Státní převrat 7. března 1849

[Říšský sněm v Kroměříži zabral se v lednu a únoru zdatně do velikého úkolu svého: dne 2. března výbor jeho byl úplným článkem ústavy pro země neuherské hotov. Obě veliké strany sporné: Centralisté a foederalisté byli se tu po tuhých zápasech shodli konečně o ústavu, která byla způsobilá, aby učinila národy rakouské svobodnými a spokojenými. Nepřiznávala sice královstvím a zemím onu svézákonnost a samosprávu, jakou jsme sobě žádali, ale tím, že zřizovala ústřední parlament na spravedlivém a svobodomyslném volebním řádu, mocí kterého bychom my Slované byli v dolní sněmovně obdrželi svou jistou většinu, dále tím, že nad touto sněmovnou lidu nebylo žádné libovolně zřízené sněmovny zemské, alébrž sněmovna zemí, do kteréž každá země volila tolik poslanců, kolik krajů měla a kromě toho 6 ze svého zemského sněmu; konečně tím, že sněmům zemským přiznalo se pro počátek právo ústavodárné, aže říšský sněm byl povinnen schváliti zřízení zemská, od sněmů těch vypracovaná, pakli jen nebyla na odpor zásadám říšské ústavy: tím vším zajisté poskytnuta byla nám Slovanům v budoucnosti dostatečná možnost, abychom si byli upravili byt svůj v Rakousku dle svých potřeb a tužeb. Proto byla také v řadách poslanců v našich upřímná radost z hotového díla a sněm říšský v povznešené náladě svorně ustanovil se na tom, že tuto rovněž svobodomyslnou jako poctivou a slavnou úmluvu smíru mezi všemi národy a stranami přijme šmahem a prohlásí v památný den volnosti, 15. března 1849. Ale jinak bylo psáno v knihách osudů národův rakouských. Vojenská strana spolčena se starými živly zpátečcické šlechty a hierarchie, v této rozhodné chvili vhodila svůj vítězný meč na váhu ve prospěch absolutismu a neblahý den 7. března (středa) viděl státní převrat dosahu pro Rakousko přenešťastného. Sněm Kromeříšský bodáky jest rozehnán; návrh ústavy od zástupců národův šťastně smluvený roztrhán a namístě jeho vyhlásena oktrojovaná ústava, plna dvojsmyslův a zadních dvířek pro absolutismus a němectví, která měla ostatně jen na krátko sloužiti za clonu, než by se odvážil absolutismus vyjíti na národy v plné odporné nahotě své. Do Prahy stihla zvěst o hrozné události kroměřížské teprv 8. března a náš Havlíček věrně vylíčil nám v několika řádcích dojem, jaký zde učinila.]

H. B. V Praze, dne 8. března, Jako bleskem z čistého jasna byli jsme zde dnes ráno překvapeni neočekávanými výjevy. Na rozích objevila se ohlášení od vlády, lid se sbíhá čísti a čte - cís. manifest o rozpuštění říšského sněmu, pak celou novou konstituci udělenou bez porady sněmu (oktrojovanou) i se základními právy. Zdržujeme se pro dnešek všelikého úsudku o těchto nových manifestech, ale kdyby i byly tyto manifesty nejlepší, přece vždy tento způsob, na který jsme je dostali; nás překvapuje a pochybuji, aby se kdy v národu mohla ujmouti důvěra k této nynější vládě. - Kromě toho se ještě dovídáme, že co nejdříve vyjdou nejdůležitější "organické zákony" říše, které již jsou od ministerstva vypracovány.

Co se v Kroměříži děje, o tom nemáme až po tuto chvíli žádnou jistou zprávu.

Právě dnes, 8. března přijeli již někteří naši poslancové z Kroměříže. Dne 6. v noci bylo mnoho poslanců k ministru Stadionovi povoláno, který jim oznámil úmysl vlády. Všichni i nejmírnější z centrum důtklivě proti tomu se opírali a ministra od kroků takových varovali: byla prý to pohnutlivá scéna. Ministr Stadion odjel na to v noci do Holomouce - ale ráno přišla do Kroměřiže telegrafická zpráva, že zůstane tak, jak ustanoveno. Se sněmem se jednalo na nejvýš urputně a nedůstojně Sněmovna byla již vojskem obsazena a poslancové tam ani nebyli připuštěni. Mnozí odjeli hned z Kroměříže. Asi 16 poslanců zatknuto jest pro vídeňské události: Prato (Vlach) a Fischhof vezeni jsou hned v noci pod silnou eskortou! Goldmark prý ještě za času uprchl. Schuselka, Borrosch a Löhner nejsou obviněni ani zatčeni.

(N. N. ze dne 10. března 1849.)

H. B. - Včera večer o 10. hodinách přijeli po železnici naši poslancové: Rieger, Neuberg, Havelka, Klaudi, Škoda a jiní. Dověděli jsme se mnoho bližších zpráv a neopomineme všechno časem čtenářstvu sděliti. - Přiznáváme se, že nás důležitcst této doby a neočekávané vystoupení vlády tak zarazily, že ještě posud jako ve snách na všechno hledíme, co se děje.

Ať si se ale děje cokoliv, a byť i sebe horší bylo, my zůstaneme zásadám svým vždy věrni a neustoupíme od nich, leč by nám to mocí zabráněno bylo.

zpět na obsah Další: Po rozpuštění říšského sněmu