Porota

(N. N. 23. září 1849.)

Podali jsme v 216. čísle N. N. svém nový zákon prozatímní o sestavení porotních soudů ve přestupcích tiskových, sestavení od nového ministra spravedlnosti p. ryt. Schmerlinga, který nám tuto podává ve svém novém úřadě první důležitý okus.

Nebot netřeba snad ještě opakovati, že svoboda tisku nejhlavnější a nejprvnější jest základ svobody a práva, poněvadž jenom skrze svobodu tisku možno jest srozumění buď všech aneb alespoň veliké části občanů k hájení svých práv.

Svoboda tisku ale záleží v tom, aby každý občan právo měl, pomocí tisku své smýšlení veřejně všem svým spoluobčanům oznámiti a sděliti, a teprva tenkráte, aby za to trestán býli mohl, kdyby vytisknouti dal něco nepravého a škodlivého. Poněvadž se ale skrze svobodu tisku hlavně na světlo přivádějí rozličné nepravosti a chyby úřadů, a mnohé věci, které vládě nebývají k libosti: proto také nemají ve svobodném státu úřadové právo a moc potrestati někoho pro přestupek tisku jinak, než když od poroty odsouzen byl. Porota ale jest soud svobodných, neodvislých spoluobčanů, kteří bez ohledu a beze strachu před vládou jen podle svého svědomí rozhodují, dopustil-li se skutečně obviněný něčeho zlého nebo nespravedlivého. Neboť kdyby toto usouzení odevzdáno bylo úřadům, nesměl by zajisté nikdo (což jest ale pro občanstvo nejhlavnější věc) chyby vady a přestupky úředníků veřejně tiskem vytýkati a odhalovati, sice by byl ustavičně trestán a pronásledován od rozličných slavných a neslavných úřadů a soudů. Nejlepší příklad tohoto může míti obecenstvo na redaktoru N. N., jenž pro nejostřejší posouzení oktrojované ústavy od veřejného soudu porotního na žalobu vlády nebyl odsouzen, ale od té doby již po dvakrát pro tu samou věc trestán byl od vojenských úřadů po tajném soudu. Z toho ohledu jest tedy samostatnost porotníků první a hlavní výminka svobody tisku.

Co se tohoto nového zákonu o sestavení poroty týče, nesrovnáváme se my s těmi novinami, které tuto práci p. Schmerlingovu přes příliš pohanily, poněvadž my nenacházíme příčin důstatečných k takové nespokojenosti. My přesvědčeni jsme, že porota sestavena dle tohoto zákonu důstatečná bude k zahájení práva svobodného tisku, a neobáváme se nikterak jejich výroků.

Ovšem, že nikdo mysliti nebude, že snad my tento zákon za velice liberální považujeme: ale prozatím dost již, když jest obstojný a beztoho budoucímu sněmu říšskému zůstaveno jest dle smýšlení svého liberálnějším se ukázati.

Dle tohoto nového zákonu bude porotníkem každý 301etý zachovalý občan, platící přímé daně 5 zl. stř. (ve městech pod 10.000 obyvatelů) a 10 zl. stř. (ve městech přes 10.000 obyv.) : bude tedy porotníkem skoro každý mistr, každý obchodník, a vůbec každý, kdo podle ústavy voličem jest do dolejší sněmovny říšského sněmu. Všechno úřednictvo, vojsko a kněžstvo jest z poroty vyloučeno, z té příčiny, aby nebyli soudci ve vlastních záležitostech. Očekáváme ovšem s jistotou, že budoucně až vyjde nějaké provisorium o porotě vůbec (a nejen ve věcech tisku) hodnost porotníků také alespoň všem těm dána bude, kteří budou voliči do zemských sněmů.

Též vytýkáme p. ministrovi jakožto nevčasné ono ustanovení v § 5 , dle kterého jest vyloučen každý, kdo byl na půl leta do žaláře odsouzen. Takové ustanovení by mohlo být spravedlivé jen tenkrát, kdybychom měli již řádné a neodvislé soudy; ale nyní, kdežto po větší části mocnářství panuje právo vojenské a kromě toho největší nepořádek v úřadech, jak snadno jest býti odsouzenu do žaláře, a jak nespravedlivé zbavovati pak za to navždy konstitučního práva.

Musíme ale též obrátiti pozornost obecenstva na nedbalost redakce "Const. Blattu," která § 14 tohoto zákonu velmi reakcionářským způsobem vykládá. Smysl tohoto § v onom zákonu jest ten, že městská rada ze sebe vyvolí 4-12 údů, kteří budou s krajským, neb zemským přednostou vybírati a voliti náležitý počet z počtu všech k tomu schopných občanů. Redakce "Const. Blattu" ale tomuto § (ačkoli je němeeký) tak špatně vyrozuměla, že prý sám krajský neb zemský přednosta (tedy úředník) sobě z městské rady vybéře těch 4-12 osob, které porotníky voliti budou. V zákonu totiž stojí: Der Landeschef hat mindestens 4 und höchstens hiezu 12 abgeordnete Mitglieder des Gemeinderaths einzuberufen atd. To by ovšem byla pěkná správa, kdyby sám krajský si ustanovil ty, kteří porotníky voliti mají: pak by také sám krajský mohl soudit tak dobře jako ta porota, kterou on sám si vybral. Takový ale není smysl zákonu p. Schmerlingova.

Ostatně ale vydání tohoto zákonu o sestavení poroty v tuto dobu naplnilo nás potěšením proto, že považujeme tento zákon za předchůdce brzkého zrušení stavu obležení, onoho stavu, jenž nám způsobil Tantalskou konstituci a kterýžto stav obležení patrně jen proti svobodnému tisku čelí. V oktrojované ústavě od 4 března čteme také následující paragraf:

§ 83. Všechny ústavy jednotlivých korunních zemí, tvořících říši, vstoupějí v život v běhu r. 1849, a musejí předloženy býti prvnímu společnému rakouskému říšskému sněmu, který svolán bude po zavedení oněch ústav.

My jsme již tolik vytrpěli proto, že jsme odporovali oktrojované ústavě od 4 března: ejhle! činíme tedy pokání a opíráme se o tento § 83. jako o sloup! Rok 1849 již se ku konci chýlí, zbývají jemom tři měsíce, a ještě v tomto roce podle císařského slova a slibu musí být svolán zemský sněm království českého. Před volbou do tohoto sněmu musí ale přestati všeliký nekonstituční stav vojenský, aby se dály volby svobodné. My ale nevidíme ještě žádné přípravy k zavedení ústavy zemské v Čechách v roku 1849 ba ještě ani tato ústava prohlášena není.

Činíme tedy ministerstvo na tento § 83. oktrojované ústavy pozorno, s tím doložením, aby se postaralo o to, by císařské samovolně dané slovo neuskutečněním tohoto slibu v lehkost uvedeno nebylo. V tom pevném přesvědčení, že se ministerstvo ani opovážiti nesmí, nevykonati tento § 83, ku kterému JMC. samo radilo, těšíme se již blahou nadějí, že brzy budeme užívati aspoň těch obmezených konstitučních práv, kterých nám ponechala ústava od 4. března, a že již konečně nastane ten čas, ve kterém poctivý člověk každodenně z lůžka vstane s tím blahým přesvědčením, že nebude moci tohoto dne do žaláře přijíti.

zpět na obsah Další: Uspořádání obcí místních