Proti volení do Frankfurtu

Dne 22. dubna 1848.

Známo, že nedávno vyšel od ministerstva vídeňského rozkaz do Prahy i do Brna, aby se hned vyvolili deputovaní do Frankfurtu. Pražský nejvyšší p. purkrabí, hrabě R. Stadion, poradiv se s několika zkušenými muži, ustanovil se na tom, že rozkaz ten ani neohlásí, nýbrž do Vídně strany té věci o jiné rozhodnutí psáti bude. Také v Brně odmrštil sněm poslání deputovaných do Frankfurtu.

Rádi bychom veděli, jakým právem smělo ministerstvo takový krok učiniti, neptavši se země? Zdá se, že naše ministerstvo zapomnělo na slovo konstituce, které znamená, že se při všech důležitých (a nové státní spojení jest jistě veledůležitá věc!) napřed sněmu zeptati musí. Jest-li ministerstvo ještě jednou nám s takovými "rozkazy" přijde, navrhujeme zrovna, aby obžalováno bylo ze zrády zemské. Budeme-li se chtít připojit k novému německému národnímu spolku, ustanovíme si to na sněmu a nejsme děti, aby za nás ministerstvo pečovalo co poručník.

Víme ale dobře, jakým způsobem se to stalo ve Vídni. Císař Pán tak nesmýšlí ani rodina ani rozumnější ministrové (ku př. Pillersdorf, jenž jest muž výborný, rodem Moravan), a ve Vídni panuje anarchie, několik křiklounů vede tam všechno, jurid. polit. Leseverein, to jest původce všeho přehnaného německého trikolorství. Ti cpou všude trojbarvu cizí místo barvy císařské rakouské, ti vysílají emisaře zvlášť do Čech a popuzují proti nám naše německé krajany a naše bratry Moravany! Tito nutí vládu k podobným škodlivým pro Rakousko krokům. Tito by rádi zhubili Rakousko, aby mohli založiti velikou říši ve Frankfurtě.

My v Praze smýšlíme jinak a proto stojíme prozatím na svém odpovědném ministerstvě, abychom sami se doma řídili a nebyli loutka, s kterou si několik buřičů ve Vídni hraje. Budou-li ve Vídni takoví lidé pasovati, skutečně zapotřebí bude, abychom J M. C. v deputaci poprosili, aby mezi námi v Praze na svém starém velikém královském hradě tak dlouho bydleti ráčil, až nastane ve Vídni smýšlení pravé Rakouské. Nám Slovanům záleží nyní na udržení říše, Němcům, jak pozorujeme, nezáleží nic. Dle většiny se ale všechno řídí a ať J. M. C. odevzdá blaho své do rukou Slovanů a přesvědčí se brzy, že dobře učinil.

zpět na obsah Další: Cestou do Haliče