|
- Harant | - Cestopis | - Copyright | - |
Přípravy na cestu.
Po vykonání těch věcí, spatřivše, co jsme pro krátkost času mohli,
zase jsme do
Padue se navrátili, abychom tam dle našeho s
Benátským jedním zůstání poselství z Benátek očekávali. Přihodilo se
nám pak až do 29. dne Července v Padui zůstati, kteréhožto dne (měvše
naschvální z Benátek poselství) z Padue jsme vyjeli, a do Benátek v
předešlou hospodu se vrátili. Druhého dne dali jsme sobě šaty
poutnické šíti, a ty z sukna prostého šerého : předně sukni dlouhou
na spůsob oděvu bratří řádu sv. Františka, kromě kápě zadu; klobouk
prostý, též šerý; potom pás z provazův, a šaty pod soukenou sukní z
plátna jednoduchého, nebíleného a dobře tlustého, co nejsprostněji
býti mohlo, z té příčiny, abychom Turkům strany osob našich, a
žebychom co v vlasti své měli, v nějaké domnění nepřišli. Též jsme
sobě každý z nás truhlu obzvláštní udělati dali, do níž na zámek naše
potravy a potřeby jsme zavírali, a na svrchu na ní místo lůže líhali.
Nakoupili jsme zásoby od vína dobrého, v soudku malém, u nich
barillo řečeném, mandlův, fíkův, rozinkův, sýra
parmazonu, jazykův uzených atd., chleba dvakrát pečeného,
biscot jménem, tak tvrdého, že jest na cestě náš tovaryš z říše
Francouzské, tak suchý a nesmočený kousaje, jím sobě dva zuby do
kořene vylomil. A pro tu příčinu tvrdý a dvakrát pečený na lodí a do
pevností se brává, že jsa dobře vypečený a suchý, neplesniví, ale
několik let v své dobrotě trvati může. A přes to když na lodích na
vodě člověk vlhkostí mnohých, jako flusův, rýmy atd, nabude,
tím suchým chlebem s mnohým prospěchem zdraví je, suší a
přemáhá; čemuž podobného dobrého v knihách lékařských mnohoby se
najíti mohlo. To když jsme sobě spravili, dali jsme se ptáti po
hospodách, zdaliby kdo více touž cestu s námi do země Svaté
předsevzíti úmysl měl. Nebo těchto časův již v Benátkách toho obyčeje
není, aby každého roku v jistém času, totižto na den těla božího a
brzo po témž svátku, obecní i obzvláštní lodí, jedna, dvě i více
naschvále do Jerusaléma, samých poutníkův plné, jezditi měly: z těch
příčin, že rozmnoživši se zase náboženství pod obojí v mnohých zemích,
vroucná horlivost putování k místům svatým uhasla i přestala, tak že
jich málo, aby náklad plavby lodí na tak dalekou cestu vynahraditi
mohli, do Benátek přicházelo a přichází; a tak nyní každý, jak může a
se hodí, buďto upřímo aneb do příležících a okolních zemí, když pro
kupectví lodí se vypravují, vystrojiti se hleděti musí; a ne aby se
mnohého, jako předešle na sta, tovaryšstva v Benátkách shledalo a
naschválními lodími jelo. Podlé čehož přišlo i nám dosti pracně v tak
velikém městě tovaryše cesty vyhledati, až jsme vždy pět jich se
vyptali; z nichž jeden byl z stavu rytířského, jménem
Sig. Antonio
Donato, maje doma nedaleko od Mediolánu manželku i dítky; jiní pak
čtyři byli z městského stavu, jeden Francouz, druhý Nizozemec, třetí z
města Štraspurku a čtvrtý z města Hba. S těmi seznámivše se, radu
jsme drželi o všech věcech předsevzetí našeho, zvláště pak strany
patrona lodí, s kterým jsme jeti měli, co bychom s ním jednati
a smlouvati chtěli; což jsme také časně spravovali, a s
patronem jednali, zdaliby nás do Cypru na své lodí vzíti a ke
stravě přijíti chtěl, zač a jakým spůsobem. Ve všem pěkně s ním
smluvivše, od stravy i plavby po třidceti zlatých korunách až do Cypru
od osoby jemu dáti majíc, a on nám zase proti tomu v rozličných
výmínkách a článcích se zavázal (což vše pro krátkost pomíjím): tu na
jiném nebylo, nežli do lodí se vypraviti a s prvním větrem na moře
vydati.
Další: