu rytíři v hlavě jeho jelení rohy způsobil.