|
- Havlíček | - Národní noviny | - |
(N. N. 18. února 1849.)
Kamkoli vyjdeš, nic neslyšíš, než hádky o tom, bude-li sněm rozpuštěn, nastane-li reakce, co bude s Frankfurtem, bude li centralisace neb foederace atd. Až k promrzení, a k tomu se každý den z rozličnýeh stran vždy s největší jistotou brzy to, brzy ono vypravuje a dokazuje. Moje politika, kterou bych každému jinému pro zachování zdraví a dobré mysli srdečně schvaloval, - jest, žádným takovým politickým klepům nevěřit, ale přičinit se všemožně, pokud síly stačí, aby dobře bylo a aby strana zpátečnická zvítěziti nemohla. Některé noviny si z toho dělají zvláštní práci, aby dnes některou zprávu rozšiřovaly a zejtra ji odvolávaly, my raději, když něco neobyčejného jest, počkáme, až jest to skutečně pravda, domnívajíce se, že jest lépe zvědeti pravdu zejtra, než dneska lež.
Co se sněmu týče, nevíme nic o rozpuštění a pokud se rozumně souditi dá, není žádného pomyšlení, že by se mohlo ministerstvo k takovému násilnickému kroku odhodlat. Pomysleme si jenom, že jak nyní věci stojí, Rakousku každoročně nejméně asi 100 milionů zl. stř. se nedostává, že se tedy každoročně tolik vypůjčit musí. A kdo v těchto časech co půjčí vládě bez sněmu, bez zaručení se celého národu? Snad císař ruský? Víme síce, že byl tak dobrotiv a Ludvíku Filipu nějakou maličkost zapůjčil ještě za starých časů, když byl Filip králem, ale nic to nepomohlo. A konečně jisto jest, že by ani "kazna" (poklad císařský v Rusku) všeruská nepostačila platiti dluhy takového konstitučního Rakouska, jako máme nyní, s 600.000 kamašnickými chrániteli konstituce! Chce-li tedy vláda peníze dostat, musí mít svolení sněmu; chce-li mít svolení sněmu, musí svobodu, šetřit a konstituci zachovávat. Proto také jsou tyto naše dluhy - divná věc, ale jistá - naše nejlepší naděje!!
Co se Frankfurtu týče, slyšeli jsme právě tak jistou zprávu o úmyslu ministerstva, jakoby z úst samého ministerstva pocházela: že totiž ministerstvo nehodlá jinak s Německem a Frankfurtem do spolku vejíti, leč s celým rakouským císařstvím, nikoli však jen s jednou částí. - Ačkoliv by dle našeho mínění prozatím a snad i pro budoucnost nejlépe bylo s Německem nevstupovat do pražádného spojení, přece by nám jakožto nevyhnutelná věc ještě takový způsob, když by celé Rakousko i s uherskými, vlašskými a haličskými zeměmi přistoupilo, nejmilejší byl, proto že bychom tak byli nejvíce pojištěni, a že by takový svazek nemohl býti přiliš tuhý. - Zcela pravdě podobno jest ale to, že rakouská vláda usnešení parlamentu Frankfurtského neuzná nikterak - tím pravdě podobnější, poněvadž jak se zdá, ani usnešení rakouského sněmu příliš neuznává.
Další: